Z institucí veřejného života má největší důvěru lidí v Česku armáda a policie, většina věří ještě soudům a bankám. Naopak nejmenší důvěru vzbuzují církve, tisk, televize a neziskové organizace. Tisku a neziskovým organizacím věří jen necelá třetina lidí, což je u obou dosud nejméně. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Armádě a policii důvěřují zhruba dvě třetiny obyvatel, bankám a soudům shodně 53 procent. U ostatních institucí už převažuje nedůvěra, u rádia, výzkumů veřejného mínění a internetu ale jen mírně, když rádiu věří 46 procent lidí, výzkumům veřejného mínění 44 procent a internetu 43 procent. U odborů je důvěra na 38 procentech, u televize na 35 procentech a u neziskových organizací na 32 procentech.
Tři z deseti dotázaných věří tisku, zhruba čtvrtina církvím. „Církve tak nadále zůstávají vnímány hůře, než byly v období před propadem souvisejícím patrně s církevními restitucemi,“ uvedlo CVVM.
Ani jedné z uvedených dvanácti institucí nevěří šest procent dotázaných, čtvrtina lidí důvěřuje jedné až třem institucím a stejně čtvrtina osmi a více institucím. Zbylých 45 procent věří čtyřem až sedmi institucím. Mezi skupinami obyvatel podle pohlaví, vzdělání, věku a politické orientace nejsou příliš výrazné rozdíly. Jedině u internetu důvěra podstatně klesá s věkem od sedmdesáti procent u lidí mezi 15 a 19 lety, přes 46 procent v generaci jejich rodičů po třicet procent u prarodičů nynějších náctiletých.
Důvěra v neziskové organizace od roku 2014 klesá
Od loňského podzimu vzrostla o čtyři procentní body na 64 procent důvěra v policii, u armády a soudů se téměř nezměnila. U bank je nynější hodnota dosud vůbec nejvyšší. „Veřejnost zjevně reflektuje stabilitu finančního sektoru v posledních letech,“ podotkli autoři průzkumu.
Naopak dosud nejníže je nyní důvěra v neziskové organizace, která se do roku 2014 držela nad 40 procenty a od té doby klesá. „Nejspíš se do důvěryhodnosti neziskových organizací promítá jejich participace při řešení uprchlické krize, kterou veřejnost vnímá rozporuplně,“ soudí CVVM.
V posledních pěti až šesti letech se s přerušením v roce 2014 snižuje také důvěra vůči médiím. „Podle výsledků letošního březnového šetření se sice tento pokles důvěry zastavil, ale v říjnu byl opět zaznamenán pokles důvěry v případě tisku (u televize a rádií změna proti březnu 2017 nepřekročila úroveň statistické chyby),“ popsali autoři průzkumu, kterého se mezi 9. a 19. říjnem zúčastnilo 934 lidí ve věku od 15 let.
