Česko chce pozorovatelské místo v eurozóně. Jinak ztratí vliv, obává se Sobotka

23 minut
Bohuslav Sobotka na konferenci velvyslanců: ČR je diplomaticky velmi aktivní
Zdroj: ČT24

Česko a další země, které neplatí eurem, by mohly mít pozorovatelský status při jednáních ministrů financí eurozóny, aby mohly ovlivňovat zásadní rozhodnutí, jež eurozóna učiní. Myšlenku představil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) velvyslancům v projevu na začátku jejich pravidelné konference. Věří, že by to podpořilo vzájemnou důvěru mezi oběma skupinami států a zabránilo tomu, aby mezi nimi vznikly příkopy. V projevu hovořil také o úzké spolupráci s Německem, zeměmi V4 či o brexitu.

O pozorovatelské pozici v rámci eurozóny se zmínil Sobotka poprvé již v minulém týdnu před jednáním s představiteli Slovenska, Rakouska a Francie. Nyní upřesnil, že tak chce zabránit tomu, aby v eurozóně vznikala rozhodnutí, která budou mít dopad na Česko, ale to nebude mít možnost ovlivnit je.

„Francie či Německo budou usilovat o větší integraci, posílenou spolupráci eurozóny v celé řadě oblastí,“ podotkl premiér v projevu k velvyslancům. Pozorovatelský status by podle něj mohly mít všechny unijní země, které neplatí společnou měnou. „ČR přišla s touto myšlenkou. Status by mohly mít země, které eurem neplatí, na jednáních zemí eurozóny. Uvidíme, jestli návrh získá širší podporu,“ řekl Sobotka.

Velvyslanec ČR při Evropské unii Martin Povejšil zdůraznil, že návrh je zatím velmi čerstvý a Česko s ním dosud nestihlo seznámit evropské partnery. „Tuto myšlenku jsme začali opatrně testovat teprve během léta. Do jaké míry se ujme, je v tuto chvíli ještě předčasné odhadovat. Sám si netroufnu předpovědět, jestli to dopadne spíš pro, nebo spíš proti,“ nastínil Povejšil v Událostech, komentářích. 

Podporu by mohl premiér Sobotka nalézt přinejmenším u části opozice. „Je důležité, abychom byli u společného stolu, u kterého se rozhoduje, a je dobře, že si to pan premiér uvědomuje,“ uvedl místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.

Koncept pozorovatelské pozice má však také své kritiky. „To je jako Chytrá horákyně od Boženy Němcové, ani nahá, ani oblečená, ani nejde, ani nejede. Říkáme tím, že chceme být u stolu, chceme s ostatními mluvit, ale nehodláme převzít odpovědnost,“ komentuje návrh bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Ekonom Jan Bureš se obává rizik, která by podle něj přineslo přijetí eura, vnímá ale i rizika, která „může přinášet i to, že stojíme a budeme stát úplně mimo debaty o tom, jak se eurozóna do budoucnosti může vyvíjet“.

EU jinak? Hledání cesty vrcholí

Bohuslav Sobotka poznamenal, že Evropská unie potřebuje reformu, což ukázalo „nezvládnutí migrační krize ze strany EU, předtím krize eurozóny, potom brexit“. Česko podle něj je aktivním účastníkem diskuse o dalším směřování EU.

„Do diskuse vstoupila ČR dvěma konkrétními prioritami. První je Evropa jako místo, které bude skutečně bezpečné pro evropské občany. Druhou prioritou je Evropa jako místo, kde se bude rychleji sbližovat životní úroveň mezi vyspělejšími a méně vyspělými zeměmi,“ uvedl Bohuslav Sobotka.

O přeměně EU hovořili před velvyslanci také dva ministři zahraničí – český Lubomír Zaorálek (ČSSD) a portugalský Augusto Santos Silva (PS). Shodli se, že by obě země mohly spolupracovat na vytváření nové podoby Unie, protože mají podobné zájmy.

„Problém Evropy je v tom, že se dlouho vyvíjela jako příliš technokraticko-byrokratický projekt, který není vybaven na hledání a budování politických kompromisů. My se musíme naučit toto v ní dělat. Když přijde krize, projeví se to velmi silně, jako bychom ztratili schopnost spolu normálně mluvit,“ řekl Lubomír Zaorálek velvyslancům. Podle něj by proto měla být česká diplomacie schopná formulovat zájem státu v rámci Evropské unie, aniž by ji tak rozbíjela.

Augusto Santos Silva míní, že pro obě země je důležité zachování jednoty EU. „Evropská unie v těchto dnech čelí důležitým výzvám a připravuje se na rozhodnutí, která definují blízkou budoucnost naší společné Unie,“ poznamenal.

Český premiér se chce v rámci Evropské unie zasadit o její otevírání dalším zemím, upozornil přitom, že „nadšení pro další rozšiřování v západní části EU klesá“. Zmínil se přitom o východní části Balkánu. 

12 minut
Lubomír Zaorálek: V tomto státě jsme zažili pády říší, které vypadaly stabilně a pevně
Zdroj: ČT24

Spolupráce s Německem a Slovenskem jsou pro Sobotku nejvýše

V projevu na zahájení tradiční týdenní porady velvyslanců hovořil premiér zejména o spolupráci se sousedními zeměmi. Na první místo vyzdvihl strategický dialog s Německem. „Má zcela konkrétní výsledky,“ upozornil s odkazem na nedávné zvýšení priority stavby vysokorychlostní železnice z Drážďan na české hranice v dokumentech spolkového ministersva dopravy nebo na spolupráci ve vědě a výzkumu.

Úspěšně podle Sobotky funguje i Visegrádská skupina. „V4 sehrála důležitou roli v rámci EU při debatě o řešení migrační krize a důležitou a konstruktivní roli při definici nových cílů a směrů pro budoucnost EU poté, co se musíme vypořádat s brexitem,“ uvedl předseda české vlády. Zdůraznil přitom česko-slovenské vztahy, které považuje za „důležitou osu, možná i páteř fungování V4“. Připomněl, že obě země se vedle Visegrádské skupiny angažují v nově vytvořeném Slavkovském formátu, jehož členy jsou Česko, Slovensko a Rakousko.

Představitelé zemí Slavkovského formátu mají za sebou jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, Sobotka přitom chce vztahy s Paříží dále utužovat. „Snažíme se hledat témata pro spolupráci na půdě EU. Jsem rád, že prezident Macron potvrdil, že na jaře přijede do ČR,“ poznamenal. Macron by měl v Praze podepsat akční plán spolupráce na další čtyři roky. Sobotka proto vyzval diplomaty, aby se soustředili na přípravu jeho konkrétního obsahu.

Sobotka: ČR má ve světě lepší pověst

Premiér Sobotka se setkal s ministrem Zaorálkem znovu později odpoledne, aby společně zhodnotili činnost rezortu zahraničí. Předseda vlády uvedl, že Česko má v zahraničí lepší pověst než před čtyřmi roky. Za nedostatek naopak označil skutečnost, že se nepodařilo zvýšit zastoupení Čechů v evropských institucích.

Zaorálek při hodnocení činnosti ministerstva označil za úspěch rozvoj ekonomické diplomacie nebo skutečnost, že se ministerstvo zasazuje o Čechy, kteří se v zahraničí dostali do nesnází. Sobotkovi poděkoval za podporu a spolupráci, bez koordinace činnosti s premiérem by podle vlastních slov nemohl nikdy dosáhnout žádného významného úspěchu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
04:21Aktualizovánopřed 32 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 36 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
17:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Rakušan nebyl zvolen místopředsedou sněmovny

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
12:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Přes dvacet státních institucí uzavřelo smlouvy s Agrofertem. Navzdory zákonu o střetu zájmů

Více než dvě desítky státních institucí uzavřely v rozporu se zákonem o střetu zájmů smlouvy s firmami z holdingu Agrofert, zjistil server iRozhlas.cz z dat Hlídače státu. Hodnota smluv podle serveru činí zhruba 15 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že stále čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, aby mohl vložit akcie skupiny Agrofert do svěřenského fondu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský řekl, že změna akcionáře nemá na běžný chod společností holdingu vliv.
před 4 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 4 hhodinami
Načítání...