S vyhlášením termínu voleb musí strany hlásit náklady. Nemám z toho radost, řekl Babiš

Premiéra Andreje Babiše (ANO) překvapilo, že prezident Miloš Zeman už vyhlásil termín podzimních sněmovních voleb. Radost z toho nemá, protože ANO bude muset už od nynějška vykazovat náklady na kampaň. Babiš to řekl v televizi Prima a CNN Prima News. Ve volbách bude chtít obhájit post premiéra. Na opakovaný dotaz moderátorky, zda může vyloučit svou kandidaturu na prezidenta, odpověděl, že případná kandidatura na prezidenta pro něj v současné době není téma.

Babiš chce v říjnu opět vyhrát volby, vznikající opoziční koalice nepodceňuje. Na otázku, zda si sám sebe dokáže představit v opozici jako řadového poslance, řekl, že možná ano. „Může to být zajímavé,“ poznamenal. Zda se bude ucházet o funkci prezidenta, nechtěl komentovat. „Vyloučit můžeme jenom smrt, bohužel jednou zemřeme. Ale to není pro mě téma,“ řekl k případné prezidentské kandidatuře na několikerý dotaz, zda může svou kandidaturu vyloučit.

Zeman vyhlásil termín voleb koncem prosince. Konat se budou 8. a 9. října. Termín již vyšel ve Sbírce zákonů, a začala tak oficiálně kampaň. Strany, hnutí i jejich volební koalice tak musí náklady na kampaň započítávat do limitu 90 milionů korun, který jim stanoví zákon. Do 5. ledna musí mít navíc zřízený transparentní volební účet a přístup k němu umožnit na svých internetových stránkách.

Zeman vypsání voleb na počátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň. Na rozhodnutí o termínu hlasování měl čas do začátku července. Vyhlášením voleb více než devět měsíců před jejich konáním se výrazně odchýlil od dosavadní praxe. Minulé sněmovní hlasování v říjnu 2017 vyhlásil Zeman s půlročním předstihem, jeho předchůdci vyhlašovali volby zhruba čtyři měsíce před jejich konáním.

Koalice narazí na limit v nákladech

Zemanovo rozhodnutí vyhlásit volby ještě před koncem roku bude mít dopad na obě koaliční uskupení opozičních stran, tedy Pirátů a Starostů a ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Volební koalice kvůli limitu na kampaň nebudou moci využít finanční možnosti jednotlivých stran.

„Je to nejdřívější vypsání termínu voleb v historii,“ komentoval to na CNN Prima News předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Dodal, že standardně prezident vypisoval volby sto dní předem, nyní je to tři sta dní. „Pro nás to bude určité omezení, myslím všechny politické strany,“ komentoval brzký termín vyhlášení voleb místopředseda ČSSD Roman Onderka.

Podle projektu Transparentní volby, za kterým stojí organizace Transparency International, daly před třemi lety na sněmovní volby nejvíce ČSSD a ANO, a to přes 80 milionů korun. STAN do voleb investoval asi 55 milionů korun, strana TOP 09 vložila 74 milionů, lidovci dali 52 milionů, ODS 71 milionů a Piráti téměř 12 milionů korun.

Vláda v pondělí nebude rozhodovat o navrácení peněz ministerstvu obrany

Premiér v televizi Prima a CNN Prima News také řekl, že vláda nebude rozhodovat o navrácení prostředků do rozpočtu ministerstva obrany, učiní to až později v lednu. Vláda podle Babiše ještě nemá potřebná „čísla“.

Poslanci v prosinci převedli deset miliard korun z návrhu rozpočtu ministerstva obrany do rezervy. Komunisté tím totiž podmiňovali svůj souhlas s návrhem státního rozpočtu. Zástupci vlády poté oznámili, že peníze na začátku ledna z rozpočtové rezervy obraně vrátí. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) slíbil, že tak učiní již 4. ledna. Podle Babiše to kabinet udělá, ale až později v lednu. „Ještě nemáme ta čísla, ale bude tak v lednu,“ řekl premiér.

Po pozdější schůzce s prezidentem Milošem Zemanem označil za jisté, že se peníze do armádního rozpočtu vrátí. Nenastane podle něj předpoklad, že bude rozpočet za minulý rok vyčerpán. Očekává, že deficit loňského rozpočtu bude do 380 miliard korun. 

Jednotlivá ministerstva podle něj budou mít nároky na peníze za rozpočtované věci, které nestihly utratit. Jak vysoké tyto nároky budou, bude vláda vědět v pondělí, resorty pak ale podle něj mají měsíc na to, aby se vyjádřily, jestli tyto peníze letos utratí. „Nicméně jsem přesvědčen, že není potřeba tyhle prostředky držet v rezervě a že v rámci ledna to může (armáda) dostat nazpátek,“ řekl k deseti miliardám korun.

Předseda KSČM Vojtěch Filip v televizi Prima uvedl, že je rád, že vláda o vrácení deseti miliard armádě v pondělí jednat nebude. Komunisté podle něj nemají problém, pokud se peníze vrátí armádě nebo policistům, ale v souvislosti s pomocí v boji proti pandemii, a nikoliv na nákup vojenské techniky. „Řekli jsme, aby vláda ty peníze využila na řešení pandemie. Jsem rád, že to nebude součástí jednání vlády. I vláda si podle mne uvědomila, jaký je stav a že bude ty peníze potřeba na řešení pandemie,“ uvedl.

Schodek loňského rozpočtu bude podle Babiše kolem 370 miliard korun. Premiér zároveň upozornil, že vláda bude muset předložit sněmovně novelu státního rozpočtu na letošní rok, která započítá i dopady daňového balíčku. Ten ve schváleném rozpočtu se schodkem 320 miliard korun zatím započítán není.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) 30. prosince uvedla, že státní rozpočet za loňský rok skončí se schodkem v rozmezí 370 a 380 miliard korun. Konečný výsledek státního rozpočtu oznámí ministerstvo financí na tiskové konferenci v úterý 5. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 1 hhodinou

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 1 hhodinou

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 11 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 11 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 13 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.