Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v pondělí hodnotil činnost na ministerstvech obrany a zahraničí. Vyzdvihl, že se vojáci účastnili zahraničních misí a Česko sehrálo roli v boji proti Islámskému státu. Obrana sice podle Sobotky zápasí s akvizicemi, ale výzbroj armády se lepší. S ministrem obrany Martinem Stropnickým (ANO) se shodl, že v příštích letech se musí zvyšovat obranný rozpočet. Při hodnocení rezortu zahraničí Sobotka zdůraznil, že pověst Česka ve světě se zlepšila.
S obranou i zahraničím je Sobotka spokojen. Se Stropnickým se shodl na zvyšování rozpočtu
Sobotka a Stropnický po bilanční schůzce: Programové prohlášení bylo naplněno (zdroj: ČT24)
Martina Stropnického navštívil premiér Sobotka jako pátého v sérii závěrečných bilančních schůzek se svými ministry. Se Stropnickým se shodl, že ministerstvo obrany splnilo vše, co na ně kladlo programové prohlášení vlády, ačkoli připustil, že se potýká s akvizicemi.
Premiér sám ale ministra reprezentujícího koaliční hnutí ANO zároveň i hájil. „Vláda byla čas od času kritizována opozicí v parlamentu, že údajně nakupujeme pomalu. Chci připomenout, že když naše vláda nastupovala, máloco bylo připraveno. V řadě oblastí se muselo začínat od začátku,“ poukázal.
Do tří let 1,4 procenta HDP
Obraně by se měl v příštích letech zvyšovat rozpočet. Ačkoli roste od roku 2015, úrovně dvou procent hrubého domácího produktu (která by měla být standardem v zemích NATO) zdaleka nedosahuje. Vláda by ale chtěla, aby se to změnilo do roku 2025. V roce 2020 by to pak mělo být už 1,4 procenta HDP.
Kolik peněz půjde na obranu v příštím roce, však zatím není zcela zřejmé. Ministr Stropnický ovšem ujistil Českou televizi, že výdaje vzrostou minimálně o pět miliard.
Zároveň nepřipouští, že by Česko nakonec nenaplnilo další plánovaný nárůst. „Závazek 1,4 (procenta HDP) v roce 2020 musíme dodržet. Nedovedu si představit, že by tomu bylo jinak,“ zdůraznil Martin Stropnický.
Martin Stropnický: Udělali jsme i věci, které v programovém prohlášení nebyly (zdroj: ČT24)
Náčelník generálního štábu Josef Bečvář přitom řekl České televizi v pořadu 90' ČT24, že by armáda nedokázala využít případného skokového nárůstu rozpočtu. „Akvizice jsou složité procesy, o moc by je nezrychlilo ani to, kdybychom na to měli více lidí,“ podotkl. Zdůraznil přitom, že vojsko potřebuje spíše mít jasný výhled do budoucna, aby mohlo nákupy plánovat. Například debata o nákupu víceúčelového vrtulníku podle něj sice začíná už dnes, ale stroj se bude kupovat až za třicet let.
S tím souhlasí i ministr. „Jsou to projekty, které zabírají řadu let. Mají procesní body, je to běh na dlouhou trať,“ upozornil.
Bohuslav Sobotka ocenil také to, jak se Česko a jeho vojáci v posledních letech zapojili do dění v zahraničí. „Chci poděkovat MO, AČR i jednotlivým vojákům, kteří pomáhali v jednotlivých operacích. Chci připomenout, že jsme pomáhali Iráku a Kurdům, kteří bojovali proti Islámskému státu,“ uvedl premiér. Připomněl, že Česko posílalo do Iráku munici, prodalo jeho armádě i bitevní letouny L-159.
Sobotka: ČR má v zahraničí lepší pověst než před čtyřmi lety
V pondělí odpoledne se premiér Sobotka sešel také s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD). Při hodnocení činnosti rezortu uvedl, že Česko má v zahraničí lepší pověst než před čtyřmi roky. Za nedostatek naopak Sobotka označil skutečnost, že se nepodařilo zvýšit zastoupení Čechů v evropských institucích.
GALERIE
Brífink po bilanční schůzce premiéra s ministrem zahraničí
„Já pevně věřím, že po těch čtyřech letech má Česká republika v zahraničí lepší pověst, než tomu bývalo v minulosti. Je to dáno stabilitou vlády. A pevně věřím, že jsme věrohodným, seriózním partnerem pro naše spojence a přátele, ať už jde o Evropskou unii nebo Severoatlantickou alianci,“ řekl Sobotka. EU a NATO označil za klíčové kotvy české zahraniční politiky.
Premiér rovněž ocenil to, že je Česko dobře hodnoceno v rozvojové a humanitární pomoci. Kladně hodnotil koordinační schůzky o postupu v zahraniční politice mezi zástupci vlády, prezidentem Milošem Zemanem a oběma komorami parlamentu. Zaorálka ocenil i za schválení koncepce české zahraniční politiky a prosazení zákona o zahraniční službě.
Za nedostatek naopak Sobotka označil to, že se nepodařilo zvýšit zastoupení Čechů v evropských institucích. „Jedna z věcí, na kterou se bude muset soustředit příští vláda, je dále podporovat naše schopné a ambiciózní uchazeče, abychom se v těch strukturách Evropské unie, v jednotlivých komisariátech v rámci Evropské komise, posunuli na vedoucí pozice,“ řekl premiér.
Zaorálek při hodnocení činnosti ministerstva označil za úspěch rozvoj ekonomické diplomacie nebo skutečnost, že se ministerstvo zasazuje o Čechy, kteří se v zahraničí dostali do nesnází. Sobotkovi poděkoval za podporu a spolupráci, bez koordinace činnosti s premiérem by podle vlastních slov nemohl nikdy dosáhnout žádného významného úspěchu.
Práce současného ministra zahraničí ma však také své kritiky. „Tato reprezentace nás dostala na vedlejší kolej v Evropě, protože pokud jde o sdílenou odpovědnost za migraci, tak Visegrád je izolován, všechny ostatní státy se už podílejí, ale my pořád zůstáváme na naší pozici, která rozbíjí jednotu Unie,“ tvrdí bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).
Předseda vlády objíždí ministerstva od poloviny července. Z bilančních schůzek chce vytvořit souhrnnou zprávu, která zrekapituluje, jak velkou část programového prohlášení vláda splnila. Členové kabinetu chtějí také formulovat doporučení pro své nástupce.