Proti senátním změnám péče o národní parky brojí stovky vědců i bývalí ministři

Stovky vědců a zástupců vysokých škol, ale i čtyři bývalí ministři životního prostředí podepsali výzvu poslancům, aby nepodpořili senátní návrh změn v zákonu o národních parcích. Výzvu sepsala platforma Vědci pro Šumavu, podle které by senátní verze prakticky znemožnila chránit přírodu. Senátoři naopak odkazují na potřebu hájit práva obcí.

Ačkoli část odborné veřejnosti kritizovala i vládní verzi zákona o národních parcích, nakonec budou rádi, pokud se ji podaří uhájit ve verzi, ve které ji schválila Poslanecká sněmovna. Senátoři totiž navrhli zásadní úpravy, které by celkové vyznění zákona výrazně posunuly. Platforma Vědci pro Šumavu proto sepsala výzvu poslancům, aby stáli na svém a senátní variantu odmítli.

Nahrávám video

„Senátem navržené změny neberou v potaz nejnovější poznatky o stavu a vývoji přírody a jdou zcela proti evropskému trendu v její ochraně. Ve většině evropských států se neustále zvyšuje jak počet národních parků, tak i rozsah bezzásahových oblastí ponechaných přírodě bez lidských zásahů,“ uvedl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Michal Marek.

Národní parky
Zdroj: ČT24

Platforma tvrdí, že senátní úpravy nahrávají podnikatelům, lobbistům a developerům. Senátoři však odkazují na práva obcí, která podle nich vládní návrh dostatečně nezohlednil. Jejich starostové se dopadu zákona, pokud bude schválen tak, jak prošel sněmovnou, obávají. Báli se, že by mohl uzavřít některé turisty vyhledávané lokality. Obce jako Kvilda pak měly strach i o zdroje pitné vody, které mají v lesích.

Starostové by tak podle senátního návrhu například mohli zasahovat do stanovení zón ochrany,  horní komora chce také zmírnit zákaz změn vodního režimu v národních parcích či omezení regulace počtu přemnožené zvěře. Senátoři také chtějí ze zákona odstranit dlouhodobé cíle ochrany národních parků.

  • Novela znovu vymezuje všechny čtyři národní parky a stanoví pro ně společná pravidla.
  • „Správy národních parků získávají možnost efektivnějšího uplatnění ochranných podmínek,“ stojí v důvodové zprávě navrhované novely.
  • Například zakazují důlní činnost či těžbu nerostů, rašeliny nebo slatiny, stavbu průmyslových území nebo zavádět intenzivní chovy zvěře. Konkrétně na Šumavě zákon také omezí úpravy koryt vodních toků a odvodňování pozemků.
  • Mimo zastavěná území a zastavitelné plochy také novela zakazuje mj. stavět „mimo staveb (…) určených pro účely ochrany přírody, (…) péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky…“
  • V národních parcích by měly být čtyři zóny ochrany přírody od kulturní krajiny po přírodní zónu.
  • Podle ministerstva je třeba zákon novelizovat, protože se v současnosti parky řídí podle „již nevyhovujících základních ochranných podmínek“.

Senátní návrh přijde do Poslanecké sněmovny obhajovat prezident republiky Miloš Zeman. Věří, že je zákon pro ochranu zájmů šumavských obcí zásadní. Proti změnám, které senátoři navrhli, se ohradily stovky signatářů výzvy, mimo jiné rektor Karlovy univerzity Tomáš
Zima, psychiatr Cyril Höschl, astrofyzik Jiří Grygar, předseda Akademie věd Jiří Drahoš i bývalá předsedkyně AV Helena Illnerová i čtyři bývalí ministři životního prostředí – Libor Ambrozek, Martin Bursík, Ladislav Miko a Bedřich Moldan.

Proti senátnímu návrhu se důrazně ohrazuje i současný ministr Richard Brabec (ANO). Tvrdí, že pokud by senátní změny sněmovnou prošly, národní parky by prakticky nebylo možné chránit.

„Vzhledem k tomu, že by dlouhodobé cíle neexistovaly, bylo by prakticky možné jakékoli turistické a rekreační využití národních parků, včetně výstavby golfových hřišť nebo aquaparků,“ obává se ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
před 1 hhodinou

Pardubice, Olomouc nebo Brno. Některá města řeší nárůst černých skládek

Některá krajská města letos zaznamenala výrazný nárůst černých skládek. Více případů v prvních sedmi měsících letošního roku evidovaly třeba Pardubice, Olomouc, Brno nebo Zlín. Nejčastěji policisté nacházejí černé skládky při obchůzkách, s pomocí kamerového systému nebo díky oznámením od občanů. V řadě krajských měst se ale naopak počet černých skládek snížil. Česká televize to zjistila od zástupců městské policie.
před 2 hhodinami

VideoPojišťovny by mohly nově hradit další výkony pro pacienty s nemocemi ledvin či cukrovkou

Z veřejného zdravotního pojištění by se mělo od příštího roku nově hradit například laboratorní vyšetření pro pacienty s chronickým onemocněním ledvin či takzvaná tenotomie, která může pomoci lidem s cukrovkou. Počítá s tím vyhláška ministerstva zdravotnictví, která prošla připomínkovým řízením. Na seznam přidává desítky nových zákroků či vyšetření a vyřazuje ty zastaralé či neefektivní.
před 3 hhodinami

ANO chce v Senátu posílit, pro sněmovní opozici je klíčové tam udržet většinu

Kandidáti do Senátu postupně začínají s kampaní, o 27 křesel usiluje přes 150 uchazečů. Hnutí ANO chce v horní komoře výrazně posílit a usnadnit tak přijímání koaličních zákonů. Pro sněmovní opozici je klíčové udržet v horní komoře většinu. Senát označují za potřebnou protiváhu dolní komory.
před 4 hhodinami

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
před 13 hhodinami

VideoRozsáhlé požáry se mohou opakovat každoročně, obává se Legner z hasičského sboru

Minimálně poslední čtyři roky nám ukazují, že požáry takového výkonu a rozlohy se stávají běžnou součástí našeho života, uvedl k rozsáhlému požáru u chorvatského Omiše Martin Legner z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Obává se, že se nás to v Evropě bude týkat každoročně a budeme se muset naučit s tím žít a bojovat proti tomu. V Interview ČT24 řekl moderátorovi Jiřímu Václavkovi, že k příčinám těchto požárů řadí hlavně klimatické podmínky, skladbu lesa a také větry, „které neskutečným způsobem urychlují frontu požáru a ovlivňuji i jeho výkon“. Na vině bývá i to, že lidé často podceňují základní pravidla typu nerozdělávat oheň poblíž lesa či nevyjíždět například čtyřkolkami na pole, protože výfuky jsou schopny zapálit sušinu. V pořadu mluvil též o tréninku pilotů ve shozu vody, roli vrtulníků či o spolupráci v Evropě. Zmínil také, jak požár v Českém Švýcarsku v roce 2022 posunul „hasičské myšlení“.
před 14 hhodinami

Provoz pražského letiště se vrátil na hlavní ranvej

Letový provoz na pražském letišti se vrátil na hlavní dráhu. Kvůli modernizaci okolí hlavní ranveje byl na 4,5 měsíce převeden na vedlejší dráhu. Druhá etapa modernizace začala na konci března a zahrnovala čtrnáct stavebních a technologických projektů letiště za více než jednu miliardu a tři investiční akce externích partnerů, sdělil zástupce mluvčí letiště Jiří Hannich. Loni byla hlavní dráha uzavřena kvůli první etapě modernizace ve stejném období.
před 14 hhodinami

Auto, které jelo téměř dvě stě kilometrů v hodině, řídil čtrnáctiletý chlapec

Policisté ve čtvrtek večer při běžné kontrole zastavili u Obědovic nedaleko Hradce Králové osobní vozidlo značky Audi, které na silnici druhé třídy jelo rychlostí téměř dvě stě kilometrů v hodině. Za volantem přitom seděl teprve čtrnáctiletý chlapec, uvedla v pátek policie na webu. Hlídce řekl, že automobil je jeho otce.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.