Premiéra Andreje Babiše (ANO) překvapilo, že prezident Miloš Zeman už vyhlásil termín podzimních sněmovních voleb. Radost z toho nemá, protože ANO bude muset už od nynějška vykazovat náklady na kampaň. Babiš to řekl v televizi Prima a CNN Prima News. Ve volbách bude chtít obhájit post premiéra. Na opakovaný dotaz moderátorky, zda může vyloučit svou kandidaturu na prezidenta, odpověděl, že případná kandidatura na prezidenta pro něj v současné době není téma.
S vyhlášením termínu voleb musí strany hlásit náklady. Nemám z toho radost, řekl Babiš
Babiš chce v říjnu opět vyhrát volby, vznikající opoziční koalice nepodceňuje. Na otázku, zda si sám sebe dokáže představit v opozici jako řadového poslance, řekl, že možná ano. „Může to být zajímavé,“ poznamenal. Zda se bude ucházet o funkci prezidenta, nechtěl komentovat. „Vyloučit můžeme jenom smrt, bohužel jednou zemřeme. Ale to není pro mě téma,“ řekl k případné prezidentské kandidatuře na několikerý dotaz, zda může svou kandidaturu vyloučit.
Zeman vyhlásil termín voleb koncem prosince. Konat se budou 8. a 9. října. Termín již vyšel ve Sbírce zákonů, a začala tak oficiálně kampaň. Strany, hnutí i jejich volební koalice tak musí náklady na kampaň započítávat do limitu 90 milionů korun, který jim stanoví zákon. Do 5. ledna musí mít navíc zřízený transparentní volební účet a přístup k němu umožnit na svých internetových stránkách.
Zeman vypsání voleb na počátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň. Na rozhodnutí o termínu hlasování měl čas do začátku července. Vyhlášením voleb více než devět měsíců před jejich konáním se výrazně odchýlil od dosavadní praxe. Minulé sněmovní hlasování v říjnu 2017 vyhlásil Zeman s půlročním předstihem, jeho předchůdci vyhlašovali volby zhruba čtyři měsíce před jejich konáním.
Koalice narazí na limit v nákladech
Zemanovo rozhodnutí vyhlásit volby ještě před koncem roku bude mít dopad na obě koaliční uskupení opozičních stran, tedy Pirátů a Starostů a ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Volební koalice kvůli limitu na kampaň nebudou moci využít finanční možnosti jednotlivých stran.
„Je to nejdřívější vypsání termínu voleb v historii,“ komentoval to na CNN Prima News předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Dodal, že standardně prezident vypisoval volby sto dní předem, nyní je to tři sta dní. „Pro nás to bude určité omezení, myslím všechny politické strany,“ komentoval brzký termín vyhlášení voleb místopředseda ČSSD Roman Onderka.
Podle projektu Transparentní volby, za kterým stojí organizace Transparency International, daly před třemi lety na sněmovní volby nejvíce ČSSD a ANO, a to přes 80 milionů korun. STAN do voleb investoval asi 55 milionů korun, strana TOP 09 vložila 74 milionů, lidovci dali 52 milionů, ODS 71 milionů a Piráti téměř 12 milionů korun.
Vláda v pondělí nebude rozhodovat o navrácení peněz ministerstvu obrany
Premiér v televizi Prima a CNN Prima News také řekl, že vláda nebude rozhodovat o navrácení prostředků do rozpočtu ministerstva obrany, učiní to až později v lednu. Vláda podle Babiše ještě nemá potřebná „čísla“.
Poslanci v prosinci převedli deset miliard korun z návrhu rozpočtu ministerstva obrany do rezervy. Komunisté tím totiž podmiňovali svůj souhlas s návrhem státního rozpočtu. Zástupci vlády poté oznámili, že peníze na začátku ledna z rozpočtové rezervy obraně vrátí. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) slíbil, že tak učiní již 4. ledna. Podle Babiše to kabinet udělá, ale až později v lednu. „Ještě nemáme ta čísla, ale bude tak v lednu,“ řekl premiér.
Po pozdější schůzce s prezidentem Milošem Zemanem označil za jisté, že se peníze do armádního rozpočtu vrátí. Nenastane podle něj předpoklad, že bude rozpočet za minulý rok vyčerpán. Očekává, že deficit loňského rozpočtu bude do 380 miliard korun.
Jednotlivá ministerstva podle něj budou mít nároky na peníze za rozpočtované věci, které nestihly utratit. Jak vysoké tyto nároky budou, bude vláda vědět v pondělí, resorty pak ale podle něj mají měsíc na to, aby se vyjádřily, jestli tyto peníze letos utratí. „Nicméně jsem přesvědčen, že není potřeba tyhle prostředky držet v rezervě a že v rámci ledna to může (armáda) dostat nazpátek,“ řekl k deseti miliardám korun.
Předseda KSČM Vojtěch Filip v televizi Prima uvedl, že je rád, že vláda o vrácení deseti miliard armádě v pondělí jednat nebude. Komunisté podle něj nemají problém, pokud se peníze vrátí armádě nebo policistům, ale v souvislosti s pomocí v boji proti pandemii, a nikoliv na nákup vojenské techniky. „Řekli jsme, aby vláda ty peníze využila na řešení pandemie. Jsem rád, že to nebude součástí jednání vlády. I vláda si podle mne uvědomila, jaký je stav a že bude ty peníze potřeba na řešení pandemie,“ uvedl.
Schodek loňského rozpočtu bude podle Babiše kolem 370 miliard korun. Premiér zároveň upozornil, že vláda bude muset předložit sněmovně novelu státního rozpočtu na letošní rok, která započítá i dopady daňového balíčku. Ten ve schváleném rozpočtu se schodkem 320 miliard korun zatím započítán není.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) 30. prosince uvedla, že státní rozpočet za loňský rok skončí se schodkem v rozmezí 370 a 380 miliard korun. Konečný výsledek státního rozpočtu oznámí ministerstvo financí na tiskové konferenci v úterý 5. ledna.
