Praha - Maturanti v letošním školním roce nebudou zřejmě skládat zkoušky dospělosti podle nových pravidel. Senát dnes souhlasil s ročním odkladem státních maturit, který navrhla sněmovna. Podle zákonodárců nejsou maturity připraveny. Návrh nyní míří k podpisu prezidentu Václavu Klausovi. Pro odklad zvedlo ruce 55 senátorů napříč politickým spektrem. Proti hlasoval pouze lidovec Adolf Jílek, 12 senátorů se hlasování zdrželo.
Státní maturity budou až za rok, zbývá podpis Klause
Souhlas s odkladem státních maturit dnes dopoledne jednomyslně doporučil senátní školský výbor. Odložení podpořilo i ministerstvo školství, které ještě při zářijovém projednávání ve sněmovně bylo proti. Ministerstvo bylo v létě přesvědčeno o tom, že by se maturity mohly spustit v původním termínu. Ministryně Miroslava Kopicová nicméně kvůli plánovanému odkladu už pozastavila výběrová řízení související s maturitami.
Pro stavbu tunelů a metra nebude třeba souhlas majitelů pozemků
Senát souhlasil s odkladem státních maturit (zdroj: ČT24)
Stavitelé podzemních staveb, například železničních a silničních tunelů nebo metra, nebudou muset získávat souhlas majitelů pozemků na povrchu nad budovanou stavbou. Umožňuje to vládní novela stavebního zákona, kterou dnes přijal Senát. Navrhovanou podmínkou pro jednodušší povolování je, aby šlo o tzv. veřejně prospěšné stavby podle stavebního zákona, tedy infrastrukturní stavby.
Vláda poukázala například na to, že v případě plánů na výstavbu železničního tunelu z Prahy do Berouna by investor musel získat souhlas od 4000 vlastníků pozemků na povrchu. Jako další příklad uvádí vláda asi čtyřkilometrový železniční tunel mezi Rokycany a Plzní. V tomto případě by byl stavebník nucen zřídit věcné břemeno k pozemkům na povrchu nad tunelem u 132 pozemků, které patří celkem 178 vlastníkům. Téměř polovina vlastníků přitom na podobné výzvy vůbec nereaguje. Vláda se proto obává, že v případě zpoždění výstavby by stát přišel o peníze z evropských fondů.
Peníze za zpoždění vlaků získají cestující za 5 let
Cestující na tuzemské železnici získají nárok na odškodnění za zpoždění vlaků zřejmě až za pět let. Vyplývá to z novely zákona o drahách, kterou dnes přijal Senát. Návrh odškodnění je obsažen v nařízení EU, ale ministerstvo dopravy využilo možnosti odložit jeho platnost o pět let.
Cestující by měl mít nárok na vrácení čtvrtiny až poloviny jízdného při zpoždění nad jednu hodinu. To by neplatilo, pokud by ho dráhy na zpoždění upozornily ještě předtím, než si koupí jízdenku. Železniční dopravce bude mít nově také povinnost každoročně do 30. června zveřejnit zprávu o kvalitě poskytovaných služeb za uplynulý rok. Bude ji muset rovněž zaslat Evropské železniční agentuře.
Černá listina uchazečů o veřejné zakázky se vrací do sněmovny
Uzákonění černé listiny uchazečů o veřejné zakázky, kteří by o sobě poskytovali nepravdivé údaje, Senát vrátil sněmovně. V novele zákona o veřejných zakázkách doporučil upravit pasáž o úhradě nákladů na řízení. Část návrhu, podle níž se má počet místopředsedů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zvýšit ze dvou na tři, však z normy neodstranil.
Předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) jako předkladatel novely potvrdil tvrzení senátora Jana Horníka, že uzákonění třetího místopředsedy ÚOHS je výsledkem dohody dvou nejsilnějších stran, tedy občanských a sociálních demokratů. Horník z klubu TOP 09 a Starostové poukázal na to, že vytvoření nové funkce odebere z rozpočtu ročně 1,4 milionu korun, byť má být prý náhradou zrušeno místo jednoho sekčního ředitele.
Jednání o konsesionářských poplatcích senátoři odložili
Senát bude o návrhu na zrušení koncesionářských poplatků rozhodovat až příští měsíc. O odklad požádal kvůli dalšímu jednání autor předlohy Richard Svoboda (ODS). Chce totiž, aby mohl novelu obhájit do 5. listopadu v senátním hospodářském výboru. V žádném jiném zatím pro svůj návrh nezískal podporu, výbory ústavně-právní a pro veřejnou správu novelu dokonce doporučily zamítnout.
Senátní mediální komise nicméně doporučila novelu upravit tak, aby v
případě zrušení poplatků měly Česká televize a Český rozhlas zajištěn
odpovídající příjem v celkové výši 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu.
Svoboda původně navrhoval oběma veřejnoprávním médiím přispívat částí
výnosu daně z přidané hodnoty. Na Svobodův návrh komise doporučila odložit kvůli současné ekonomické krizi zavedení změny o dva roky na 1. leden 2012.