Téměř dvacet tisíc telefonátů loni zaznamenalo Toxikologické informační středisko, což je rekord v jeho existenci. Odborníci odpovídají jednak na dotazy lékařů, loni ale více než polovinu konzultací poskytlo laikům, téměř 11 tisíc dotazů se týkalo malých dětí. Nejčastěji šlo o otravu léky nebo čisticími prostředky.
„Zaznamenáváme postupný nárůst v počtu dotazů, lidé se na nás obracejí stále častěji,“ uvedla ředitelka Toxikologického informačního střediska Daniela Pelclová. Celkem 19 737 dotazů v loňském roce je za 56 let, co středisko funguje, vůbec nejvyšší číslo.
Podle Pelcové je to hlavně proto, že se o službě dovídá stále více lidí. „Dříve jsme otravy konzultovali především se zdravotníky. Dnes už nadpoloviční většina dotazů přichází od laiků, tedy od pacientů samotných nebo jejich příbuzných,“ říká Pelclová. Při akutní otravě mají lidé volat telefonní číslo 224 91 92 93 nebo 224 91 54 02.
Že počet dotazů za poslední roky roste, je podle ředitelky střediska pozitivní. Většinu nezávažných otrav se totiž většinou podaří vyřešit právě po telefonu: „Pokud přesně víme, co za látku a v jakém množství se do organismu dostala, jsme schopni říct, jaká je adekvátní první pomoc i další léčebný postup,“ uvedla Pelclová a dodala, že v mnoha případech se tak podaří zabránit zbytečné hospitalizaci. „Důležitá je vhodná první pomoc. Volajícím například radíme, kdy je na místě pacientovi podat vodu, mléko nebo černé uhlí. Právě v tom se často chybuje,“ vysvětlila Pelclová.
Špatně uzavřené chemikálie na snadno dostupných místech
Nejvíce dotazů na Toxikologické informační středisko každoročně souvisí s léky. Loni se jich týkalo přes sedm tisíc, tedy bezmála 40 %. Téměř čtvrtina dotazů pak směřovala k domácím čisticím prostředkům, které jsou právě u malých dětí jednou z nejčastějších příčin otrav.
„Většinou za to můžou špatně uzavřené mycí přípravky nebo žíraviny na snadno dostupných místech. Podobné je to i u léků, které dítě matce nebo babičce vytáhne z kabelky,“ uvedl přednosta pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno Zdeněk Doležel.
Případy, kdy dítě v nestřeženou chvíli snědlo nebo vypilo nebezpečnou látku, podle Doležela na klinice řeší jednou až dvakrát týdně. „Ve třech čtvrtinách případů nakonec dítě hospitalizujeme, necháváme si ho na pozorování,“ řekl Doležel. Zároveň ale dodal, že pokud rodič zareaguje včas, je možné hospitalizaci většinou předejít: „Ideální je, pokud rodič ví, co dítě olízlo, požilo, nebo spolklo. Pak je skutečně možné většinu nevážných otrav vyřešit jen po telefonu.“
Stejně jako ředitelka Toxikologického informačního střediska Doležel zdůraznil, že konzultací s odborníky se daří zamezit chybám při poskytování první pomoci. „Po pozření nebezpečné látky se rodiče u dítěte často snaží vyvolávat zvracení. To je ale v některých případech zcela nevhodné,“ uvedl Doležel s tím, že problematické jsou aerosoly, saponáty, nebo čisticí prostředky pěnivé povahy. „Při dávení dítě pěnu dále vdechuje a ta se pak dostává hlouběji do plic,“ vysvětlil přednosta kliniky.
V případě léků, i když se jeví v domácím prostředí zřejmé, že dítě požilo třeba větší množství brufenu nebo paralenu, které se v domácnostech nejčastěji vyskytují, nedoporučuje Doležel ani v těchto případech zkoušet vyvolat zvracení. „Mnohdy nelze přesně říci, jestli tento postup skutečně zamezí dalšímu vstřebávání léku v zažívacím ústrojí. Navíc je riziko, že dítě může zvratky vdechnout, také je celá řada substrátů nebo těch léků, kde zvracení je naprosto zakázané, jak my říkáme kontraindikované, protože bychom tím dětskému organismu ještě ublížili,“ přiblížil přednosta pediatrické kliniky.
Toxikologické informační středisko funguje jako bezplatná konzultační služba pro veřejnost, lékaře nebo záchranáře na cestě k pacientovi. Středisko konzultace poskytuje v nepřetržitém režimu.
