Starší ze dvou chlapců, které norské úřady odebraly Češce Evě Michalákové, dostal norské občanství. Upozornil na to server iRozhlas.cz. České ministerstvo zahraničí kvůli tomu chystá nótu, kterou chce norskou stranu upozornit na to, že hoch zůstává dále i českým občanem.
Norsko již dostalo kvůli chlapcům Michalákovým několik nót. Další zamíří na norské velvyslanectví kvůli udělení norského občanství staršímu z nich.
„Norsko musí respektovat, že chlapec je zároveň i českým občanem, tedy Norsko musí respektovat pravomoci českých orgánů ve vztahu ke svému občanovi včetně pravidel mezinárodního práva o konzulární ochraně poskytované Českou republikou svým občanům,“ řekla serveru mluvčí ministerstva zahraničních věcí Irena Valentová.
České úřady se o udělení občanství chlapci dozvěděly na konci června od ředitelství norské cizinecké služby. Europoslanec Tomáš Zdechovský označil krok norských úřadů za tajně provedený a svévolný. „Norsko jen dokázalo, jak moc je nedemokratickou zemí a v tomto konkrétním vysoce exponovaném případě jde skutečně o krádež dětí,“ uvedl.
Norská sociální služba odebrala české matce a otci dnes dvanáctiletého Denise a osmiletého Davida v roce 2011 kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.
Hoši vyrůstají odděleně ve dvou rodinách. Norské úřady později zbavily matku dětí rodičovských práv k oběma synům. Eva Michaláková se pak neúspěšně obracela na norské soudy. Nyní chystá stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ta ovšem bude také již druhá, její minulou stížnost štrasburský soud nepřijal.
Veřejnost a také čeští politici se začali ve větší míře o případ zajímat v roce 2015. Letos na jaře řekl premiér Bohuslav Sobotka, že se Česko pokusí poměry bratrů Michalákových v Norsku prošetřit. Česká strana měla také znovu požádat norské úřady o to, aby chlapci měli vazby s českým prostředím a učili se česky.
Norská strana o kauze Michalákových povětšinou mlčí. Velvyslanectví vydalo pouze jedno prohlášení, ve kterém uvedlo, že média nemusí věc představovat „na základě všech relevantních informací“ a norské instituce kvůli povinnosti mlčenlivosti a s ohledem na ochranu soukromí chlapců nemohou „reagovat na nesprávná tvrzení“.
