Pražský městský soud dnes povolil předání Čecha Zdenka Grundzy k trestnímu stíhání v Belgii. Muž čelí obvinění z toho, že jako člen organizované česko-albánské skupiny zařizoval v letech 2013 až 2015 transporty migrantů do Velké Británie. Gang se údajně vedle nelegálního převozu lidí dopouštěl i nedovoleného překračování státních hranic a praní špinavých peněz. Soudní usnesení není pravomocné, Grundza si proti němu obratem podal stížnost.
„S ohledem na obsah evropského zatýkacího rozkazu se jedná o naprosto oprávněný návrh,“ reagovala předsedkyně soudního senátu Hana Hubáčková na žádost státní zástupkyně, aby byl devětačtyřicetiletý Grundza předán do Belgie. Soud zároveň přijal belgickou záruku, že pokud muž dostane trest, bude si jej moci odpykat v Česku.
Grundzu, další dva muže a jednu ženu české státní příslušnosti zadržel koncem loňského listopadu na základě eurozatykače Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Policie tehdy uvedla, že zadržení patří k hlavním organizátorům nezákonného převozu běženců z Albánie, Sýrie, Makedonie a Kosova. Skupině pachatelů, která si prý jako řidiče vozů najímala sociálně slabé Čechy a Slováky, převozy údajně vynesly přes 13 milionů korun. Některým jejím členům hrozí v Belgii až 20 let vězení.
Podle belgických úřadů převážel gang do Británie 15 až 25 migrantů týdně. Nabíral je v ČR, přestupní stanici měli v belgickém Gentu. Odtud putovali přes Francii v dodávkách a minibusech. Běženci prý za převoz platili částky od 500 do 5000 britských liber, tedy 18 000 až 180 000 korun.
Grundzu je údajně možné spojit „v podstatě se všemi převozy“ uskutečněnými od 7. října 2013 do 23. února 2015. „Okolnosti převozů jsou často otřesné a nebezpečné,“ konstatovala belgická soudkyně v žádosti o předání. Při jednom z převozů si prý migranti sami zavolali pomoc, protože jim hrozilo, že se udusí.
Muž má šest záznamů v trestním rejstříku, naposledy byl odsouzen v roce 1998 k roční podmínce za krádež. Žije ve Velké Británii, pravidelně ale cestoval do Česka. Podle kriminalistů pravděpodobně proto, aby organizoval nelegální převozy, najímal řidiče, doprovázel transporty a aby ručil za nakládku lidí a za vyplacení odměn řidičům. Byl prý v úzkém kontaktu s údajným spolupachatelem Antonem Gjekajem, čímž údajně tvořil „spojnici mezi českou a albánskou kriminální organizací ve Velké Británii“.
Grundza dnes popřel, že se s Albánci znal. Evropský zatýkací rozkaz prý obsahuje „spoustu nesrovnalostí“. „Patnáct až dvacet pět lidí týdně je absolutní nesmysl. To číslo se mi zdá vymyšlené,“ řekl stručně. Do Belgie nechce být předán. „Souhlasil bych s tím, že když mám být potrestán, tak abych byl potrestán tady,“ dodal.
Jeho právnička vyjádřila obavu z toho, že předání by mohlo zhoršit Grundzovo postavení v trestním řízení - a to jak s ohledem na jeho původ, tak s ohledem na situaci, která ohledně migrantů nastala v Evropě. Soudní senát ale na tuto námitku nepřistoupil. „Trestná činnost je datována dříve, než nastala migrační vlna. Navíc se nedomníváme, že by tato situace mohla objektivní rozhodování soudu nějakým způsobem ovlivnit,“ podotkla Hubáčková. Po Grundzově stížnosti se bude předáním zabývat ještě pražský vrchní soud.
O splnění podmínek pro předání dalšího z údajných převaděčů, Petra Karlíka, bude pražský městský soud rozhodovat ve středu. Oba muži jsou ve vazbě kvůli obavám, že by se mohli skrývat a vyhýbat se trestnímu řízení. Předání dalších dvou obviněných řeší ústecký krajský soud.
