Lety - Premiér Jiří Rusnok a několik ministrů jeho vlády uctili v Letech u Písku oběti romského holocaustu. Přesně před 71 lety, 1. srpna 1942, zde byl založen romský koncentrační tábor. Premiér pak v návaznosti na současnou situaci ve společnosti poznamenal, že bychom neměli dopustit, aby se něco podobného, jako byl holocaust, znovu opakovalo.
„Místa, kde dnes pochodují organizované skupiny účelově rozpoutávající násilí, nejsou vůbec daleko odtud. Proti takovým projevům nenávisti ve společnosti se dnes musíme velmi razantně postavit. Doufám proto, že i na základě historické zkušenosti s nacismem a jinými nenávistnými ideologiemi již nikdy nepřipustíme páchání genocidy a podobných etnicky založených čistek,“ uvedl premiér ve svém projevu.
O osudu někdejšího koncentračního tábora se ale vedou už dlouhé roky debaty. Za komunismu na jeho místě vyrostl vepřín, který podle mnohých znevažuje význam místa. Peníze na odkoupení a zbourání vepřína přitom stát zatím nenašel. I přesto na místo pravidelně jezdí řada osobností. Karel Holomek, který je předsedou společenství Romů na Moravě, dnes proto v Letech postoj předchozích vlád kritizoval. Kabinety podle něj uplatňovaly strategii mrtvého brouka. Novou vládu vyzval, aby se k problému vepřína postavila.
Vepřín vzbuzuje rozporuplné reakce nejen mezi pozůstalými (proti tomu, že pomník v Letech se nachází v těsné blízkosti vepřína, protestují především pozůstalí Romové a aktivisté zaměření na lidská práva), ale například už i na půdě OSN. Právě Výbor pro lidská práva před časem požádal Českou republiku o definitivní uzavření vepřína a vybudování důstojnějšího památníku. Stát by se k tomu měl vyjádřit do roka. Podobnou výzvu už v roce 2005 schválil i Evropský parlament. Případné neuposlechnutí výzvy by ale mělo dopad jen morální, nikoliv finanční.
Odborník na problematiku rasismu Markus Pape:
„Nemá smysl se dohadovat, jestli byl vyhlazovací, koncentrační nebo pracovní tábor. Byl to tábor smrti.“
Podle Papeho je proto Rusnokovo gesto velmi významné. Je prý ale škoda, že politici památku obětí neuctili 13. května, kdy se každoročně již 15 let koná pietní akt, který organizují sami Romové. „Lety jsou problém, které dodnes není vyřešen,“ řekl ČT24 Pape. Publicista se také domnívá, že problém s vepřínem nechtějí čeští politici řešit, protože by „příklonem“ na stranu Romů mohli přijít o voličské hlasy.
Tábor v Letech u Písku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1 308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo (značná část z nich při epidemii tyfu) a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté zavraždili 90 procent českých Romů.
Kvůli sociálním nepokojům jednala vládní pracovní skupina
Premiér Jiří Rusnok dnes jednal s vládní pracovní skupinou na téma sociální nepokoje. Přítomní starostové se shodli, že by pomohl lepší systém sociálního bydlení nebo větší zapojení do pracovního procesu. To by mělo uklidnit protiromské nálady, které podle Bezpečnostní informační služby (BIS) stále rostou.
Skupina doporučila vládě projednat celkem osm kroků, například opětovné zavedení veřejné služby s bonifikací práce sociálně slabších. Podle Rusnoka musí na řešení problému pracovat celá veřejná správa. „Sociální nepokoje se v posledních letech opakují, bohužel se zvyšuje jejich intenzita i počet. Je to trend, na který musí vláda ČR reagovat. Stejně jako na zvýšenou aktivitu pravicových extremistů, kterou nelze přehlížet,“ prohlásil Rusnok.
Vyhrocená byla situace v minulých týdnech především na českobudějovickém sídlišti Máj, kde nepokoje vyústily v protiromská shromáždění a pochody radikálů na sídliště. Při shromážděních se střetli policisté s účastníky těchto akcí. Pořádkové služby vždy zadržely při nepokojích desítky lidí. BIS ve své čtvrtletní zprávě upozornila na účast běžných občanů při protiromských demonstracích v Českých Budějovicích a Duchcově. Mezietnické napětí je podle kontrarozvědky nutné řešit razantně a pragmaticky.
