Praha - Počty infarktů v populaci snižuje především ekonomická úroveň, výživa a přístup k životu. Čím méně stresu, tím méně infarktů. "Za náhlou smrt považujeme takovou, která pacienta usmrtí do hodiny po prvních příznacích. Pro záchranu pacienta je potřeba srdeční masáž a umělé dýchání," vysvětlil přednosta Kliniky kardiologie pražského IKEMu Josef Kautzner.
„Lidé, kteří takovou příhodu přežijí, většinou dostávají srdeční stimulátor,“ říká Kautzner. Stimulátor dokáže v případě dalšího infarktu do srdce vyslat elektrický signál, podobně jako defibrilátor. „V technologii takových implantátů jsme ze všech zemí východní Evropy a bývalého komunistického bloku nejdále.“
„Část pacientů tvoří lidé s dědičnou vadou srdce. V některých rodinách se dědí gen, který narušuje srdeční vzruchy a způsobuje maligní arytmii. Nejčastějšími úmrtími u nás jsou ale lidé po infarktu myokardu. Mají následně ve svalových tkáních srdce jizvy a ty zvyšují šanci dalších infarktů,“ říká Kautzner. „Tyto rizikové skupiny se snažíme sledovat a ohroženým lidem doporučujeme specifickou prevenci.“
Česká kardiologie udržuje tempo se světem, způsobem života společnosti jsme ale daleko
„Současná kardiologie umí roztáhnout cévy, a tak se vypořádat s mnoha podobami arytmie. Dokážeme cévy zprůchodnit a léčit infarkt myokardu. V těchto ohledech jsme na světové špičce,“ řekl Kautzner. Jedna z nejmodernějších variant léčby arytmie (prováděná právě profesorem Josefem Kautznerem) je zavedení robotem řízeného katetru do těla pacienta přes stehenní tepnu.
Cestu k prevenci vidí primář Kliniky kardiologie IKEM jasně: „Osvěty o zdravém životním stylu je stále málo. Lidé stále bohužel hledají především cesty ke zdraví, při kterých by se nemuseli omezovat.“
