Praha - Záškoláctví, vandalismus, krádeže, ale také chybějící domácí úkoly nebo zlobení při hodině jsou nejčastějšími důvody, proč školy sepisují smlouvy s rodiči. Podle učitelů fungují, ale jen tam, kde funguje i zázemí problematického žáka.
Iva Zátku si kvůli synovi zavolali do školy před měsícem a půl. Na první schůzce se nestačil divit – synovi, který se až dosud učil téměř bez problémů, najednou hrozily čtyři čtyřky. „Objevily se tam problémy, kdy rodiče řešili svoji existenci, a Ivo nevěděl, jakým způsobem s tím naložit,“ popisuje ředitel školy Petr Došek.
Domluvy učitelů nepomáhaly, škola proto nabídla rodičům smlouvu. Je v ní, co Ivo dělal a co je třeba napravit. Co pro to mají udělat rodiče, škola i sám Ivo. „Když vám učitel něco vzkáže, tak je to prostě jenom něco, co vyprší. Ale smlouva je už něco úředního,“ říká Ivův otec.
Projekt zatím běží na zkoušku v 35 školách, smluv s rodiči školy podepsaly necelou stovku. Smlouva ale může fungovat, jen když spolupracují rodiče. A donutit je k tomu škola nemůže. „Pro určité případy je to velmi efektivní nástroj. Ale pak jsou případy, které už smlouvami nezasáhneme,“ říká ministr školství Josef Dobeš (VV). Ověřování smluv skončí v červnu a ministerstvo se pak rozhodne jak dál. Ministr Dobeš chce, aby projekt pokračoval, smlouvy by ale neměly být pro školy povinné.
„Jediná rozumná možnost je vybudovat síť školních speciálních pedagogů nebo psychologů,“ myslí si Tomáš fořtek ze společnosti Eduln. Těch je ve školách pořád málo a tam, kde jsou, fungují jen díky penězům z evropských projektů. Ministr ale slibuje, že i přes škrty v rozpočtu peníze najde.
