Praha - Sexuální devianti, kteří za své činy pykají ve vězení, už nebudou moci žádat o kastraci. Počítá s tím novela zákona, platná od ledna příštího roku. Lékaři, psychologové i specialisti na ochranu dětí jsou ale proti, protože podle nich norma trestance diskriminuje. A navíc se domnívají, že zmizí nástroj, jak u lidí nebezpečných pro společnost odstranit jednu z příčin jejich chování. Za posledních deset let v Česku absolvovalo chirurgickou kastraci čtyřiaosmdesát žadatelů. Tématem se zabývali i Reportéři ČT: Kastrace deviantů - mučení nebo nutné zlo?
Šanci na kastraci už nedostanou věznění sexuální devianti
Výpověď jednoho z deviantů
„Já jsem prostě potkal dvě malý holky na pískovišti, šel jsem za nima, strašně mě vzrušovaly. Tak jsem tu holku popadl za ruce, odtáhl jsem ji do křoví a začal jsem ji osahávat po celém těle, aj mezi nohy se mi to podařilo.“ (Dostal podmínku a veřejně prospěšné práce. Nařízena mu byla i léčba.)
„Já jsem přišel sám, že chci okamžitě na kastraci. Sepsal jsem všechny důvody, co mě trápí. Nemohl jsem spát…“
Tento deviant zákrok pak skutečně podstoupil. Kdyby šel za svůj čin do vězení, kastraci by mu od příštího roku ministerští úředníci nedovolili. Připravovaná novela ji totiž vězňům zakazuje. Kastraci přitom podstupují lidé, kteří se opakovaně dopouštějí závažných sexuálních deliktů, a ti jsou buď v ochranné léčbě, ve vazbě nebo ve vězení.
Reportáž Petry Kubálkové (zdroj: ČT24)
Primář oddělení ochranné léčby v Psychiatrické léčebně Bohnice Jiří Švarc se domnívá, že není proč to těm lidem zakázat. „A za druhé je to skutečně diskriminace, která by mohla být oprávněně kritizována, protože ve vazbě nebo trestu může být člověk z úplně jiných důvodů.“
Důvod: Obava z nátlaku na vězně
Ministerstvo svůj krok ale obhajuje tím, že chce vězně ochránit. Mluvčí ministerstva zdravotnictví dodává, že jde o obavu, aby náhodou ve vazebním nebo vězeňském zařízení tito lidé nepodlehli třeba nějakým vnějším tlakům.
Podle lékařů ale k nátlaku na vězně nedochází. Ke kastraci, která způsobuje pokles hladiny testosteronu a tím pádem i sexuálního apetitu, se totiž pacient rozhodne vždy jen na základě doporučení nebo vlastního přání. S kastrací u vězňů navíc souhlasí i ochránci dětí. „Pokud je vůle pachatele trestného činu ke kastraci, aby už více nemohl páchat zločin na dítěti, tak je třeba udělat maximum pro to, aby mu bylo vyhověno,“ dodává Zuzana Baudyšová, ředitelka Nadace naše dítě.