Předseda Senátu Kubera byl před smrtí pod silným tlakem Číny, říkají pozůstalí

11 minut
168 hodin: Byl pod velkým tlakem, ani s námi nemluvil, popisuje poslední dny života Jaroslava Kubery jeho rodina
Zdroj: ČT24

Zesnulý předseda Senátu Jaroslav Kubera byl před svou smrtí pod silným tlakem čínské ambasády a Pražského hradu kvůli avizované cestě na Tchaj-wan. V rozhovoru pro 168 hodin to uvedly Kuberova manželka a dcera. Pevninská Čína ostrovní stát považuje za svou provincii, diplomatické styky jiných zemí s ním odmítá, a čínský ambasador Kuberovi hrozil negativními důsledky jeho mise. Hrad odmítá, že by se v pekingském tlaku na šéfa horní komory angažoval.

Jaroslav Kubera dostal před svým skonem dokument, v němž čínské velvyslanectví vyhrožovalo Česku odvetou, pokud předseda Senátu uskuteční plánovanou návštěvu Tchaj-wanu. Dopis obsahuje i přípis z Hradu, který vypočítává negativa cesty.

Pevninská Čína považuje ostrov, na který se po komunistickém převzetí moci uchýlila opozice, za svou nedílnou součást a totéž žádá i po světovém společenství; fakticky má ale Tchaj-wan vlastní prezidentku, volby i symboly. 

Nález dokumentu po Kuberově smrti vyděsil jeho manželku Věru a dceru Vendulu Vinšovou.  Obě si prý kvůli tomu uvědomily, pod jakým tlakem Kubera v poslední týden svého života byl. „Najednou byl jiný. Nemluvil, skoro jsme ho neviděly,“ popisují.

Chování šéfa horní komory se podle nich změnilo šest dní před smrtí: po novoročním obědě u prezidenta Miloše Zemana 14. ledna. I tam se Kuberova plánovaná cesta na Tchaj-wan probírala a právě tam převzal Kubera sporný dokument. 

„Vždycky mi všechno líčil, ale tentokrát mi neřekl nic, jen že to proběhlo normálně. Bylo mu špatně, večer chodil po zahradě, byl nervózní. Z toho jsem byla překvapená, protože to se stalo snad poprvé za dvaapadesát let, co jsme spolu,“ vysvětlila Věra Kuberová.

České firmy za Kuberovu cestu budou platit, stálo v dopise

Kdo Jaroslavu Kuberovi materiál na Hradě předal, se neví. Na papíře s razítkem čínské ambasády chybí oslovení a podpis autora. V devíti bodech zde velvyslanectví vypočítává, proč je cesta druhého nejvyššího ústavního činitele České republiky na Tchaj-wan pro Čínu nepřijatelná.

„Návštěva Tchaj-wanu předsedou Kuberou nikomu nepřispěje. Doufáme, že česká strana dodrží politiku jedné Číny a zruší tuto návštěvu a tím zabrání porušování čínsko-českých vztahů,“ stojí v něm.

Také se v něm píše, jak by Čína na Kuberovu cestu reagovala: „České podniky, jejichž představitelé navštíví Tchaj-wan s předsedou Kuberou, nebudou uvítány v Číně ani čínskými lidmi. České podniky, které mají ekonomické zájmy v Číně, budou muset za návštěvu Tchaj-wanu předsedou Kuberou platit.“  

Čína nás chápe jako zemi, která je nakloněna vlivům a tlakům, je nakloněna postavit se za Čínu v některých klíčových otázkách budoucnosti. Snaží se tu pozici posilovat. Celá tato kauza je součástí tohoto tlaku, je to možná projevem naší slabosti vůči Číně a toho, že Čína nás vnímá jako stát, který je poměrně manipulovatelný.
Kamila Hladíková
sinoložka z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Schůzka na čínské recepci

Čínský velvyslanec jednal s Kuberou i osobně, naposledy tři dny před jeho smrtí. Setkali se 17. ledna na recepci ambasády k oslavě Nového čínského roku. O tom, že chce velvyslanec s předsedou Senátu mluvit, se Kubera dozvěděl prý až po cestě na ambasádu.

„Když jsme přijeli do Prahy, tak nás rozdělili, manžela odvedli do místnosti, kde byl jenom s panem velvyslancem a s čínským překladatelem. Nikdo jiný tam z našich lidí nesměl, mě odvedli do sálu a o 20 minut se prodloužil program, než to začalo. Manžel přišel, a když jsem se ho ptala, co se dělo, tak řekl: ,Nic, pana velvyslance odvolají, protože jsem neustoupil,‘“ popsala Věra Kuberová.

Nepřímým svědkem schůzky byl i Kuberův kancléř Petr Kostka: „To jednání trvalo asi půl hodiny a vlastně mi jenom stačil šeptnout, že ho asi odvolají. Předpokládám, že myslel velvyslance. Z toho jsem si vyvodil, že mu tam velvyslanec říkal, že pokud bude na své cestě trvat, nebo pokud ji uskuteční, tak že on bude mít problém jako velvyslanec.“

„Ve mně vyvstal strach. Řekli jsme si, že nebudeme nic jíst, nic pít, ale co mu dávali v té místnosti, kde byl sám, nevím. Ale něco se tam dít muselo, protože se pak projevoval úplně nestandardně k jeho stylu života,“ dodala Kuberová k dění na čínské recepci.

Jen tři dny poté Jaroslav Kubera zemřel, pravděpodobně na infarkt. „Podle informací od lékařky mohl být infarkt už z pátku nebo ze soboty. V sobotu byl kongres ODS, v pátek byla ta schůzka na čínském velvyslanectví. Infarkt už byl starší a odpovídá to té stresové situaci, to si myslím,“ tvrdí Kuberova dcera Vendula Vinšová. „Jsem na tátu strašně hrdá, protože neustoupil. Opravdu to vnímáme tak, že ho to stálo život.“

Kdo si objednal dopis s výhrůžkami?

Od smrti Jaroslava Kubery řeší záhadu takzvaného čínského dopisu Senát i poslanci zahraničního výboru sněmovny. Chtějí po Hradu, aby vysvětlil okolnosti vzniku tohoto dokumentu. Předseda horní komory Miloš Vystrčil kvůli tomu napsal prezidentu Miloši Zemanovi už tři dopisy, odpovědí se ale dosud nedočkal.

Ani to se Kuberové, Vinšové a Kostkovi nelíbí. Shodují se, že jde o neúctu k horní komoře i k nim jako pozůstalým. „Už to není otázka jednání prezidenta, ale těch lidí, co stojí za ním,“ říká vdova. „Podněcuje to podezření, že se na Hradě děje něco nekalého.“

Vysvětlení žádá i zahraniční výbor sněmovny, který si na příští čtvrtek pozval kancléře Vratislava Mynáře a šéfa hradního zahraničního odboru Rudolfa Jindráka. Poslanci taky chtěli, aby jim předali kompletní originály korespondence s čínskou ambasádou na téma Kuberovy cesty na Tchaj-wan.

„Zaráží nás, že ten dokument, tak jak jsme ho viděli, vlastně nemá žádný úvod, nemá žádný konec. Vypadá to jako prostředek nějakého podivného dokumentu. Nemá žádný diplomatický formát, není to depeše, není to žádné oficiální oslovení druhého nejvyššího ústavního činitele v zemi,“ upozornil člen zahraničního výboru sněmovny a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Mynář ovšem odepsal, že on ani jeho kolega na výbor nepřijdou a materiály nedají. „Hodnocení činnosti diplomatického zastoupení cizí země ze strany zákonodárců přijímající země považujeme za nevhodné a nešťastné,“ vzkázal už 8. dubna Mynář.

Právě Mynář měl být podle informací Deníku N tím, kdo si dokument od čínské ambasády vyžádal. Deník tvrdí, že mu tuto informaci potvrdili tři lidé z diplomacie a okolí premiéra a také člověk blízký čínské ambasádě.

Mynář tvrdí, že měl s Kuberou přátelský vztah. Nesmysl, reagují Kuberovi blízcí

Vratislav Mynář tvrzení Deníku N ve svém veřejném písemném vyjádření odmítl. Zároveň zdůraznil: „S Jaroslavem Kuberou jsme měli nadstandardní, nebojím se říci přátelské vztahy. Mohl jsem mu říkat věci otevřeně a nepotřeboval jsem ,objednávat výhrůžné dopisy‘. Je mi líto, že po jeho předčasném úmrtí je vedená podobně nechutná diskuse.“

Podle rodiny a kancléře Kostky to ale není pravda. „Předseda Kubera se už nemůže bránit, to mi přijde nefér. Vím bezpečně, že neměli přátelské vztahy. Pan Kubera si pana Mynáře nevážil, měl ho za intrikána. Vůbec spolu nemluvili, jenom v nejnutnější možné míře,“ řekl ředitel sekretariátu předsedy Senátu.

„Když o něm mluvil, tak ne s neúctou, ale také ne s respektem. Pana Mynáře prostě neuznával. Z rozhovorů neměl dobrý pocit,“ potvrdila Věra Kuberová.

Vratislav Mynář rozhovor pro 168 hodin odmítl a na otázky neodpověděl ani písemně; nereagoval ani hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Prezident se Mynáře v polovině dubna zastal v rozhovoru pro Frekvenci 1: „Pan kancléř veřejně prohlásil, že Deník N lže a že k ničemu takovému nedošlo. No tak co chcete víc?“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...