Praha – Rekonstrukce dálnice D1 v úseku Lhotka – Velká Bíteš může nabrat až roční zpoždění. V Otázkách Václava Moravce to přiznal šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Kubiš. Zbylé tři modernizované úseky podle něj žádné zpoždění nemají a měly by být hotové ještě letos. Jak ukázala analýza ostravské Vysoké školy báňské, ředitelství zbytečně komplikuje řidičům situaci. Začátek letošních oprav totiž spustili v ten nejméně vhodný den – v pondělí. Úředníci nemysleli ani na další způsoby, jak dopravním zácpám předcházet.
„Jednáme se zhotovitelem, jestli jsme schopni s tím něco udělat, ale konec stavební sezóny se nám neúprosně blíží. Bohužel ten čtvrtý úsek je ve stavu pouze středního pruhu. To znamená, že zhotovitel rozhodně nestihne udělat druhou polovinu,“ uvedl Kubiš. Ke skluzu na tomto úseku dochází jednak kvůli měkkému podloží a také kvůli sporům o vícepráce.
Další tři rekonstruované úseky dálnice D1 nemají podle šéfa ŘSD zpoždění na harmonogramu prací. „Předpokládáme, že skutečně by mělo dojít k otevření těchto třech úseků v letošním roce,“ dodal Kubiš.
V současnosti musí řidiči při cestě mezi Brnem a Prahou zpomalit na čtyřech úsecích dálnice D1: mezi Šternovem a Psáři, mezi Loktem a Hořicemi, mezi Větrným Jeníkovem a Jihlavou a nakonec mezi Lhotkou a Velkou Bítěší.
Cesta po hlavní dopravní tepně v zemi se ale i bez dopravních nehod protahuje. Nejstarší tuzemská dálnice přitom nemá alternativu, po které by mohla auta jet. I po opravách ovšem bude komunikace stále čtyřproudá, jen se na každé straně rozšíří o několik desítek centimetrů.
Analýza: ŘSD zahájení oprav nezvládlo
Nejnovější analýza dopravních expertů z Vysoké školy báňské navíc ukázala, že vedení ŘSD letos při ostrém spuštění modernizace D1 chybovalo. Dálnice zbytečně kolabovala při svedení dopravy do jednoho pruhu, nebyl namodelován dopad na plynulost dopravy a navíc stavební práce započaly v nejméně vhodný den – v pondělí.
„Kvůli chybějícímu modelu se začátek prací trefil do vysokých intenzit pondělí, nikoliv například do soboty, která je z pohledu dopravy dlouhodobě nejslabší,“ tvrdí dopravní specialista z Centra pro rozvoj dopravních systémů při VŠB-TU v Ostravě Martin Hájek. Od začátku oprav do poloviny května projeli ostravští experti ve směru na Brno bez kolon jen 18krát, obvykle se zdrželi 30 minut až hodinu, šestkrát se kolony protáhly na víc než 90 minut.
Největší zpoždění mohou řidiči čekat na úseku mezi 41 a 49 kilometrem. Je to blízko Prahy, a tak tu bývá i největší provoz. Dálnice tady také vede do kopce a často ji blokují pomalu jedoucí kamiony. "Dálnici D1 je třeba chápat jako organismus od Brna až po Prahu. Je třeba omezovat rychlost a regulovat ji už dlouho před vlastními dopravními opatřeními, připomněl Petr Moos z dopravní fakulty ČVUT.
Stát nepovažuje řidiče za své zákazníky
Přestože vedení ŘSD neustále slibuje, že při dopravních uzavírkách či omezení během oprav bude k řidičům uživatelsky přívětivější, situace v souvislosti s modernizací dálnice D1 ukazuje, že se jeho přístup příliš nemění.
„ŘSD se na nás řidiče nedívá jako na zákazníky, kteří platí mýto, dálniční známku či další daně. Pro stát jsme jen jakýsi otravný plevel, který tam zavazí,“ myslí si podnikatel v dopravě a hlasitý kritik průběhu oprav D1 Radim Jančura. Podle majitele společnosti Student Agency je hlavním problémem, že uzavírky nepřipravuje ŘSD či ministerstvo dopravy, ale jednotlivé dopravní firmy.
„Dopravní uzavírky samozřejmě schvaluje příslušný orgán, ale na základě žádosti zhotovitele. ŘSD už pak do toho nemá co mluvit, to je jeden z problémů,“ souhlasí s podnikatelem šéf ŘSD Jan Kubiš. „Měli bychom razantněji vstoupit do vztahu se zhotovitelem, tak abychom mohli třeba říct: Tento úsek je dostatečně široký na to, aby se zde mohl zavést režim 2+2,“ dodává.
Podle Moose probíhají podobné rekonstrukce v zahraničí z hlediska dopravního provozu mnohem plynuleji než v Česku. „Vidíme, že u nás rekonstrukce nebo nová výstavba není chápána jako projekt v celostním pohledu. Pouze jako projekt stavební a nebere se vůbec ohled na samotný život na dálnici,“ poznamenal dopravní expert.
Podle odhadu Martina Hájka z VŠB-TU stála modernizace D1 Čechy jen na pročekaném čase 50 až 100 milionů korun. Další škody jsou na promrhaných pohonných hmotách a zpožděných zakázkách podnikatelů.
Ministerstvo dopravy odhaduje, že by celá modernizace mohla stát asi 14 miliard korun, počítá se s využitím peněz z EU. Opravy by dohromady podle různých názorů mohly trvat pět až deset let, do přesnějších odhadů se však nikdo nechce pouštět.
