Praha - Pražský magistrát zastavil řízení o pokutě pro premiéra Sobotku. Sobotkovi hrozila sankce 10 tisíc korun za navržení Babiše do vlády bez lustračního osvědčení. Pokutu Sobotkovi udělila Praha 1, která dostala podnět od obyvatele hlavního města. Na úřad poslal v polovině března dvě žádosti o prošetření. První se týkala prezidenta Miloše Zemana za to, že jmenoval Babiše bez lustrace. Druhá pak byla podána proti Sobotkovi. Přestupku se podle podnětu dopustil tím, že Babiše bez lustračního osvědčení na místo ministra Zemanovi navrhl.
Sobotka pokutu platit nebude, rozhodl magistrát
Rozhodnutí magistrátu podle Sobotky respektuje právní stát. „Jsem přesvědčen, že toto rozhodnutí je jediným možným krokem, který je plně v souladu s platnými právními normami. Na rozdíl od předešlého rozhodnutí městské části Prahy 1 se neopírá o snahu hodnotit v přestupkovém řízení politické rozhodnutí, ale drží se striktně právních norem,“ uvedl v prohlášení Sobotka.
Podle úřadu vlády magistrát zdůvodnil své rozhodnutí tím, že podle lustračního zákona má žádat o lustrační osvědčení ten orgán, který jmenuje člena vlády do funkce. A ministra jmenuje prezident republiky. Proto podle úřadu nemohl být spáchán přestupek.
Sobotka sám věřil, že řízení bude zastaveno. „Rozhodnutí správního orgánu je totiž rozhodnutím politickým, které se neopírá o právní relevanci či právní normu. Úkolem orgánů veřejné moci musí být aplikace platných právních předpisů, nikoli rozhodování na základě více či méně relevantních společenských či politických očekávání,“ uvedlo v prohlášení tiskové oddělení Úřadu vlády.
Podnět ohledně Zemana úřad zamítl, podle zákona s prezidentem nelze přestupkové řízení vést. „Opravdu nevím, jestli to není kanadský žertík. Pořád se mi tomu nechce věřit. Za ústavní akty je premiér odpovědný poslanecké sněmovně, nikoliv nějakému úředníkovi na obecním úřadě. Tomu je odpovědný, když znečistí chodník nebo se dopustí dopravního přestupku a podobně (…) Členy vlády navíc jmenuje prezident republiky, který odpovídá za to, že jde o lidi způsobilé vykonávat funkci,“ reagoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Lustrační zákon z roku 1991 měl platit jen pět let
Lustrační zákon se v českém právním řádu objevil dva roky po sametové revoluci. Jeho přijetím chtěli zákonodárci ochránit nově utvářené instituce před vlivem někdejší komunistické Státní bezpečnosti (StB) a lidí s ní spjatých. Federální parlament přijal zákon 4. října 1991 a původně měl mít jen omezenou platnost pěti let. A zatímco na Slovensku přestal platit koncem roku 1996, v Česku existují lustrace dodnes.
Babiš je na Slovensku veden jako agent StB. Zřejmě by tedy negativní lustrační osvědčení nezískal. Prezident Miloš Zeman přesto nakonec Babiše do vlády jmenoval, podmínil to ale přijetím služebního zákona v prvním čtení: pak už by se totiž povinnost negativního lustračního osvědčení na ministry nevztahovala. Babiš navíc tvrdí, že s StB nikdy nespolupracoval, v současnosti se kvůli tomu na Slovensku soudí.