Senát by ve středu měl podle šéfa evropského výboru Václava Hampla (za KDU-ČSL) odmítnout výroky prezidenta Miloše Zemana, kterými fakticky legitimizoval ruskou anexi ukrajinského Krymu. Horní komora by měla hlavu státu současně vyzvat k tomu, aby respektovala českou zahraniční politiku i mezinárodní právo.
Senát se má Zemanovými výroky, které ve středu odmítla i dosluhující vláda, zabývat večer. Zařazení debaty o prezidentově vystoupení podpořilo 38 z 69 přítomných senátorů, devět jich bylo proti.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že jde o „klasický antizemanovský folklor a další antizemanovskou spartakiádu“.
„Z Ruska přitom zaznělo jasné odmítnutí právě návrhu kompenzovat Ukrajině anexi Krymu finančně nebo surovinově. Proč? Protože pak by Moskva oficiálně přiznala, že šlo o anexi,“ doplnil mluvčí. Zemanův návrh proto považuje za vyvážený.
„Považovat anexi Krymu za věc, se kterou se nedá už nic dělat, považuji za podminovávání základů mezinárodního práva,“ prohlásil naopak Hampl, který debatu o Zemanových výrocích navrhl do programu.
Místopředsedu Senátu Jiřího Šestáka z klubu Starostů pobouřilo to, že představitel země okupované sovětskými vojsky v roce 1968 „dědici těchto událostí vlastně vystavuje účet, vlastně schvaluje agresi a anexi cizího státu“. Zeman podle Šestáka vyřazuje svými výroky Česko z Evropy, jeho případné znovuzvolení by bylo rizikem.
Zeman označil v úterý v Parlamentním shromáždění Radě Evropy ruskou anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se dohodla s Moskvou na kompenzaci. Za svá slova sklidil pochvalu ruských vládních politiků, ukrajinské i většinu českých naopak rozhořčil.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) neměl Zeman k projevu mandát od vlády a jeho vyjádření byla v příkrém rozporu se zahraniční politikou České republiky. Kabinet se shodl, že okupace Krymu je podobná událost jako mnichovská dohoda z roku 1938 nebo okupace z roku 1968.
Hampl uvedl, že debata o Zemanových výrocích byla na jednání Senátu zařazena dodatečně většinou členů horní komory. Doufá v to, že stejnou podporu získá i jím navrhované usnesení k postojům hlavy státu.
Senát by měl v usnesení podle Hampla připomenout také svůj loňský postoj k ruskému obsazení Krymu. V něm jeho oddělení od Ukrajiny označil za výsledek ruské agrese, které nemá oporu v mezinárodním právu.
Horní komora loni také vyzvala hlavu státu ke zdrženlivosti v jejích vyjádřeních. Prezident by podle senátorů neměl poškozovat vážnost jiných ústavních orgánů ani ohrožovat spojenecké závazky a hodnotovou orientaci Česka.
