Testy v Česku v pátek potvrdily 47 220 nových případů a dalších 8004 lidí mělo pozitivní test, u nějž bylo podezření na reinfekci. Celkem tedy vzrostlo množství nakažených o 55 224. Plní se nemocnice, covidových pacientů v nich je více než po čtvrtku, ale i více než minulý týden. Ubývá však pacientů v těžkém stavu.
Přibylo 55 tisíc nakažených covidem. Dál se plní nemocnice, ubývá ale těžkých případů
Koronavirus - leden 2022
Očekávání, že počty nakažených dosáhnou v omikronové vlně padesáti tisíc denně, se naplnilo. V pátek bylo množství nově potvrzených nákaz druhé nejvyšší v týdnu i za celou dobu pandemie a v součtu s podezřeními na reinfekci přibylo přes 55 tisíc nakažených. V přepočtu na obyvatele přibylo za posledních sedm dní 2224 lidí nakažených covidem-19, za den se incidence zvýšila téměř o dvě stovky.
Nejvíce se sice koronavirus ve variantě omikron šíří v Praze a okolí, ale rozdíl v relativním počtu nakažených se začíná srovnávat a přírůstky v mezitýdenním srovnání se v Praze poněkud snižují. Jestliže minulý pátek vzrostl počet nově nakažených oproti předchozímu týdnu o dvě třetiny (z 2868 na 4813), tentokrát to byl zhruba čtvrtinový nárůst (z 4813 na 6104). Praha jako kraj eviduje 2814 nakažených na sto tisíc obyvatel za posledních sedm dní, ve Středočeském kraji je to 2636 případů na sto tisíc obyvatel v témže období. U ostatních krajů se pohybuje incidence od 1728 nakažených na sto tisíc obyvatel za týden na Vysočině po 2323 ve Zlínském kraji.
Hospitalizovaných přibývá, ne však těch v těžkém stavu
Prudký růst množství lidí nakažených koronavirem se opět projevuje i v nemocnicích. Od začátku týdne počty covidových pacientů stoupají, i když zdaleka ne takovým tempem jako součty pozitivně testovaných. Jestliže ale před týdnem bylo hospitalizovaných 1637, nyní stoupl jejich počet na 2128. Neprojevilo se to ale na jednotkách intenzivní péče, kde je 184 pacientů oproti 218 o týden dříve.
Novinkou posledních dnů je, že mezi lidmi přijímanými do nemocnic kvůli nákaze covidem-19 převažují ti očkovaní. Padesátiprocentní hranici překročila tato skupina v úterý. V pátek bylo mezi 236 nově hospitalizovanými 52 procent očkovaných lidí. Liší se ale jejich věk. Průměrný věk hospitalizovaných neočkovaných činil 53 let, u lidí s dokončeným základním očkováním byl o devět let vyšší a u hospitalizovaných s posilující dávkou to bylo 76 let. Více očkovaných je také mezi nově nakaženými. V pátek bylo z nově potvrzených případů 40 procent plně očkovaných a 15 procent i s posilující dávkou.
Naopak na jednotkách intenzivní péče dál převažují lidé bez očkování. Z 34 lidí přijatých v pátek s covidem-19 na JIP bylo 19 neočkovaných v průměrném věku 56 let. Se základním očkovaním jich bylo devět s věkovým průměrem 78 let a s posilující dávkou šest starých v průměru 73 let.
Zájem o očkování klesá. V uplynulém pracovním týdnu přicházelo pro vakcínu pod 40 tisíc lidí denně, výjimkou byl pátek, kdy zdravotníci vykázali 54 463 aplikovaných dávek. V předchozím týdnu bylo přes 50 tisíc očkovaných denně a v pátek přes 60 tisíc, o další týden dříve se počty očkovaných vyšplhaly až nad 90 tisíc denně. Nic se nemění na tom, že se podávají hlavně posilující dávky, v pátek jich bylo 45 931 oproti 2744 lidem, kteří dostali první dávku (ostatní přišli pro druhou).
Pracovní karantény budou využívat i praktici
Vzhledem k počtům nakažených začaly zejména nemocnice využívat takzvaných pracovních karantén. Nejde o vládou dříve již schválené pracovní izolace, kdy by do práce chodili lidé s pozitivním testem, ale pracují někteří zdravotníci, kteří měli rizikový kontakt a hygienici jim nařídili, aby byli pět dní doma.
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka řekl v pátečních Událostech, komentářích, že podobnou možnost dostanou i praktici. „Karantény jsou postaveny tak, aby se úplně nezastavila společnost,“ podotkl.
Vláda slibuje kompenzace, ale potrvá to ještě týdny
Na přesné podobě kompenzací pro podnikatele postižené restrikcemi souvisejícími s vlnou varianty delta před koncem minulého roku se vláda dosud nedohodla. Ostře to kritizuje opozice, z kabinetu však zní, že by mohlo být rozhodnuto v horizontu jednoho nebo dvou týdnů.
Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) opakovaně připomíná, že před odchodem z funkce kompenzační programy připravil. „Předali jsme to novému ministrovi. Od té doby uběhlo pět až šest týdnů. On měl několik možností. Mohl je vypsat a mohlo to být za několik dní, anebo je mohl zredukovat, mohl je změnit. Ale až po našem obrovském tlaku a hlavně tlaku podnikatelů se začalo minulý týden něco dělat. Kdybychom netlačili, tak by se to promlčelo,“ viní Havlíček svého nástupce Jozefa Síkelu (za STAN).
Nynější ministr uvedl, že chce zabránit tomu, aby byly náhrady příliš plošné a dostali je i ti podnikatelé, kteří je nutně nepotřebují. „Nebudu skrývat, a beru to klidně na sebe, že plošná řešení nepodporuji. S ostatními vládními kolegy jsme nejblíže pomoci těm, kteří si to opravdu zaslouží, protože omezující opatření minulé vlády jim znemožnila jakoukoli činnost,“ řekl. Konkrétně se chce soustředit na vánoční trhovce. Pro vládu má ale připravené i další varianty, které by byly plošnější.
Pokračovat v dotačních programech připravených předchozí vládou, což propaguje Síkelův předchůdce na ministerstvu Karel Havlíček (ANO), považuje nynější ministr průmyslu a obchodu „za velmi proinflační, velmi nesystémové a velmi nekoncepční“.
Havlíček naopak tvrdí, že to, co připravil, odpovídalo i požadavkům někdejší opozice, která sestavila nynější vládu. Za zásadní považuje rychlost. Čekání podle něj povede k tomu, že zasažení podnikatelé dostanou peníze až v březnu.