Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu v čele s ministrem Jozefem Síkelou (za STAN) a předsedou Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislavem Trávníčkem potvrdili, že resort prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům adekvátní zálohy.
Úřady chtějí zakročit proti neadekvátním zálohám na energie. Může jít o nekalou praktiku
15 minut
Tisková konference ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely
Síkela zároveň oznámil, že se počet stížností na výši záloh za energie ztrojnásobil. Většinou se ovšem ukáže, že zálohy vzrostly právě kvůli vyšší ceně energií. Trávníček doplnil, že ERÚ letos obdržel asi devět set podání v souvislosti se zálohami a vysokými cenami. Jedno podání se může týkat i vyššího počtu jednotlivých zákazníků, celkově tak jde o stížnosti tisíců zákazníků. Celkem dvě stě stížností šlo do správního řízení kvůli porušení zákona, kde se vyměřují pokuty.
Mechanismus výpočtu záloh za energie nicméně není podle Trávníčka problematický. Problém podle něj představují smlouvy, které se uzavírají pomocí nekalých obchodních praktik a staví odběratele do nevýhodné pozice. Příkladem může být změna smlouvy na takzvaný spotový, neboli dynamický trh.
„Ano. Hlavním problémem se jeví uzavírání kontraktů na spotové ceny. To jsou kontrakty, kdy odběratelé platí za energie částku odpovídající aktuální ceně na mezinárodním trhu,“ zdůraznil Síkela.
Tím, že ceny energií neustále rostou, rostou také platby za energie a v té souvislosti i samotné zálohy. „Tyto kontrakty uzavírané na spotové ceny umožňují obchodníkům přenášet veškerá, nebo alespoň část rizik plynoucí ze současné velmi nestabilní a nejisté situace na trhu, pouze na spotřebitele,“ upozornil Síkela.
Podle ministra v takovém případě domácnosti dopředu neví, jaké náklady za energie budou platit. Jsou podle něj případy, kdy dodavatelé převedli zákazníky na tento spotový kontrakt, aniž by je o tom dopředu informovali. V loňském roce se stávalo, že domácnosti na spotové ceny převedli takzvaní zprostředkovatelé, kterým domácnosti před lety daly plnou moc k zastupování. Po novele energetického zákona od letošního roku ale již stát činnosti těchto zprostředkovatelů reguluje, zavedl například jejich povinný registr.
„Tyto kontrakty jsou spíše výhodné pro dodavatele než pro zákazníky, protože na straně dodavatele eliminují rizika toho, že by musel vstupovat do nějakého závazku s fixovanou cenou, zavázat se na velkoobchodním trhu k nákupu za určitou cenu a takovou cenu promítnout vůči zákazníkovi,“ vysvětlil partner týmu pro energetiku ve střední a jihovýchodní Evropě z EY Česká republika Blahoslav Němeček.
Trávníček chce přísnější postihy
Trávníček na tiskové konferenci uvedl, že ERÚ bude pokračovat v kontrolách jako dosud. Úřad se podle něj zaměřuje na všechny typy kontrol, postup podle něj často vyplývá z toho, kolik spotřebitelů si na jaký problém stěžuje. „Chtěli bychom posílit možnosti toho, aby regulační úřad mohl účinně postupovat proti nekalým praktikám, to znamená aby se zpřísnila možnost postižení obchodníků za přestupky v oblasti nekalých praktik,“ dodal Trávníček. ERÚ ale zároveň odmítl, že by zvládl kontrolovat oprávněnost záloh všem odběratelům.
„Máme z terénu signály, že u některých domácností, odběrných míst, dochází k tomu, že záloha s vysokou pravděpodobností neodpovídá, není adekvátní a je stanovena vyšší,“ prohlásil už ve středu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Obchodník si tak podle něj může vylepšovat cash flow. Není podle něj možné, aby se zálohy zneužívaly.
V praxi může zvýšení záloh nastat ze dvou důvodů. Prvním je nárůst spotřeby domácnosti, druhým zvýšení ceny dodávky. Pokud je důvodem růst ceny dodávky energie, musí zdražení nastat dříve, než se zvýší zálohy. „Mimo jiné to typicky předpokládá oznámení o zvýšení ceny ze strany dodavatele,“ upozornil mluvčí ERÚ Michal Kebort. Zákon přitom jasně říká, že musí jít o oznámení prokazatelné a adresné, nejpozději 30 dní před tím, než změny začnou platit.
Michalu Richterovi loni skončil dodavatel elektřiny, a tak si po měsíci v režimu dodavatele poslední instance (DPI) našel nového. Podepsal s ním smlouvu, podle svých slov s fixací na dva roky. Nyní chce zdražovat, a to na dvojnásobek. „Minulý týden nám přišlo navýšení záloh s tím, že tedy se na nás vztahuje i toto zdražení, a to zdražení bylo z třech a půl tisíce na 7300 korun,“ řekl.
Proč dodavatel zvýšil zálohy i přes fixaci energií, se dodnes nedozvěděl. Obrátil se proto i na regulátora trhu, situaci ale zatím nevyřešil. „Stává se, že právě u zvýšení ceny dochází k pochybením a někdy je to i na hraně nekalých obchodních praktik nebo za jejich hranou,“ uvedl mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Náměstek ministra průmyslu pro řízení sekce energetiky René Neděla vyzval v pondělní 90' ČT24 spotřebitele k obezřetnosti. V případě nejasností podle něj mají požadovat od dodavatele vysvětlení. „Jak jsou stanovené jeho zálohové platby. A pokud není s odpovědí spokojen, měl by se obrátit na Energetický regulační úřad,“ poradil.
Dodal, že každý zákazník by měl mít dostatečné informace o tom, jak jeho smlouva vypadá, na jak dlouho je uzavřena, zda je cena fixovaná a na jak dlouhou dobu. V případě, že mají zákazníci stanovený určitý vzorec a fakticky nevědí, jaká cena bude, mají být opatrní. „Ptal bych se daného obchodníka, jak bude konkrétní produkt vypadat a jak bude stanovena má vlastní záloha,“ řekl.
75 minut
90’ ČT24 – (Ne)přiměřené zálohy na energie
Jurečka plánuje síť energetických poradců
S návrhem pomoci přišel i ministr Jurečka, podle nějž by v Česku mohla od podzimu fungovat síť poradců k zvládání drahých energií. Energetické poradenství by se mohlo zaměřovat na možnosti úspor, získání podpory na obnovitelné zdroje i na případné využití dávek na bydlení. Pod jaký úřad by noví poradci měli spadat, nechtěl zatím přiblížit. Na poradenskou síť plánuje využít evropské peníze z operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+).
Poradci by podle ministra mohli doporučovat, jak dosáhnout úspor třeba díky výměně žárovek, úsporným spotřebičům, zateplení budov či změně způsobu vytápění. Jurečka zmínil také dotace na pořízení tepelných čerpadel, výměnu kotlů či pořízení fotovoltaických panelů. „Nechtěl bych říkat konkrétní parametry formy pomoci. V průběhu září chceme mít jasno.“
Připomínky k úspornému tarifu
Faktem zůstává, že kabinet Petra Fialy (ODS) chystá takzvaný úsporný tarif na energie. Ten má vláda schvalovat za dva dny. V pondělí skončilo připomínkové řízení – tedy období, kdy mohly další resorty nebo úřady podávat požadavky na úpravu normy. Zásadní připomínky mají i někteří členové kabinetu.
Předložený dokument stále neobsahuje konkrétní částku, kterou plánuje stát lidem pomoci. Podle Síkely se pomoc bude lišit v závislosti na jednotlivých tarifech. „Pro ilustraci – pro menší domácnost, která je vytápěna formou centrálního vytápění, bude částka kolem jedenácti tisíc, samozřejmě se zohledněním odpuštěných poplatků za obnovitelné zdroje. U větší domácnosti s větší spotřebou to dosáhne až 17,5 tisíce,“ nastínil v rozhovoru pro ČT.
Podle opozice ale domácnostem úsporný tarif příliš nepomůže. „Úsporný tarif je jedna obrovská fraška pana ministra Síkely. Od března slibuje řešení, od března se připravuje. Máme konec srpna a nevíme prakticky nic,“ kritizoval místopředseda sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Připomínky k návrhu mají také některé resorty. Podle ministryně pro vědu a výzkum Heleny Langšádlové (TOP 09) může o příspěvek přijít část lidí, kteří mají přidělené IČO – tedy identifikaci podnikatele. „To, že má někdo přiděleno IČO a bydlí na nějaké adrese, ještě neznamená, že je tam provozovna. Možná je to jen tak nešťastně napsané,“ řekla Langšádlová s tím, že věří, že se resortu do středy podaří její připomínky vyřešit.
„Tím důležitým momentem je, jaký je účel užívání nemovitosti. Pokud je nahlášena jako provozovna, tak tu podporu nedostane. Pokud je za účelem bydlení, tak ji dostane,“ reagoval v rozhovoru pro ČT Síkela. „Pokud nepodnikám v tom daném místě, tak příspěvek dostanu. Pokud ale mám dané odběrné místo zaregistrováno jako podnikatel s podnikatelskou sazbou, tak nárok na příspěvek nemám,“ doplnil Neděla.
Na nedostatky v návrhu ale upozorňují i další resorty nebo instituce. Vedle Svazu průmyslu a dopravy také třeba ministerstvo vnitra. „S ohledem na velmi krátké lhůty pro poskytnutí finančních prostředků ze strany ministerstva průmyslu a obchodu – jedná se o čtyři pracovní dny od podání žádosti – není zřejmé, jak bude procesně reagováno na podání vadné či neúplné žádosti,“ stojí v připomínce ministerstva vnitra. „Jednáme jako vláda a já jsem rád za všechny připomínky a všechny ty konstruktivní zohledňuji,“ sdělil Síkela.
Hejtmani shání dodavatele. Mnohdy neúspěšně
Ministr se chce sejít také s kraji a dalšími organizacemi, které mají povinnost ceny energií vysoutěžit. Většina z nich kontrakty na příští rok právě vyjednává. „Moravskoslezský kraj nakoupil elektřinu i pro své příspěvkové organizace na první polovinu roku 2023. Dáme tak ve srovnatelném období za tuto energii o 430 milionů více. Doufáme, že se situace v příštím roce uklidní. Plyn nelze na burze nakoupit vůbec,“ napsal na Twitteru moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO).
Například Liberecký kraj k podobnému navýšení cen přistoupit nechce. A tak se mu ani napotřetí nepodařilo dodavatele vysoutěžit. Rozhodl se proto zatím nakupovat na spotovém trhu. „To znamená na denní bázi. Následně tyto nákupy budeme vyhodnocovat a ve vhodný okamžik – u elektrické energie u nízkého napětí a u plynu u maloodoběru – zafixujeme cenu do konce roku 2023,“ sdělil náměstek hejtmana pro ekonomiku a investice Zbyněk Miklík (Piráti).
Kraj tak doufá, že ceny energií klesnou, a spoléhá na vládu, že přijde se zastropováním cen alespoň u elektřiny. Zastropování cen je podle Síkely ale problematický nástroj. Dodal, že možností je debata na evropské úrovni.
„Musíme se pobavit na Evropské úrovni, jaká je ta přijatelná hranice, aby mohly ekonomiky fungovat. A jestli nepůjdeme cestou nějakých společných opatření v rámci EU. Jsem rozhodnut takovéto rozhovory iniciovat,“ řekl.
Plzeňský kraj a jeho organizace by podle současných cen platily příští rok za elektřinu a plyn dvanáctinásobek proti letošku. Z rozpočtu by kraj musel vydat o 1,2 miliardy korun více než letos, což by podle hejtmanství zastavilo rozvoj kraje. Pardubický kraj má podobné obtíže. Hejtman Martin Netolický (ČSSD) řekl v Interview ČT24, že kraj nemá zajištěny energie na příští rok. „Díváme se, jak rostou ceny, a čekáme, jak se situace vyvine,“ přiznal.
Podle něj ve chvíli raketového nárůstu cen energií není kraj schopný předvídat vývoj a sestavit rozpočet. „Apelujeme na vládu, že je třeba reagovat. Potřebujeme zastropování cen, protože jakákoliv negativní informace ten trh rozkolísá,“ říká Netolický s tím, že mu zatím nikdo nevysvětlil, proč by to nebylo možné.
O slibu vlády, že na zimu zajistí dostatek plynu, Netolický pochybuje. „Jak se ten plyn dostane do naší nemocnice? Když nebudeme mít vysoutěženo? To znamená na příděl. Za tržní cenu? To jsou přece raketové ceny. Čekám pořád na řešení toho, jak budeme postupovat v souladu se zákonem o veřejných zakázkách,“ řekl Netolický. Hejtmanství údajně obvolává dodavatele, ale nemůže zatím nikoho sehnat.
Příspěvek na bydlení
Další pomoc, kterou domácnosti kromě úsporného tarifu od státu obdrží, představuje odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, které v účtech za elektřinu platí každý. Hlavní formou pomoci je podle Jurečky příspěvek na bydlení.
„U příspěvku na bydlení počítáme se tím, že bychom měli od 1.října upravit výši normativů. Budeme reagovat na vývoj ceníku elektřiny a plynu. Pro druhé pololetí by byla případná vyšší podpora na bydlení,“ avizuje Jurečka.
Neděla potvrdil, že do konce letošního roku lidé dostanou příspěvek na energie, a to prostřednictvím elektřiny. „Celkový příspěvek – jak bylo avizováno v předcházejících dnech – se může pohybovat i na úrovni pěti tisíc korun,“ řekl s tím, že tento příspěvek se skládá jak z pomoci úsporného tarifu, tak z odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje.
Asociace vyzvala vládu v otevřeném dopise
V souvislosti se zvyšováním záloh za energie se ozvala mimo jiné Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP), která v otevřeném dopise vyzvala vládu, aby představila podporu pro firmy. V opačném případě by měl podle ní kabinet podnikatelům jednoznačně sdělit, že pro ně s pomocí nepočítá.
„Nečinnost vlády způsobí, že české společnosti nebudou konkurenceschopné, budou nuceny propouštět a sníží se tak kupní síla,“ uvedla AMSP. „Část podniků se přesune do takzvané šedé zóny a v některých odvětvích to může být až 80 procent firem,“ tvrdí asociace.
Vláda podle AMSP neudělala dosud žádné zásadní, rychlé a účinné kroky k ochraně českých firem. Za řešení situace nepovažuje programy záruk na úvěry nebo státem garantované půjčky.
Další debata poslanců na téma zdražování energií proběhne v pátek 26. srpna. Mimořádnou schůzi svolala na základě podnětu opozičního hnutí ANO předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
ANO v souvislosti se zdražením plynu a elektřiny už dříve podalo návrh na snížení daně z přidané hodnoty na jejich dodání. Další předlohy poslanců hnutí se týkaly přesměrování části výnosu z prodejů emisních povolenek na zmírnění sociálních dopadů vysokých cen energií a zavedení kompenzací domácnostem za část regulované ceny elektřiny.
Cena plynu na burze pro evropský trh prudce vzrostla. Ještě v neděli se megawatt hodina obchodovala za necelých 250 eur, v pondělí se cena vyhoupla téměř na 300 eur.
Právě vývoj na burzách se postupně odráží v cenících. Ty se mění i několikrát za měsíc. Garantovanou cenu změnil například největší český dodavatel Innogy letos už dvacetkrát. Aktuálně se cena megawatt hodiny s fixací na tři roky prodává čtyřikrát dráž než loni ve stejnou dobu. Výrazně plyn zdražil v srpnu, cena za megawatt hodinu vzrostla o více než tisíc korun.
Při průměrné roční spotřebě dvacet megawatt hodin, což odpovídá rodinnému domu, kde se topí plynem, lidé jen za plyn zaplatí 104 tisíc korun. Při fixaci za loňské ceny vychází stejná spotřeba na 25 tisíc. Celková faktura je ale vyšší. Do ceny se ještě promítají náklady na přepravu plynu a další poplatky. Jejich výši určuje Energetický regulační úřad.
Elektřina na burze v Německu přesáhla 700 eur za megawatthodinu
Rekordy hlásí také elektřina. Cena termínového kontraktu na elektřinu na burze EEX v Lipsku poprvé překročila 700 eur (přes 17 200 korun) za megawatthodinu. Za pondělí si připsala více než 25 procent, teprve před týdnem přitom vystoupila nad 500 eur. K růstu přispívají obavy z omezení dodávek plynu z Ruska. Současná cena je zhruba čtrnáctinásobkem sezonního průměru za posledních pět let.
Rusko v pátek oznámilo, že na konci srpna na tři dny přeruší dodávky plynu Nord Streamem 1, který přepravuje plyn do Německa po dně Baltského moře a který je pro dodávky ruské suroviny do Evropské unie hlavní trasou. Ruský státní podnik Gazprom oznámil, že plyn od 31. srpna do 2. září potrubím proudit nebude kvůli údržbě.
