Praha - Obvodní soud pro Prahu 5 zprostil viny poslance Víta Bártu (VV) a Jaroslava Škárku. Předseda senátu Jan Šott, který osvobozující verdikt vynesl, zdůraznil, že se s ním neztotožňuje. Ve svém rozhodování byl totiž formálně vázán verdiktem odvolacího soudu, který konstatoval, že se ani jeden z obžalovaných nedopustil trestného činu. Šott proto měl dle svých slov nulovou šanci tento verdikt změnit. Zatím ale není konec. Státní zástupkyně se ihned odvolala. Škárka považuje zproštění „korupčníka Bárty“ za jasné pochybení soudu, zvažuje žalobu na soudce.
Při čtení zprošťujícího rozsudku u Bárty Šott v souladu s verdiktem odvolacího soudu uvedl, že Bártovy činy nejsou trestným činem. U Škárky pak prý nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byl stíhán. Případ zamíří k pražskému městskému soudu, neboť státní zástupkyně se proti oběma rozhodnutím odvolala.
- Soudce Šott: „Je nepochybné, že jakkoli byla věc vrácena zdejšímu soudu k novému rozhodnutí, ve skutečnosti máme naprosto nulový prostor k vlastnímu posouzení věci a je nám odvolacím soudem uloženo, abychom formálně jako své vlastní rozhodnutí vyhlásili rozhodnutí učiněné ve skutečnosti odvolacím soudem.“
Soudce Šott se dále pozastavil nad rozhodnutím Nejvyššího soudu, podle kterého nemá být Bárta souzen za nabídku výhodné půjčky spolustraníkům kvůli poslanecké imunitě. V tomto případě se prý „trestní právo zastavilo před branou politiky“.
Petr Nečas, premiér:
„Z čistě lidského hlediska každému přeji, když ho soud zbaví obvinění. Politicky to nemá žádné konsekvence,“ reagoval na rozhodnutí soudu. Vládní spolupráci s Věcmi veřejnými si prý ale neumí představit. „Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky,“ poznamenal a připomněl také nynější ostrou protivládní rétoriku Bártovy parlamentní strany.
Kamery soudce opět povolil
Dnešní hlavní líčení začalo za velkého zájmu médií. Soudce Jan Šott již v úvodu uvedl, že nevnímá názor odvolacího soudu, podle nějž vedl původní proces moc otevřeně, jako závazný. Kamery tak opět povolil. Domnívá se, že postupoval v souladu s ústavou i dalšími zákony, novinářům dovolil například vysílat on-line přenosy přímo ze soudní síně. K soudu kromě Bárty a Škárky dorazila také předsedkyně poslaneckého klubu VV a Bártova manželka Kateřina Klasnová nebo poslanec Michal Babák (VV).
Jednání zpět vrátil Městský soud v Praze, který se v prosinci loňského roku vyjádřil proti rozhodnutí soudce Jana Šotta, od nějž si Bárta vyslechl podmíněný trest za korupci a Škárka pak tříletý trest vězení za podvod.
Rozhodnutí, kterým odvolací městský soud nařídil projednání kauzy, uvádí, že Bárta poslance neuplácel. Není totiž důkaz, že nešlo o půjčky, čímž se samotný Bárta i hájil. Podle závěru městského soudu je podle zákona podmínkou úplatku „obstarání věci veřejného zájmu“, zatímco v případě obžalovaných poslanců je jediným faktem to, že spolustraníci a poslanci Kristýna Kočí a Jaroslav Škárka obálky dostali.
Soudce Jan Šott:
„Měli jsme naprosto nulový prostor k vlastnímu posouzení věci. Právní názor byl zcela jasný a komplexní, to znamená, že se nejednalo o dílčí otázku, kterou by odvolací soud vyřešil, ale jednalo se o takovou formulaci právního názoru, která vlastně zcela odpovídá formulaci zprošťujících důvodů v trestním řádu.“
K městskému soudu se Bártův případ dostal poté, co se Bártovi v říjnu dostalo zastání u Nejvyššího soudu, který vyslyšel jeho stížnost a konstatoval, že Bárta nemůže být potrestán za nabídku peněz během poslanecké schůze Věcí veřejných. Stalo se tak totiž na půdě sněmovny a Bártovo jednání kryje poslanecká imunita.
S Bártovým případem souvisí i případ Jaroslava Škárky, který peníze od Bárty převzal. Městský soud totiž nekvalifikoval jeho čin jako podvod, neboť se domnívá, že Škárka hodlal peníze, které si od Bárty vzal, vrátit. „Objektivně (si peníze) nechat nemohl – tomu odpovídá i faktický stav, neboť k vrácení částky Bártovi nedošlo nezávisle na vůli Škárky jen proto, že byla zajištěna orgány činnými v trestním řízení,“ vysvětlila své rozhodnutí soudkyně Löffelmannová.
Vít Bárta bývá označován za faktického lídra VV, ačkoliv formálně je předsedou strany Radek John. Loni v prosinci Bárta oznámil, že se bude o předsednickou funkci ucházet. Poslancem je od května 2010, před vstupem do politiky působil jako generální ředitel původně pořadatelské a později bezpečnostní agentury ABL (dnes Mark2 Corporation Czech). Je ženatý, v létě 2010 si vzal tehdejší místopředsedkyni sněmovny Kateřinu Klasnovou.
Škárka se k dnešnímu verdiktu nejprve vyjadřoval spíše zdrženlivě, protože rozhodnutí ještě nenabylo právní moci. „Soudce Šott neprokazoval úplatek ve veřejném zájmu, zaměřil se na půjčky a podle mě celé to řízení nevedl úplně šťastně,“ řekl po skončení jednání novinářům. Po chvíli ale poslal České tiskové kanceláři vyjádření, v němž označil zproštění „korupčníka Bárty“ za jasné pochybení policie a soudu. Šott podle něj od počátku vedl řízení manipulativně a míra jeho profesionality je pochybná. „Zvažuji podání žaloby na soudce Jana Šotta, protože celý proces nezvládl, a doufám, že to bylo pouze jeho neschopností, nikoli obálkou s iniciálami J. Š.,“ napsal. Soudce Šott odmítl urážlivé výroky jakkoli komentovat.
A jak zněla obžaloba? Škárka a Kočí dostali peníze, aby byli loajální
Bárta podle obžaloby dal Kočí a Škárkovi 500 tisíc a 170 000 tisíc korun za to, aby k němu byli loajální a prosazovali jeho zájmy ve straně. Škárka údajně úplatek převzal a část peněz také použil. Podle obvodního soudu navíc peníze vylákal od Bárty pod falešnou záminkou. Chtěl prý tehdejšího předsedu poslaneckého klubu VV zdiskreditovat. Bárta vinu popíral. Tvrdil, že v případě Škárky a Kočí šlo o přátelské půjčky.
Obvodní soud pro Prahu 5 v dubnu 2012 dospěl k závěru, že i poskytování bezúročných půjček může být uplácením a potrestal exministra dopravy a neformálního šéfa Věcí veřejných Bártu 18 měsíci vězení s třicetiměsíční zkušební dobou. Bárta se odvolal k Městskému soudu v Praze, o něco později se obrátil také na Nejvyšší soud s návrhem na vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Nejvyšší soud Bártovu návrhu vyhověl, stejně jako soud městský, který nařídil nové projednání celé kauzy.
