Praha - ČSSD jako jasný vítěz voleb: Letošní průzkumy veřejného mínění nepřipouštějí jinou možnost a straně připisují až 40% podporu. Sociální demokracie se před supervolebním rokem 2014 chová sebevědomě a jednotně. Kondice strany se ale bude odvíjet především od toho, jak se jí podaří vyrovnat s Milošem Zemanem a jeho vyzyvatelem z prezidentských voleb Jiřím Dienstbierem.
Sobotka: „Musí lépe komunikovat“
Senátor Dienstbier má pověst muže, který se nebojí říct svůj názor nahlas, i když není v souladu s většinou. Poprvé na sebe výrazně upozornil v roce 2010, když jako jediný sociální demokrat nepodpořil velkou koalici ČSSD a ODS na pražském magistrátu. Roční vládnutí svých kolegů s ODS, zatíženou množstvím skandálů, opakovaně veřejně kritizoval. Letos potom - na rozdíl od zbytku strany – nepodpořil Miloše Zemana ve druhém kole prezidentské volby. Příznivci Zemana, kterých v ČSSD není málo, mu to nechtějí odpustit. Nahlas ale nikdo o frakcích „Zemanovců“ či „Dienstbierovců“ nechce mluvit.
Spíš jako sólový hráč se Dienstbier ukázal i v případě senátorské žaloby na Václava Klause, jíž byl jedním z iniciátorů. První místopředseda ČSSD Michal Hašek mu to vyčítá: zkritizoval ho, že takový krok nekonzultoval s vedením strany a přes média vzkázal, že doufá, že se to už „nebude opakovat“.
Bohuslav Sobotka, předseda partaje a před sjezdem jediný kandidát na tento post, chce Dienstbiera nadále po svém boku ve vedení ČSSD. I když mu zároveň vzkazuje, že má pro svoje kroky napříště hledat spojence: „Jiří Dienstbier má hodně individuální postoje. Nikdo nemůže fungovat jen sám za sebe, zejména ne v tak velké straně, jako je ČSSD. Doufám, že Jiří Dienstbier bude uvnitř strany lépe komunikovat.“
Tahák na mladé voliče
Podobně jako ostatní si ale i Sobotka uvědomuje, že by byla chyba přijít o člena vedení, který v prezidentské volbě získal 830 tisíc hlasů voličů a pravidelně obsazuje přední příčky žebříčků nejoblíbenějších politiků v zemi. Sobotka pragmaticky uznává, že Dienstbier je pro stranu nenahraditelný coby politik přijatelný pro mladou generaci: „Chtěli bychom oslovit i středové voliče, mladé lidi a jsem přesvědčen, že s Jiřím Dienstbierem v čele strany se nám to může podařit lépe,“ plánuje Sobotka.
Dienstbier si navenek nejistotu nepřipouští: ve straně se necítí jako disident a odkazuje na „řadu lidí, se kterými se mu dobře spolupracuje“. Šance na jeho znovuzvolení jsou otevřené; šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc to před sjezdem přirovnává k věštění z křišťálové koule, stínový ministr školství Marcel Chládek je odhaduje „50 na 50“. Rozhodne projev Dienstbiera, ale možná také „výstražná“ přítomnost Miloše Zemana, která může přimět sympatizanty bývalého lídra ČSSD, aby se pokusili vliv Dienstbiera omezit. Delegáti sjezdu nicméně budou šest místopředsedů volit tajně, a to může Dienstbierovi nahrát.
Milý Bohouši…
S největším napětím se zřejmě očekává účast nového prezidenta na sjezdu. Před lety přivedl Miloš Zeman sociální demokracii do vládních křesel a udělal z ní jediného skutečného oponenta pravice. Později se ale se stranou zle rozešel, když pro něj její členové odmítli zvednout ruku a zabránili mu tak v křesle prezidenta v roce 2003. Zeman se poté stal čestným předsedou konkurenční SPOZ.
Podle politologa Bohumila Doležala má Zeman do jisté míry právo sociálním demokratům zazlívat průběh prezidentské volby v roce 2003: „Na místě předsedy Sobotky bych trochu nervózní byl. Obává se, myslím, nikoliv neprávem. Jiní, například 1. místopředseda Hašek, nemusejí, protože u toho nebyli.“ Mezi 27 sociálními demokraty, kteří jej tehdy nepodpořili, je právě dnešní předseda Sobotka a také místopředseda Zaorálek. Miloš Zeman je opakovaně označil za zrádce.
Tahle konstelace vede k jedinému: ČSSD by mohla zažít podobnou situaci jako ODS, kdy jí Václav Klaus coby bývalý čestný předseda z pozice prezidenta často házel klacky pod nohy – vracel zákony, kritizoval vládní kroky a odmítal jmenovat ministry.
Záležet bude především na poměru sil zvolených místopředsedů. Své křeslo nejspíš obhájí Zdeněk Škromach – známý svou podporou Miloše Zemana i náklonností k povolební spolupráci se SPOZ (pokud překročí pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny; letošní průzkumy jim přisuzují od 3,5 % do 7,5 % hlasů). K Zemanovi má blízko i pravděpodobný statutární místopředseda Michal Hašek, který mu gratuloval jako jeden z prvních už po prvním kole prezidentské volby, aby o pár týdnů později sklidil už na Hradě od Zemana chválu za to, že kraje (Hašek je předseda Asociace krajů ČR) hospodaří lépe než vláda.
Naopak Lubomír Zaorálek, kandidát na řadového, ale i prvního místopředsedu, je vůči SPOZ, ale i ostatním malým levicovým stranám rezervovaný: „Já bych si přál, abychom tu měli partnery, ale já je bohužel nevidím. Kdyby tam byly nějaké osobnosti, něco programově zajímavého… ale strana SPOZ nic takového nenabízí,“ vzkazuje Zaorálek.
Jeho slova doplňuje předseda Bohuslav Sobotka, který by po volbách radši jednal s lidovci nebo Zelenými než se SPOZ, jejíž důvěryhodnost Sobotka přirovnal k Věcem veřejným. „Zemanovci jsou účelovou formací, která může dopadnout jako Věci veřejné, zvláště kdyby šla do vlády. Struktura, ze které vznikla SPOZ, byla na počátku organizovaná Miroslavem Šloufem a tahle genetická výbava by měla varovat,“ řekl Sobotka deníku MF Dnes.
Miloš Zeman pro Týden:
„Pokud ČSSD vyhraje volby, budu respektovat její rozhodnutí, ale přátelsky bych jí doporučoval vytvořit menšinovou jednobarevnou vládu. S tím, že by měla uzavřít opoziční smlouvu s druhou nejsilnější stranou. Budou-li to komunisté, ať uzavře smlouvu s KSČM.“
Tichá, nebo otevřená?
Víkendový sjezd má také odpovědět na otázku, nakolik je pro ČSSD přijatelná případná vládní spolupráce s komunisty. Vedení se odvolává na Bohumínské usnesení znemožňující spolupráci s KSČM na vládní úrovni. Třeba v krajích ale takové spojenectví úspěšně funguje. Předseda Sobotka odmítá možnost, že ČSSD otevře komunistům dveře do Strakovy akademie: „Nemůžeme přijmout do vlády komunistické ministry, i s ohledem na aktuální stav KSČM, která je trápena duchem minulosti a není schopna se orientovat na budoucnost.“ Podobně se vyjádřil druhý muž ČSSD Hašek, když řekl, že odmítá přivést „hlavním vchodem do Strakovy akademie bývalé estébáky“. Menšinová vláda ČSSD s podporou komunistů ve sněmovně ale zdaleka není nepravděpodobnou variantou.
