Úhradová vyhláška je protiústavní, konstatoval ÚS. Ponechal ji ale v platnosti

Brno – Ústavní soud prohlásil letošní úhradovou vyhlášku ministerstva zdravotnictví za protiústavní. I přes své rozhodnutí ji ponechal v platnosti do konce příštího roku. Pokud by ji zrušil ihned, mohl by ohrozit zdravotnictví i pacienty. Příští vyhláška z dílny ministerstva už ale názor soudu musí vzít v potaz. Nemocnice v tomto roce trápí obří dluhy a milionové výdaje krajů na jejich záchranu, některé se dokonce potýkají s existenčními problémy. Ředitelé se shodují, že hlavní příčinou je právě úhradová vyhláška. Návrh na zrušení důležitého předpisu podala skupina 39 senátorů napříč politickým spektrem zastoupených Alenou Dernerovou (Severočeši.cz).

Ústavní soud shledal podle generálního sekretáře Iva Pospíšila rozpor vyhlášky s ústavou v několika ohledech. „Snížení úhrad z 1,2 koruny za bod na 30 haléřů za bod je natolik enormní, že se týká již jádra práva podnikat a vykonávat ekonomické aktivity… Současně skutečnost, že je poskytovatel nucen vážit, zda za sníženou úhradu poskytne péči, nebo ne, ohrožuje poskytování zdravotní péče a je tudíž v rozporu i s právem na ochranu zdraví pacientů,“ shrnul pro Českou televizi hlavní body nálezu sekretář ÚS. Dodal, že protiústavních momentů shledala nejvyšší právní autorita ve vyhlášce vícero.

Vyhláška stanovuje hodnoty bodu, výši úhrady regulační omezení pro rok 2013. Na základě předpisu pojišťovny platí nemocnicím a lékařům, pokud se jim nepodaří dohodnout jinak. Nerovnost vyhlášky viděli senátoři například v tom, že při překročení nasmlouvaného množství péče zaplatí pojišťovny lékařům jen část peněz. Podle ústavních soudců to skutečně není vhodné řešení, protože vyhláška v tomto případě nerozlišuje, zda je překročení objemu péče důsledkem plýtvání, anebo má reálné příčiny. Za hranici snižování úhrad, pod kterou nelze jít, považuje Ústavní soud to, že sazba bodu by se neměla dostat pod hranici nákladů.

Nahrávám video

Proti ústavě jde vyhláška i ve sféře neodkladné péče

Také snižování úhrady za neodkladnou péči shledal ÚS protiústavní. Pokud nemá poskytovatel sjednánu smlouvu s příslušnou pojišťovnou pacienta, dostane při poskytnutí péče uhrazeno pouze 70 procent výše, kterou by obdržel smluvní poskytovatel. Podle Pospíšila jde o diskriminační opatření, staví se tedy proti ústavou garantovanému právu podnikat.

Okamžité zrušení vyhlášky by mohlo přinést nestabilitu

ÚS úhradový předpis nezrušil, platí podle jeho verdiktu až do konce tohoto roku. „Právní jistota a stabilita financování pro letošní rok byla větší hodnotou než to, že by Ústavní soud přikročil k derogaci (zrušení právního předpisu) a vystavil poskytovatele i pacienty riziku, že po určitou dobu nedostanou zaplaceno vůbec, pokud by právní úprava neexistovala,“ řekl ČT generální sekretář soudu.

Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý: „Vše nasvědčuje tomu, že v praxi se rozhodnutí soudu našich klientů nedotkne a do vztahů s poskytovateli nezasáhne.“

Prezident České lékařské komory Milan Kubek: „Chci jednat s panem ministrem Holcátem i řediteli pojišťoven, aby pojišťovny za letošní rok regulační srážky alepsoň neuplatňovaly. Protože lékaři, kteří neupřednostnili svůj ekonomický zájem nad zájmy svých pacientů, by za tento svůj postoj neměli být sankcionováni.“

Regulace půjdou jinou cestou, jsou ale nezbytné, míní Leoš Heger

Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) v rozhovoru pro ČT připomněl, že vyhláška z valné většiny vytýkaných bodů pouze „replikovala“ vyhlášky vydávané někdy od roku 1997. Podle něj zdravotnický systém nemůže existovat bez regulací. „Snížení o 30 procent, které citoval Ústavní soud, má zamezit vývoji z roku 1995, kdy bez regulací náš systém téměř zbankrotoval. Regulace se tedy budou muset řešit jiným způsobem,“ zdůraznil. Sám prý ještě v pozici ministra oproti stávajícím platbám za úhradový bod zamýšlel směřovat spíše k systému úhrad za diagnózu.

Letošní úhradová vyhláška snížila úhrady pojišťoven nemocnicím pod úroveň roku 2011. Třetina zdravotnických zařízení se po třech čtvrtinách roku potácí na pokraji bankrotu, vážné problémy mají například ty nemocnice, které od roku 2011 modernizovaly své vybavení a na jeho provoz teď potřebují více peněz. Vyhláškou se zabývala vláda Jiřího Rusnoka, nezměnila ji však. „Úhradovou vyhlášku pro letošní rok už měnit nelze,“ zdůvodnil premiér status quo. Odbory však kvůli vyhlášce před třemi týdny vstoupily do stávkové pohotovosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 1 hhodinou

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 2 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
03:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
11:10Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 13 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 14 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
včera v 20:24

VideoZájem zahraničních investorů o Česko klesá, rozhoduje i kvalita pobídek

Šedesát procent firem uvádí, že k rozvoji české ekonomiky přispívají i investiční pobídky. Čerpat ji plánuje také japonská Toyota Motor Manufacturing Czech, pro kterou se Česko stane jediným místem v Evropě, kde bude vyrábět elektromobily. Od státu má přislíbeno zhruba 1,5 miliardy korun. „Je to klíčová věc minimálně pro období, než se objem výroby navýší natolik, aby tato výroba byla zisková,“ uvedl její prezident Robert Kiml. V příštích třech letech hodlá firma nabrat až tisíc nových pracovníků. Své peníze chce vložit kupříkladu také německá společnost Daimler, mají jít do nového závodu v Chebu. Investice nových investorů, kteří v Česku ještě nejsou, ale klesají. „Investovaná částka je kolem dvaceti miliard korun, při vrcholech v letech 2006 až 2014 to bylo hodně přes 100 miliard,“ řekl výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice Ondřej Votruba.
včera v 20:18

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.