Česko chce pozorovatelské místo v eurozóně. Jinak ztratí vliv, obává se Sobotka

Nahrávám video

Česko a další země, které neplatí eurem, by mohly mít pozorovatelský status při jednáních ministrů financí eurozóny, aby mohly ovlivňovat zásadní rozhodnutí, jež eurozóna učiní. Myšlenku představil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) velvyslancům v projevu na začátku jejich pravidelné konference. Věří, že by to podpořilo vzájemnou důvěru mezi oběma skupinami států a zabránilo tomu, aby mezi nimi vznikly příkopy. V projevu hovořil také o úzké spolupráci s Německem, zeměmi V4 či o brexitu.

O pozorovatelské pozici v rámci eurozóny se zmínil Sobotka poprvé již v minulém týdnu před jednáním s představiteli Slovenska, Rakouska a Francie. Nyní upřesnil, že tak chce zabránit tomu, aby v eurozóně vznikala rozhodnutí, která budou mít dopad na Česko, ale to nebude mít možnost ovlivnit je.

„Francie či Německo budou usilovat o větší integraci, posílenou spolupráci eurozóny v celé řadě oblastí,“ podotkl premiér v projevu k velvyslancům. Pozorovatelský status by podle něj mohly mít všechny unijní země, které neplatí společnou měnou. „ČR přišla s touto myšlenkou. Status by mohly mít země, které eurem neplatí, na jednáních zemí eurozóny. Uvidíme, jestli návrh získá širší podporu,“ řekl Sobotka.

Velvyslanec ČR při Evropské unii Martin Povejšil zdůraznil, že návrh je zatím velmi čerstvý a Česko s ním dosud nestihlo seznámit evropské partnery. „Tuto myšlenku jsme začali opatrně testovat teprve během léta. Do jaké míry se ujme, je v tuto chvíli ještě předčasné odhadovat. Sám si netroufnu předpovědět, jestli to dopadne spíš pro, nebo spíš proti,“ nastínil Povejšil v Událostech, komentářích. 

Podporu by mohl premiér Sobotka nalézt přinejmenším u části opozice. „Je důležité, abychom byli u společného stolu, u kterého se rozhoduje, a je dobře, že si to pan premiér uvědomuje,“ uvedl místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.

Koncept pozorovatelské pozice má však také své kritiky. „To je jako Chytrá horákyně od Boženy Němcové, ani nahá, ani oblečená, ani nejde, ani nejede. Říkáme tím, že chceme být u stolu, chceme s ostatními mluvit, ale nehodláme převzít odpovědnost,“ komentuje návrh bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Ekonom Jan Bureš se obává rizik, která by podle něj přineslo přijetí eura, vnímá ale i rizika, která „může přinášet i to, že stojíme a budeme stát úplně mimo debaty o tom, jak se eurozóna do budoucnosti může vyvíjet“.

EU jinak? Hledání cesty vrcholí

Bohuslav Sobotka poznamenal, že Evropská unie potřebuje reformu, což ukázalo „nezvládnutí migrační krize ze strany EU, předtím krize eurozóny, potom brexit“. Česko podle něj je aktivním účastníkem diskuse o dalším směřování EU.

„Do diskuse vstoupila ČR dvěma konkrétními prioritami. První je Evropa jako místo, které bude skutečně bezpečné pro evropské občany. Druhou prioritou je Evropa jako místo, kde se bude rychleji sbližovat životní úroveň mezi vyspělejšími a méně vyspělými zeměmi,“ uvedl Bohuslav Sobotka.

O přeměně EU hovořili před velvyslanci také dva ministři zahraničí – český Lubomír Zaorálek (ČSSD) a portugalský Augusto Santos Silva (PS). Shodli se, že by obě země mohly spolupracovat na vytváření nové podoby Unie, protože mají podobné zájmy.

„Problém Evropy je v tom, že se dlouho vyvíjela jako příliš technokraticko-byrokratický projekt, který není vybaven na hledání a budování politických kompromisů. My se musíme naučit toto v ní dělat. Když přijde krize, projeví se to velmi silně, jako bychom ztratili schopnost spolu normálně mluvit,“ řekl Lubomír Zaorálek velvyslancům. Podle něj by proto měla být česká diplomacie schopná formulovat zájem státu v rámci Evropské unie, aniž by ji tak rozbíjela.

Augusto Santos Silva míní, že pro obě země je důležité zachování jednoty EU. „Evropská unie v těchto dnech čelí důležitým výzvám a připravuje se na rozhodnutí, která definují blízkou budoucnost naší společné Unie,“ poznamenal.

Český premiér se chce v rámci Evropské unie zasadit o její otevírání dalším zemím, upozornil přitom, že „nadšení pro další rozšiřování v západní části EU klesá“. Zmínil se přitom o východní části Balkánu. 

Nahrávám video

Spolupráce s Německem a Slovenskem jsou pro Sobotku nejvýše

V projevu na zahájení tradiční týdenní porady velvyslanců hovořil premiér zejména o spolupráci se sousedními zeměmi. Na první místo vyzdvihl strategický dialog s Německem. „Má zcela konkrétní výsledky,“ upozornil s odkazem na nedávné zvýšení priority stavby vysokorychlostní železnice z Drážďan na české hranice v dokumentech spolkového ministersva dopravy nebo na spolupráci ve vědě a výzkumu.

Úspěšně podle Sobotky funguje i Visegrádská skupina. „V4 sehrála důležitou roli v rámci EU při debatě o řešení migrační krize a důležitou a konstruktivní roli při definici nových cílů a směrů pro budoucnost EU poté, co se musíme vypořádat s brexitem,“ uvedl předseda české vlády. Zdůraznil přitom česko-slovenské vztahy, které považuje za „důležitou osu, možná i páteř fungování V4“. Připomněl, že obě země se vedle Visegrádské skupiny angažují v nově vytvořeném Slavkovském formátu, jehož členy jsou Česko, Slovensko a Rakousko.

Představitelé zemí Slavkovského formátu mají za sebou jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, Sobotka přitom chce vztahy s Paříží dále utužovat. „Snažíme se hledat témata pro spolupráci na půdě EU. Jsem rád, že prezident Macron potvrdil, že na jaře přijede do ČR,“ poznamenal. Macron by měl v Praze podepsat akční plán spolupráce na další čtyři roky. Sobotka proto vyzval diplomaty, aby se soustředili na přípravu jeho konkrétního obsahu.

Sobotka: ČR má ve světě lepší pověst

Premiér Sobotka se setkal s ministrem Zaorálkem znovu později odpoledne, aby společně zhodnotili činnost rezortu zahraničí. Předseda vlády uvedl, že Česko má v zahraničí lepší pověst než před čtyřmi roky. Za nedostatek naopak označil skutečnost, že se nepodařilo zvýšit zastoupení Čechů v evropských institucích.

Zaorálek při hodnocení činnosti ministerstva označil za úspěch rozvoj ekonomické diplomacie nebo skutečnost, že se ministerstvo zasazuje o Čechy, kteří se v zahraničí dostali do nesnází. Sobotkovi poděkoval za podporu a spolupráci, bez koordinace činnosti s premiérem by podle vlastních slov nemohl nikdy dosáhnout žádného významného úspěchu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřel výtvarník a bývalý šéf Národní galerie Milan Knížák

Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a bývalý ředitel Národní galerie (NG). Bylo mu 86 let. Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause, se kterým se Knížák přátelil.
11:16Aktualizovánopřed 51 mminutami

Přeshraniční eRecepty jsou v kurzu, tuzemské lékárny jich vyřizují stále víc

Zahraniční pacienti si v českých lékárnách vyzvedávají léky na elektronický recept ze svého domovského státu čím dál častěji. Za necelých sedm měsíců letošního roku lékárníci odbavili víc přeshraničních eReceptů než za celý loňský rok, vyplývá z aktuálních statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Léky si v tuzemsku nejčastěji vyzvedávají Poláci, zatímco Češi s eRecepty většinou míří do Chorvatska. Systém nyní propojuje Česko s jedenácti evropskými státy a v dohledné době by k nim mohla přibýt Francie nebo Německo.
před 6 hhodinami

VideoProměna Karvinska začíná zasypáváním těžebních jam

Po ukončení těžby na Dole ČSM pokračuje proměna Karvinska. Pracovníci začali zasypávat první z těžních jam, následovat budou demolice budov a rekultivace území. Zkušenosti z bývalých dolů v Moravskoslezském kraji ukazují, že průmyslové areály může postupně nahradit zeleň nebo nové využití krajiny. Vedle proměny území ale útlum těžby dopadá i na místní obyvatele. OKD za poslední rok a půl opustilo více než patnáct set zaměstnanců. Zatímco část z nich našla novou práci, jiní kvůli zdravotním následkům dlouholeté práce v podzemí hledají uplatnění jen obtížně.
před 9 hhodinami

VideoDarovat oblečení i drogerii bude výhodnější, pomoci má změna u DPH

Nový systém v darování drogerie, oblečení či nábytku má pomoci potřebným i dárcům. Poptávka po těchto komoditách roste, ale v humanitárních organizacích dochází. Dárci totiž dosud museli u tohoto zboží odvést DPH, teď by se mělo blížit nule. Podle Finanční správy zpřesnění pravidel povede k efektivnějšímu využívání ekonomických zdrojů, k omezení vzniku odpadu a k rozvoji charitativních a humanitárních aktivit.
před 18 hhodinami

Požár lesa na Klatovsku je pod kontrolou, dohašuje ho vrtulník

Požár lesa ve strmém kopci u Velhartic je pod kontrolou. Plochu téměř pěti hektarů dohašují hasiči s vrtulníkem s bambivakem. Oheň v těžko přístupném terénu budou kontrolovat dobrovolní hasiči celou noc, řekl velitel zásahu Aleš Bucifal. U požáru je stále patnáct jednotek, tedy téměř šedesát hasičů. Stále platí třetí stupeň požárního poplachu. Nikdo nebyl zraněn.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Důchody by od příštího roku mohly vzrůst o zhruba tři sta korun

Průměrný důchod by mohl od příštího ledna vzrůst zhruba o tři sta korun měsíčně, tedy o necelé jedno a půl procenta. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Pokud to tak bude, půjde o nejmenší nárůst od roku 2017. Všem penzistům by přitom měl stát přidat stejně. Státní rozpočet by plošné navýšení penzí o 300 korun vyšlo na deset miliard.
před 18 hhodinami

Mrázová dostala pokutu za porušení zákona o střetu zájmů

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) dostala od mosteckého magistrátu pokutu kvůli porušení zákona o střetu zájmů, napsaly Seznam Zprávy. Na květnové tiskové konferenci řekla, že k nákupu parcely v Bílině na Teplicku jí peníze půjčila rodina, v majetkovém přiznání ale tuto transakci neuvedla. Zatím nepravomocné uložení pokuty potvrdila mluvčí města Most. Mrázová si chybu uvědomuje, pokutu zaplatí a neodvolá se, uvedla mluvčí ministerstva Veronika Lukášová.
včeraAktualizovánovčera v 12:57

Jeden vysazený na dva pokácené, u českých silnic ubývá stromů

Jeden vysazený strom na dva pokácené, taková je situace za první pololetí podél silnic v Česku. Informace plynou ze statistik, které ČT poskytly jednotlivé krajské správy silnic. Ty od začátku roku vysázely celkem 7156 stromů, zatímco čtrnáct tisíc jich pokácely. Statistika neuvádí čísla za Prahu, kde Technická správa komunikací (TSK) zatím eviduje jen počet loni vysazených stromů. Potíže správám silnic způsobují vandalové, kteří nové stromky kradou nebo je záměrně poškozují.
včera v 09:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.