Brno - Lisabonská smlouva není v rozporu s českou ústavou. Tak zní rozhodnutí Ústavního soudu, které přednesl jeho předseda Pavel Rychetský. Soudci tak zamítli požadavek senátorů v čele s Jiřím Oberfalzerem (ODS). Udělali tak i v případě první stížnosti. Ukončení řízení před Ústavním soudem je poslední podmínkou pro podpis Václava Klause, v případě zamítnutí stížnosti prezident dokument podepíše. Pavel Rychetský v odůvodnění verdiktu konstatoval, že dnešní rozhodnutí je konečné a řízení o Lisabonské smlouvě prohlásil za ústavněprávní cestou ukončené. Některé části dokumentu označil soudce zpravodaj za nepřezkoumatelné proto, že o nich již rozhodl při první stížnosti.
Ratifikace Lisabonské smlouvy v Česku se potýkala s velkými problémy. Přestože ji Poslanecká sněmovna i Senát schválily, prezident Klaus s podpisem váhal a stanovil si podmínku týkající se Benešových dekretů. EU mu vyhověla a na summitu se dohodla na přijetí české výjimky z Listiny základních práv, čekalo se jen na vyjádření Ústavního soudu.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský:
„Lisabonská smlouva pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o založení Evropského společenství jako celek a dále v článcích… nejsou v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.“
„Ústavní soud konstatuje, že tímto jeho nálezem jsou vyvráceny všechny pochybnosti o souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem a odstraněny formální překážky její ratifikace.“
Skupina senátorů požádala Ústavní soud o přezkoumání dokumentu z hlediska souladu smlouvy s českým ústavním pořádkem. Zákonodárcům vadí například to, že jednotlivé státy unie přijdou o právo veta při některých důležitých rozhodováních sedmadvacítky. Kritizují dále budování společné unijní obrany. Podle vlády ale dokument je v souladu s českým právem.
Soud odmítl také návrh, aby do budoucna stanovil meze přenosu pravomocí na unii. Podle Rychetského jde spíše o politickou otázku, o které mají rozhodnout zákonodárci. „Odpovědnost za tato politická rozhodnutí nelze přenášet na Ústavní soud,“ řekl Rychetský. Teprve již učiněná rozhodnutí zákonodárců může soud teoreticky přezkoumat. Do budoucna soud stanovil nové pravidlo pro podávání senátorských a poslaneckých návrhů na přezkoumání mezinárodní smlouvy. Zákonodárci by je měli podávat „bez zbytečného odkladu“. „To pochopitelně neznamená ihned,“ ujistil Rychetský. V nálezu však zaznívá obava z „nevážných nebo obmyslných návrhů“, jejichž účelem je pouze zdržet ratifikaci.
V okolí soudu se dnes sešli kritici i zastánci Lisabonské smlouvy. Na Komenského náměstí demonstrovalo asi 15 členů strany Moravané, kteří podporují prohloubení evropské integrace. Policisté vykázali od soudu také asi desítku příznivců Strany svobodných občanů a tři zástupce Národní strany. Obě skupinky se vyslovily proti Lisabonu.
