Úhradová vyhláška je protiústavní, konstatoval ÚS. Ponechal ji ale v platnosti

Brno – Ústavní soud prohlásil letošní úhradovou vyhlášku ministerstva zdravotnictví za protiústavní. I přes své rozhodnutí ji ponechal v platnosti do konce příštího roku. Pokud by ji zrušil ihned, mohl by ohrozit zdravotnictví i pacienty. Příští vyhláška z dílny ministerstva už ale názor soudu musí vzít v potaz. Nemocnice v tomto roce trápí obří dluhy a milionové výdaje krajů na jejich záchranu, některé se dokonce potýkají s existenčními problémy. Ředitelé se shodují, že hlavní příčinou je právě úhradová vyhláška. Návrh na zrušení důležitého předpisu podala skupina 39 senátorů napříč politickým spektrem zastoupených Alenou Dernerovou (Severočeši.cz).

Ústavní soud shledal podle generálního sekretáře Iva Pospíšila rozpor vyhlášky s ústavou v několika ohledech. „Snížení úhrad z 1,2 koruny za bod na 30 haléřů za bod je natolik enormní, že se týká již jádra práva podnikat a vykonávat ekonomické aktivity… Současně skutečnost, že je poskytovatel nucen vážit, zda za sníženou úhradu poskytne péči, nebo ne, ohrožuje poskytování zdravotní péče a je tudíž v rozporu i s právem na ochranu zdraví pacientů,“ shrnul pro Českou televizi hlavní body nálezu sekretář ÚS. Dodal, že protiústavních momentů shledala nejvyšší právní autorita ve vyhlášce vícero.

Vyhláška stanovuje hodnoty bodu, výši úhrady regulační omezení pro rok 2013. Na základě předpisu pojišťovny platí nemocnicím a lékařům, pokud se jim nepodaří dohodnout jinak. Nerovnost vyhlášky viděli senátoři například v tom, že při překročení nasmlouvaného množství péče zaplatí pojišťovny lékařům jen část peněz. Podle ústavních soudců to skutečně není vhodné řešení, protože vyhláška v tomto případě nerozlišuje, zda je překročení objemu péče důsledkem plýtvání, anebo má reálné příčiny. Za hranici snižování úhrad, pod kterou nelze jít, považuje Ústavní soud to, že sazba bodu by se neměla dostat pod hranici nákladů.

Nahrávám video

Proti ústavě jde vyhláška i ve sféře neodkladné péče

Také snižování úhrady za neodkladnou péči shledal ÚS protiústavní. Pokud nemá poskytovatel sjednánu smlouvu s příslušnou pojišťovnou pacienta, dostane při poskytnutí péče uhrazeno pouze 70 procent výše, kterou by obdržel smluvní poskytovatel. Podle Pospíšila jde o diskriminační opatření, staví se tedy proti ústavou garantovanému právu podnikat.

Okamžité zrušení vyhlášky by mohlo přinést nestabilitu

ÚS úhradový předpis nezrušil, platí podle jeho verdiktu až do konce tohoto roku. „Právní jistota a stabilita financování pro letošní rok byla větší hodnotou než to, že by Ústavní soud přikročil k derogaci (zrušení právního předpisu) a vystavil poskytovatele i pacienty riziku, že po určitou dobu nedostanou zaplaceno vůbec, pokud by právní úprava neexistovala,“ řekl ČT generální sekretář soudu.

Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý: „Vše nasvědčuje tomu, že v praxi se rozhodnutí soudu našich klientů nedotkne a do vztahů s poskytovateli nezasáhne.“

Prezident České lékařské komory Milan Kubek: „Chci jednat s panem ministrem Holcátem i řediteli pojišťoven, aby pojišťovny za letošní rok regulační srážky alepsoň neuplatňovaly. Protože lékaři, kteří neupřednostnili svůj ekonomický zájem nad zájmy svých pacientů, by za tento svůj postoj neměli být sankcionováni.“

Regulace půjdou jinou cestou, jsou ale nezbytné, míní Leoš Heger

Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) v rozhovoru pro ČT připomněl, že vyhláška z valné většiny vytýkaných bodů pouze „replikovala“ vyhlášky vydávané někdy od roku 1997. Podle něj zdravotnický systém nemůže existovat bez regulací. „Snížení o 30 procent, které citoval Ústavní soud, má zamezit vývoji z roku 1995, kdy bez regulací náš systém téměř zbankrotoval. Regulace se tedy budou muset řešit jiným způsobem,“ zdůraznil. Sám prý ještě v pozici ministra oproti stávajícím platbám za úhradový bod zamýšlel směřovat spíše k systému úhrad za diagnózu.

Letošní úhradová vyhláška snížila úhrady pojišťoven nemocnicím pod úroveň roku 2011. Třetina zdravotnických zařízení se po třech čtvrtinách roku potácí na pokraji bankrotu, vážné problémy mají například ty nemocnice, které od roku 2011 modernizovaly své vybavení a na jeho provoz teď potřebují více peněz. Vyhláškou se zabývala vláda Jiřího Rusnoka, nezměnila ji však. „Úhradovou vyhlášku pro letošní rok už měnit nelze,“ zdůvodnil premiér status quo. Odbory však kvůli vyhlášce před třemi týdny vstoupily do stávkové pohotovosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ranní vzorek vody v Odoleně Vodě překročil limit olova, další vyhověly limitu

Sobotní ranní rozbor vody z horního vodojemu v Odoleně Vodě obsahoval více než čtyřnásobek limitu pro obsah olova. Další dva pozdější odběry na stejném místě už limit splnily. Vodárny během dne provedly celkem 24 odběrů na několika místech vodovodní soustavy, 23 z nich limitu pro obsah olova vyhovělo. Voda dál není pitná. Omezení se týká 12 obcí se zhruba 15 tisíci obyvateli a 5133 odběrných míst. Vyplývá to z výsledků rozborů, které večer zveřejnily Středočeské vodárny, a z vyjádření jejich mluvčí Andrey Rabasové.
před 1 hhodinou

Požár bytu v centru Prahy omezil provoz tramvají

V Praze večer hořelo v bytě ve Francouzské ulici. Zdravotní záchranáři vyšetřili osm lidí, z nichž jedna žena poté skončila v nemocnici. Jeden z hasičů se při zásahu poranil na ruce. Kvůli zásahu byl v místě zastaven provoz tramvají, neprojela ani auta. Hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu ze čtyř.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoAno si řekli před 75 lety. V Česku není manželský pár, který by byl spolu déle

Tři čtvrtě století spolu jako manželé žijí Milena Švagerková a Milan Švagerka z Hradce Králové. V Česku není manželský pár, který by byl spolu déle. Jubilanti si v sobotu sňatek po 75 letech zopakovali. Svatbu připravili na den přesně příbuzní. Pro manžele Švagerkovy byla do poslední chvíle utajeným překvapením.
před 3 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 3 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 3 hhodinami

VideoČínu nemá smysl si idealizovat ani démonizovat, myslí si Staněk

Nemá smysl si Čínu nějakým způsobem idealizovat, ale nemůžeme ji ani démonizovat, uvedl europoslanec Antonín Staněk (Motoristé) v reakci na návštěvu čínského vládce Si Ťin-pchinga ve Spojených státech. Přál by si prý, aby Evropané počítali s tím, že Čína je dnes „opravdu velmi silný ekonomický partner a je potřeba s ní určitým způsobem i jednat“. Peking i Washington dle něj hledají cestu, jak minimalizovat ekonomické problémy, které by z případného obchodního střetu mohly vzniknout. V Interview ČT24 hovořil také o česko-čínských vztazích, rozhovor moderoval Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

VideoPoruchy zabezpečovacího zařízení zpožďovaly vlaky

Poruchy zabezpečovacího zařízení hned dvakrát jen v tomto týdnu omezily provoz na hlavním železničním koridoru mezi Pardubicemi a Kolínem, vlaky nabíraly téměř hodinové zpoždění. Mezi městy navíc byly plánované výluky kvůli rekonstrukci trati. Největší problémy byly na konci srpna, kdy porucha výrazně zkomplikovala provoz dálkových vlaků. Podobných závad zaznamenali dopravci v posledních dvou měsících několik.
před 17 hhodinami

VideoPlaty příslušníků bezpečnostních sborů v příštích třech letech porostou

Zvýšení výdělků policistům, hasičům, celníkům a příslušníkům vězeňské služby má jasnější obrysy. Jejich platy by měly v příštích třech letech růst každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) ČT řekl, že do tarifů půjde jen třináct set korun. Stejnou sumu dostanou příslušníci formou stabilizačního příspěvku. Zbývající zhruba tři stovky připadnou na odměny za pohotovosti a přesčasy. Podle opozice nicméně avizované zvýšení v zásadě odpovídá tomu, s čím už počítala předchozí vláda. S koalicí avizovaným padesátitisícovým nástupním platem pro příslušníky bezpečnostních sborů po absolvování základní přípravy kabinet podle Metnara počítá v roce 2029. Podle opozice to ale má být dřív. Od stejného startu u všech bezpečnostních složek si vláda slibuje vyšší počty nových příslušnic a příslušníků.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.