S vyhlášením termínu voleb musí strany hlásit náklady. Nemám z toho radost, řekl Babiš

Premiéra Andreje Babiše (ANO) překvapilo, že prezident Miloš Zeman už vyhlásil termín podzimních sněmovních voleb. Radost z toho nemá, protože ANO bude muset už od nynějška vykazovat náklady na kampaň. Babiš to řekl v televizi Prima a CNN Prima News. Ve volbách bude chtít obhájit post premiéra. Na opakovaný dotaz moderátorky, zda může vyloučit svou kandidaturu na prezidenta, odpověděl, že případná kandidatura na prezidenta pro něj v současné době není téma.

Babiš chce v říjnu opět vyhrát volby, vznikající opoziční koalice nepodceňuje. Na otázku, zda si sám sebe dokáže představit v opozici jako řadového poslance, řekl, že možná ano. „Může to být zajímavé,“ poznamenal. Zda se bude ucházet o funkci prezidenta, nechtěl komentovat. „Vyloučit můžeme jenom smrt, bohužel jednou zemřeme. Ale to není pro mě téma,“ řekl k případné prezidentské kandidatuře na několikerý dotaz, zda může svou kandidaturu vyloučit.

Zeman vyhlásil termín voleb koncem prosince. Konat se budou 8. a 9. října. Termín již vyšel ve Sbírce zákonů, a začala tak oficiálně kampaň. Strany, hnutí i jejich volební koalice tak musí náklady na kampaň započítávat do limitu 90 milionů korun, který jim stanoví zákon. Do 5. ledna musí mít navíc zřízený transparentní volební účet a přístup k němu umožnit na svých internetových stránkách.

Zeman vypsání voleb na počátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň. Na rozhodnutí o termínu hlasování měl čas do začátku července. Vyhlášením voleb více než devět měsíců před jejich konáním se výrazně odchýlil od dosavadní praxe. Minulé sněmovní hlasování v říjnu 2017 vyhlásil Zeman s půlročním předstihem, jeho předchůdci vyhlašovali volby zhruba čtyři měsíce před jejich konáním.

Koalice narazí na limit v nákladech

Zemanovo rozhodnutí vyhlásit volby ještě před koncem roku bude mít dopad na obě koaliční uskupení opozičních stran, tedy Pirátů a Starostů a ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Volební koalice kvůli limitu na kampaň nebudou moci využít finanční možnosti jednotlivých stran.

„Je to nejdřívější vypsání termínu voleb v historii,“ komentoval to na CNN Prima News předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Dodal, že standardně prezident vypisoval volby sto dní předem, nyní je to tři sta dní. „Pro nás to bude určité omezení, myslím všechny politické strany,“ komentoval brzký termín vyhlášení voleb místopředseda ČSSD Roman Onderka.

Podle projektu Transparentní volby, za kterým stojí organizace Transparency International, daly před třemi lety na sněmovní volby nejvíce ČSSD a ANO, a to přes 80 milionů korun. STAN do voleb investoval asi 55 milionů korun, strana TOP 09 vložila 74 milionů, lidovci dali 52 milionů, ODS 71 milionů a Piráti téměř 12 milionů korun.

Vláda v pondělí nebude rozhodovat o navrácení peněz ministerstvu obrany

Premiér v televizi Prima a CNN Prima News také řekl, že vláda nebude rozhodovat o navrácení prostředků do rozpočtu ministerstva obrany, učiní to až později v lednu. Vláda podle Babiše ještě nemá potřebná „čísla“.

Poslanci v prosinci převedli deset miliard korun z návrhu rozpočtu ministerstva obrany do rezervy. Komunisté tím totiž podmiňovali svůj souhlas s návrhem státního rozpočtu. Zástupci vlády poté oznámili, že peníze na začátku ledna z rozpočtové rezervy obraně vrátí. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) slíbil, že tak učiní již 4. ledna. Podle Babiše to kabinet udělá, ale až později v lednu. „Ještě nemáme ta čísla, ale bude tak v lednu,“ řekl premiér.

Po pozdější schůzce s prezidentem Milošem Zemanem označil za jisté, že se peníze do armádního rozpočtu vrátí. Nenastane podle něj předpoklad, že bude rozpočet za minulý rok vyčerpán. Očekává, že deficit loňského rozpočtu bude do 380 miliard korun. 

Jednotlivá ministerstva podle něj budou mít nároky na peníze za rozpočtované věci, které nestihly utratit. Jak vysoké tyto nároky budou, bude vláda vědět v pondělí, resorty pak ale podle něj mají měsíc na to, aby se vyjádřily, jestli tyto peníze letos utratí. „Nicméně jsem přesvědčen, že není potřeba tyhle prostředky držet v rezervě a že v rámci ledna to může (armáda) dostat nazpátek,“ řekl k deseti miliardám korun.

Předseda KSČM Vojtěch Filip v televizi Prima uvedl, že je rád, že vláda o vrácení deseti miliard armádě v pondělí jednat nebude. Komunisté podle něj nemají problém, pokud se peníze vrátí armádě nebo policistům, ale v souvislosti s pomocí v boji proti pandemii, a nikoliv na nákup vojenské techniky. „Řekli jsme, aby vláda ty peníze využila na řešení pandemie. Jsem rád, že to nebude součástí jednání vlády. I vláda si podle mne uvědomila, jaký je stav a že bude ty peníze potřeba na řešení pandemie,“ uvedl.

Schodek loňského rozpočtu bude podle Babiše kolem 370 miliard korun. Premiér zároveň upozornil, že vláda bude muset předložit sněmovně novelu státního rozpočtu na letošní rok, která započítá i dopady daňového balíčku. Ten ve schváleném rozpočtu se schodkem 320 miliard korun zatím započítán není.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) 30. prosince uvedla, že státní rozpočet za loňský rok skončí se schodkem v rozmezí 370 a 380 miliard korun. Konečný výsledek státního rozpočtu oznámí ministerstvo financí na tiskové konferenci v úterý 5. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává trestným činem, rozhodl Ústavní soud

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že pokud odpůrci demokracie útočí, musí být demokracie připravena bránit se atakům. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Návrh na zrušení trestného činu podepsalo 24 senátorů, podle kterých je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná, a navíc se do trestního zákoníku dostala jako protiústavní přílepek.
07:01Aktualizovánopřed 4 mminutami

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 15 mminutami

ŽivěSenát jedná o pozici české vlády ke konkurenceschopnosti EU

O pozicích české vlády k setkání vedoucích představitelů Evropské unie hovoří ve středu před senátory ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Senát má na programu i délku platnosti jednodenních dálničních známek. Senátoři z klubu hnutí ANO chtějí tuto platnost změnit tak, aby byla 24 hodin od jejího zakoupení, nejen do půlnoci příslušného dne jako dosud.
10:01Aktualizovánopřed 21 mminutami

Pokus o zapálení brněnské synagogy míří k soudu

Případ z ledna 2024, kdy se dva mladí muži pokusili zapálit brněnskou synagogu, míří k soudu. Žalobkyně obžalovala jednoho obviněného muže mimo jiné z pokusu o teroristický útok. Obviněný se jej měl dopustit jako mladistvý spolu s nezletilým, který ale není pro nedostatek věku trestně odpovědný.
před 54 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 1 hhodinou

Babiš chce v Paříži mluvit s Macronem o energetice a emisních povolenkách

Český premiér Andrej Babiš (ANO) se ve středu v Paříži setká s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Před odletem Babiš avizoval, že chce s Macronem mluvit hlavně o energetice, v níž zdůraznil význam jaderných elektráren, či emisních povolenkách, které naopak kritizoval. Čtvrteční summit EU označil za zásadní pro evropský průmysl a ceny energií.
07:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

O manipulaci na internetu přednáší, přesto mladík naletěl „dívce z Texasu“

Talentovaný počítačový grafik, který se prosadil i přesto, že trpí poruchou autistického spektra, dyslexií, dysgrafií a dyspraxií, se zamiloval přes internet. Profil mladé dívky z Texasu byl však falešný. A tak z mladíkových uspořených peněz z invalidního důchodu a z prodeje počítačových grafik začaly postupně mizet desetitisíce. Dobrovolně zasílané, ale i vyloženě kradené. O tom, že podvodníky může být těžké odhalit, svědčí i to, že falešné lásce přes internet podlehl mladý muž, který sám o manipulaci internetových podvodníků přednáší. Pro Reportéry ČT o tématu natáčel David Vondráček.
před 3 hhodinami

Sněmovna přerušila debatu o protiobstrukčních změnách pravidel svých jednání

Poslanci v úterý večer přerušili úvodní debatu o změnách pravidel sněmovního jednání k omezení možností obstrukcí. Koalice ANO, SPD a Motoristů sice prosadila možnost pokračování schůze přes noc, jednací den ale skončil po dohodě klubů ve 21 hodin. K vystoupení k novele jednacího řádu se v té době hlásilo ještě devět zákonodárců, šanci by mohli dostat nejdříve ve středu. Většinu středečního jednacího dne však vyplní úvodní diskuze o návrhu státního rozpočtu na letošní rok.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...