Pokud je návrat žáků do škol skutečnou prioritou, tak otevření obchodů a další změny nejsou možné, uvedl ve čtvrtek ráno na Twitteru ministr školství Robert Plaga (za ANO). Zvýšení sociálních kontaktů při návratu do škol musí být podle něj vyváženo povinným testováním ve výrobních firmách a maximálním využíváním home officu. Učitelé se podle něho budou moci očkovat proti covidu asi od března. Za vhodnou považuje každou vakcínu schválenou v EU, včetně AstraZenecy.
Učitelé se asi od března budou moci očkovat, uvedl Plaga. Nedoporučuje však zároveň otvírat obchody a vracet žáky do škol
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) navrhuje od 22. února zcela otevřít maloobchod. Vláda by se jeho návrhem měla zabývat v pátek. Současně kabinet plánuje, že studenti maturitních ročníků by měli do školy nastoupit 1. března. To vše v situaci, kdy jsou nemocnice v zemi nejvytíženější od začátku pandemie a v některých okresech už jsou jejich kapacity plné.
Podle vládního materiálu by se v březnu do škol mělo vrátit přibližně 450 tisíc žáků a učitelů. Jejich návrat by měl být postupný, začít má 1. března se zahájením pravidelného testování na covid-19 ve školách. Konat by se měl do poloviny měsíce ve třech etapách vždy po týdnu. Jako první mají přijít na řadu závěrečné ročníky středních škol, pak středoškoláci v oborech s praktickou výukou a deváté třídy základních škol. Do konce měsíce pro ně bude potřeba zajistit zhruba 3,7 milionu testů.
Většina žáků a studentů má už řadu týdnů povinnou výuku na dálku. Otevřené jsou nyní jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy škol základních. Před otevřením obchodů a škol v současné epidemické situaci varovali mnozí odborníci.
Nejdřív je podle viroložky Ruth Tachezy třeba snížit počet nových případů a hospitalizovaných. Epidemiolog Rastislav Maďar připomněl, že pokusy s rozvolňováním přes varování expertů stály na podzim lidské životy.
Podle epidemiologa a poradce premiéra Romana Prymuly by mělo být otevření škol velmi pozvolné: „Já si myslím, že od 1. března jeden ročník pustit můžeme a tady ověříme, jak dokážeme testy odchytat pozitivní případy.“ Upozornil na fakt, že právě děti přenáší virus do rodin. V případě obchodů si umí představit, že se otevřou jen ty nejmenší, kde nedochází k větším kontaktům lidí. Jako epidemiolog by v době zaplněných nemocnic s rozvolňováním počkal a spíše by šel cestou krátkého lockdownu.
Dodal, že při nynější epidemické situaci by byl pro tvrdé restrikce na dva až tři týdny, což také navrhne premiérovi. Ale musí to být politické rozhodnutí a mělo by mít i podporu u opozice, řekl Prymula v České televizi. „Dostáváme se na nějaké rozcestí, kde si opravdu musíme říct, a ono těch řešení už není opravdu moc, buď tady bude krátkodobá tvrdá restrikce, dva až tři týdny, a pak uvolnění, nebo budeme v režimu, v jakém jsme,“ prohlásil Prymula.
Vývoj epidemie koronaviru v Česku není podle něj v setrvalém stavu, naopak se zhoršuje a během jednoho až dvou týdnů se zdravotnická zařízení dostanou za svou kapacitu.
Studio ČT24: Roman Prymula k zhoršující se epidemiologické situaci v Česku (zdroj: ČT24)
Pandemie v Česku nepolevuje, důvodem je šíření nakažlivější britské mutace. Ve středu bylo v nemocnicích v těžkém stavu s covidem 1227 pacientů, což je rekord.
Osmi krajům hrozí podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška vyčerpání kapacit JIP, v pěti krajích v západní polovině Česka se to může stát už do konce února.
Vysoké školy nejdříve po Velikonocích
Vysoké školy se za příznivé epidemické situace začnou otevírat nejdříve po Velikonocích. Jako první by se v nich pak měla obnovit praktická výuka pro poslední ročníky studia. Univerzity proto začnou připravovat testování, které by návrat studentů mělo doprovázet. Využít by chtěly neinvazivní PCR testy, které se zpracovávají v laboratořích a jsou přesnější než antigenní testy s výsledkem na místě. Po jednání pléna České konference rektorů to řekl její předseda Petr Sklenička.
„Dohodli jsme se, že chceme být připraveni z hlediska testů, tak abychom mohli minimálně poslední ročníky bakalářského a magisterského studia co nejdřív začít uvolňovat,“ uvedl Sklenička. Pokud by se situace zlepšila, dalo by se o tom podle něj uvažovat po Velikonočním pondělí, které bude 5. dubna. „Dřív nepředpokládáme, že by se začaly uvolňovat byť jen poslední ročníky,“ řekl.
Pokud by se jako první mohla v dubnu obnovit praktická výuka posledních ročníků, znamenalo by to návrat 40 tisíc posluchačů a 11 tisíc akademiků. Kdyby se praktická výuka uvolnila pro všechny ročníky, týkalo by se to 130 tisíc studentů a 16 tisíc zaměstnanců vysokých škol, řekl Sklenička. Z toho by podle něj vyplývala i potřeba testů na covid-19.
Učitelé se zřejmě budou moci očkovat od března
„Vše směřuje k tomu, aby od března probíhalo očkování pedagogů s důrazem na skupinu zaměstnanců mateřských a speciálních škol. Za vhodné považuji veškeré vakcíny schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), tedy i vakcínu AstraZeneca,“ sdělil ve čtvrtek Plaga. Prioritizaci při očkování zaměstanců škol potvrdila i mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. „Detaily se v této chvíli finalizují,“ dodala.
Server SeznamZprávy uvedl, že se o dobrovolném očkování učitelů rozhodlo ve středu na Ústředním krizovém štábu. Termín otevření jejich registrací od 1. března potvrdil serveru hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) a Vladimír Dzurilla, který je vládním zmocněncem pro IT a spolupodílí se na provozu registračního systému. Podle předsedy Asociace krajů Martina Kuby (ODS) by se s očkováním mělo začít od nejstarších učitelů, uvedl server.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) tento týden řekl, že do konce března by měli být proočkováni všichni senioři nad 80 let a část o něco mladší populace. Od 1. března se budou moci k očkování proti covidu-19 hlásit přes rezervační systém na webu lidé starší 70 let. První dávkou bude moci být v březnu očkováno pět set tisíc lidí. Podle harmonogramu dodávek vydaného na začátku ledna mělo být k dispozici devět set tisíc dávek vakcíny. Asi čtyři sta tisíc měla dodat firma AstraZeneca, stejnou část Pfizer/BioNTech a asi osmdesát tisíc firma Moderna.
O přednostním očkování učitelů diskutovala už v pondělí rada vlády pro zdravotní rizika. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) potom řekl, že ministerstvo zdravotnictví má připravit návrh dalšího postupu. Podobně jako Plaga uvedl, že využít by se mohla vakcína AstraZeneca, která nevyžaduje tak náročné podmínky pro skladování jako očkovací látky od firem Pfizer/BioNTech a Moderna.
Přednostní očkování učitelů podpořil ve středu i sněmovní školský výbor. Jako první by podle něj měli vakcínu dostat vyučující žáků, kteří se mají v březnu postupně vracet do škol.
Ve strategii očkování zařadila vláda většinu pedagogických i nepedagogických pracovníků škol v lednu do přednostní skupiny 1B, tedy hned po lidech s nejvyšší prioritou, jako jsou zdravotníci a nejstarší lidé. Podle sněmovního školského výboru by se k ostatním pedagogům měli zařadit navíc i pracovníci základních uměleckých škol a školských poraden.
Riziko nákazy ve školách záleží na dodržování opatření, vyplývá z analýzy
Z nové analýzy, kterou zpracoval think-tank Univerzity Karlovy (UK) Vzdělávání21, plyne, že riziko šíření nákazy covidu-19 ve školách bylo před výskytem britské mutace koronaviru ke konci loňského roku zhruba střední. Lišilo se podle toho, o jak velkou školu šlo a jak se v ní dodržovala protiepidemická opatření. Vzhledem k šíření nových nakažlivějších mutací viru je podle autorů studie však nyní zřejmé, že bez snížení celkového výskytu onemocnění v populaci by byl v této chvíli plošný návrat žáků do škol v podobném režimu jako loni v prosinci extrémně riskantní.
Postup ministerstva školství, podle kterého by se měly nyní školy otevírat postupně jen pro některé skupiny žáků, označili tak za rozumný. Podle jeho zástupců je sice potřeba, aby se děti vrátily do škol, musí to ale provázet přísná protiepidemická opatření, informovala Martina Součková z oddělení marketingu UK. Například celoplošné testování, podpora pravidelného screeningu nákazy ve firmách nebo adekvátní kompenzační bonusy.
Vědci doporučili kombinovat u testování ve školách antigenní a PCR testy v návaznosti na dostupné kapacity testování. Měla by se podle nich také ověřit vhodnost různých typů samoodběrových testovacích sad pro různé věkové skupiny.
Uvažovat by se podle nich mělo rovněž o alternativních možnostech prezenční výuky, jako třeba o výuce venku nebo větší podpoře individuálních konzultací pro děti z méně vzdělaných rodin. Zároveň by se měl za podobných podmínek umožnit návrat vysokoškoláků alespoň k praktické a laboratorní výuce. A při postupném návratu žáků k prezenční výuce by se podle vědců měl zohlednit nejen věk, ale také i míra dalších rizikových faktorů v rodinách. Protiepidemická opatření ve školách by se pak podle doporučení vědců měla ověřit pomocí simulačních studií a důkladným sběrem dat.
Praha chce, aby o testování žáků rozhodl zřizovatel školy
Pražský magistrát chce, aby o postupu testování žáků ve školách mohli rozhodovat i zřizovatelé škol a školských zařízení. V případě Prahy to jsou u mateřských a základních škol městské části a u středních škol magistrát. Magistrát společně s Prahou 9 spustil tento týden pilotní projekt testování žáků, kdy jim rozeslal testy a oni se otestují sami doma. Pokud mají negativní test, mohou vyrazit do školy.
„Otevíráme diskusi o tom, jak by další testování mělo probíhat. Budeme žádat vládu a spojíme se s ministerstvem školství a ministerstvem zdravotnictví, aby reflektovalo zkušenosti, které jsme v tomto pilotu získali,“ řekl radní Vít Šimral (Piráti).
Podle místostarosty Prahy 9 a městského zastupitele Tomáše Portlíka (ODS) je nutné vyzkoušet různé typy antigenních testů, které se liší přesností. „Rozhodli jsme se to rychle otestovat, abychom měli praktickou zkušenost. Ne vždy znamená, že levnější antigenní test nám může dát spolehlivý výsledek,“ řekl Portlík. Porovnat je podle něj třeba účinnost a ceny testů.
Radnice spolu s městem rozdala v pilotním projektu více než 150 dětem ZŠ Litvínovská na Proseku antigenní testy na covid a děti se otestovaly samy doma. Při negativním výsledku mohly do školy, kde předložily vyplněný formulář s výsledkem. Testy dostaly i děti v Mateřské škole Veltruská. „Připravíme závěry tak, abychom už v příštím týdnu měli nějaká ostrá data a věděli, co chceme,“ dodal Portlík.
Šimral k testování dále řekl, že město nebude čekat na rozhodnutí vlády a začne ve spolupráci s městskými částmi dobrovolné zkušební testování rozšiřovat do dalších škol. „Počítám s nákupem až několika set tisíc testů,“ řekl. Dodal však, že plošné testování by do konce školního roku vyšlo město na miliardu a půl, na což nemá peníze, takže spolufinancování státem bude nutné. Ideální by podle Šimrala bylo děti testovat dvakrát týdně.
Zastupitelé rovněž schválili přidělení účelové neinvestiční dotace pro Prahu 9 ve výši 800 tisíc korun, která bude sloužit k úhradě projektu. Město chce rovněž pořídit tři sta tisíc takzvaných LEPU testů, které vyrábí čínská společnost LEPU Medical a jež by měly dorazit v příštím týdnu. Kromě toho podle Šimrala magistrát nakoupí i PCR testy určené k testování ze slin.
Další podmínkou by mohl být respirátor či dvojitá rouška pro zákazníky v obchodech, uvedl Havlíček
Na otevření obchodů od začátku příštího týdne není zatím ve vládě jednotný názor, uvedl ve čtvrtek ve sněmovně premiér Andej Babiš (ANO). Dodal, že sám na to žádný nemá a vyslechne si tak návrhy ostatních ministrů. Rozvolňování ale podle něj v aktuální situaci epidemie covidu-19 není dobrý nápad.
„Situace je samozřejmě špatná. Pokud padesát procent lidí nedodržuje opatření, tak je to složitá situace. Ale myslím, že není situace, abychom rozvolňovali, není to dobrý nápad,“ uvedl. Stejný názor sdílí i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). „Jsem přesvědčen, že v situaci, kdy nám stále rostou čísla nakažených, kdy máme úplně plné jednotky intenzivní péče, tak to není moment na rozvolňování,“ řekl.
Vicepremiér Karel Havlíček míní, že pokud se budou dodržovat přísné hygienické podmínky, pandemickou situaci otevření obchodů výrazně nezhorší. V úterý uvedl, že v obchodech by po otevření musel mít personál povinně respirátory. Dále by zůstala v platnosti dosavadní pravidla jako limit patnáct metrů čtverečních plochy na jednoho zákazníka, dodržování dvoumetrových odstupů či řízení front před a v obchodech. Ve čtrvtek doplnil, že další podmínkou by například mohl být respirátor či dvojitá rouška pro zákazníky.
Asociaci nákupních center mrzí, že se otevření škol a obchodů staví proti sobě. Podle ní tyto dvě věci spolu nesouvisí, jedná se o odlišné aktivity a každá s sebou nese jiná rizika. Zvýšení pohybu lidí po otevření všech prodejen bude zanedbatelné, v řádu několika procent, řekl předseda výkonného výboru Asociace nákupních center Jan Kubíček.
Asociace si podle Kubíčka také přeje, aby se děti vrátily do škol co nejdříve. Je nutné ale odlišit fungování ve školách a obchodních centrech. „Ve škole sedí pohromadě skupina dětí čtyři až osm hodin. V obchodech je prokazatelně kratší délka kontaktu a jejich prostory jsou na vysokém hygienickém standardu, zároveň dokážeme aktivně vymáhat dodržování pravidel,“ uvedl Kubíček.
Už předchozí období podle něho prokázala, že obchody nejsou zdrojem nákazy a nově v nich bude platit ještě přísnější režim, připomněl. Personál bude muset nosit respirátory třídy FFP2, touto ochranou budou vybaveni i všichni zaměstnanci obchodních center, včetně pracovníků ostrahy a úklidu. „Nedává smysl omezovat za ohromné náklady něco, co nepřináší výrazná rizika. Snažíme se přispět k větší osvětě a nabídkou svých prostor také ke snadnější dostupnosti testování širšímu okruhu obyvatel. Proto říkáme, že nejsme součástí problému, ale řešení,“ dodal Kubíček.
Pětině firem v uzavřených sektorech hrozí krach, ukazuje průzkum
Aktuální šetření Hospodářské komory pak ukázalo, že pokud budou nadále platit stávající zákazy, pětina živnostníků a podniků neudrží své podnikání už déle než měsíc. Dalších až 40 procent podniků z nejpostiženějších sektorů zřejmě zamíří do insolvence do tří měsíců. Nejhůře jsou na tom ti, kteří působí v nejvíce postižených oborech, jako jsou restaurace, bary, vnitřní sportoviště, prádelny, čistírny nebo obchody.
Z průzkumu také plyne, že většině podnikatelů současné vládní programy pokrývají méně než třetinu jejich mzdových a fixních nákladů. Zbylých 70 procent měsíčních nákladů uzavřených nebo polouzavřených provozů se snaží zaplatit půjčkami od bank, rodinných příslušníků a přátel nebo z vlastních rezerv. Jde například o nájemné, leasing, energie či pojištění. Řada z nich se zadlužuje u svých dodavatelů, se kterými mají uzavřené dohody o posečkání s platbami.
Desetina podnikatelů sítem podpor také v současnosti propadá, přestože jsou mimořádnými opatřeními zasaženi. S největšími problémy při pokrytí nákladů se potýkají prádelny a čistírny, u kterých je i největší zastoupení těch, kteří nemají nárok na žádnou kompenzaci.