Praha – Pražský vrchní soud definitivně osvobodil provozovatele protikorupční linky a internetových stránek Centrálního registru dlužníků Jiřího Jehličku, který byl obviněn v kauze leasingových podvodů. Žalobci ho vinili z toho, že prostřednictvím jiných lidí podvodně vylákal čtyři auta a způsobil celkovou škodu přes dva miliony korun. Dnešní rozhodnutí je pravomocné, možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.
Odvolací senát tak potvrdil červnový verdikt liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem, změnil pouze důvod zproštění. Liberecký soud totiž uvedl, že uvedené skutky vůbec nebyly prokázány, podle vrchního soudu se sice staly, ale není prokázáno, že je spáchal právě Jehlička. I když si soudkyně neodpustila poznámku, že je podezření Jehličky ze spáchání zločinu mimořádně vysoké.
Jehlička byl obžalován z toho, že přiměl zkrachovalého a zadluženého podnikatele Bertholda Schleye, aby si v červenci 1998 vzal na své firemní doklady na leasing tři auta Ford Mondeo. Schley byl kvůli tomu již pravomocně odsouzen. První splátku vždy podle spisu zaplatil Jehlička, který podle žalobců jedno auto prodal a další dvě „zašantročil“. Celková škoda podle spisu činila přes 1,7 milionu korun.
Čtvrtý vůz podle obžaloby odebral také na leasing přes nezjištěného člověka. Auto chtěl podle spisu vyvézt na Ukrajinu, jenže ho zadrželi policisté na slovensko-ukrajinském hraničním přechodu Vyšné Nemecké. Podle obžaloby tím způsobil škodu přesahující 400 tisíc korun.
Hlavní svědek opakovaně měnil výpověď
Jehlička obvinění od počátku odmítal. Stíhán byl přes deset let, několik měsíců strávil ve vazbě. První zprošťující rozsudek vynesl liberecký soud loni v listopadu, tedy téměř devět let od podání obžaloby. Při procesu se postupně vystřídali tři soudci. Soudkyně Jana Kantorová to dnes komentovala slovy, že nastalo až nepochopitelně dlouhé řízení před soudem.
Kantorová rovněž připomněla, že hlavní svědek - zaměstnanec autocentra, který vyřizoval odkupy - opakovaně změnil výpověď. Nejprve Jehličkovu účast na zločinu vyloučil, později jej naopak usvědčoval, nakonec ale před soudem vypovídal ve prospěch obžalovaného. Další usvědčující výpovědi pak podle Kantorové neměly potřebnou sílu na to, aby bylo možné uznat Jehličku vinným.
