Praha – Po dlouhé nemoci zemřel jeden z představitelů reformního proudu komunistické strany konce 60. let minulého století Čestmír Císař. Bylo mu 93 let. O jeho nedělním skonu informoval Císařův zeť Václav Hlavatý.
Čestmír Císař se do nejvyšší politiky dostal po roce 1963, pracoval jako tajemník ústředního výboru komunistické strany a ministr školství a kultury. V roce 1965 se však jeho kolegům ve vedení KSČ znelíbily císařovy liberální postoje a poslali ho jako velvyslance do Rumunska. Do Československa se vrátil na přání Alexandra Dubčeka, po odstoupení Antonína Novotného se dokonce stal jedním z možných prezidentských kandidátů. Oficiálně nakonec nekandidoval, nakonec ustoupil ve prospěch Ludvíka Svobody a stal se předsedou České národní rady. Srpnový vysočanský sjezd KSČ ho znovu zvolil do ústředního výboru komunistické strany, ale po roce 1970 musel opustit Českou národní radu, Federální shromáždění i komunistickou stranu. Poté zůstal mimo politiku až do konce 80. let.
Císař patřil v roce 1989 k zakladatelům Klubu za demokratický socialismus Obroda. V letech 1991 a 1992 byl necelý rok stálým československým představitelem u Rady Evropy. Později řekl, že novému polistopadovému režimu jako reformní komunista překážel.
- Čestmír Císař se do nejvyšší politiky dostal s rokem 1963. Nejprve povýšil v komunistické straně, kde v ústředním výboru KSČ zastupoval tajemníka, a když padla vláda stalinisty Viliama Širokého a vystřídal ji kabinet Jozefa Lenárta, stal se Císař ministrem školství a kultury. V ministerské funkci vydržel pouhé dva roky, mocenská klika kolem Antonína Novotného údajně nebyla spokojena s jeho liberálními a reformními postoji a s tím, že si „příliš zahrává s inteligencí“. Byl pak „uklizen“ na velvyslanecký post do Rumunska.
- Do Prahy se vrátil v březnu 1968, když jej povolal tehdejší první tajemník KSČ Alexandr Dubček, aby se věnoval kultuře a vzdělanosti. Řekl prý mu: „A teď to budeš dělat na plný pecky.“ Shodou okolností se druhý den po jeho příjezdu vzdal funkce prezident Novotný a hledal se jeho nástupce.
- „Císař na Hrad!“ - jedno z hesel pražského jara 1968, když se hledal nástupce za odstoupivšího prezidenta Antonína Novotného. Reformního komunistu Čestmíra Císaře na prezidentský úřad podporovali především studenti a intelektuálové.
- „Dubček mi říkal: Tohle se nemělo stát, jak z toho ven?“ vzpomínal Císař. Přes rostoucí popularitu se s Dubčekem dohodl, že na prezidentskou funkci podpoří Ludvíka Svobodu, který měl respekt Moskvy. Pražské jaro se podle Císaře ale rozvíjelo tak mohutně, až ho „musely převálcovat tanky“. „Ale nakonec vždycky zvedneme hlavu a vždycky se tady ta země dostane na nějakou novou cestu,“ uvedl Císař, který viděl českou budoucnost optimisticky. „Bohužel se musí ta země zhuntovat, aby se vzpamatovala,“ dodal v roce 2009.
- Po okupaci v srpnu 1968 byl podle svých slov odsunut na „okraj společnosti“. Pracoval v památkové péči.
- Do politického dění se znovu zapojil v 80. letech v době uvolnění poté, co se v Sovětském svazu dostal k moci Michail Gorbačov. Císař stál u zrodu Klubu za demokratický socialismus Obroda. Chtěli se prý podílet na převratu v roce 1989. „Ale ten už byl, bohužel, režírovaný jinak… Brzy jsem zjistil, že tak nějak překážíme,“ uvedl.
