Pražský summit vrcholí, Obama s Medvěděvem podepíšou nový START

Praha - Prezidenti Ruska a Spojených států Dmitrij Medvěděv a Barack Obama dnes podepíšou v Praze novou dohodu o jaderném odzbrojení. Dokument nahrazuje smlouvu START, jejíž platnost skončila loni v prosinci. Pražský hrad se stane kulisou pro podpis dokumentu dále omezujícího ruské i americké nukleární síly a česká metropole se tak na pár dní stává jedním z nejstřeženějších míst světa. Policie na bezpečnostní opatření vydá až padesát milionů korun, Pražané se musejí připravit na uzavírky a dopravní omezení. Na rusko-americký summit do Prahy dorazí kromě prezidentů Spojených států a Ruska také řada dalších prezidentů a premiérů pobaltských zemí a států střední Evropy. Ti dnes povečeří s Barackem Obamou.

Když Barack Obama před rokem (5. dubna) při své první návštěvě Prahy předestřel ve veřejném projevu pod širým nebem svou vizi světa bez jaderných zbraní, nevěděl, že se na dnešní podpis smlouvy vrátí na Pražský hrad. Bude to pro něj viditelným krokem na této cestě. Prezidenta Obamu ještě v příštích dnech čeká ve Washingtonu mezinárodní summit o jaderném odzbrojení. Smlouva s Moskvou jeho pozici výrazně posiluje, i když například Írán k ukončení jeho vlastního jaderného programu nepřesvědčí.

Prezidenti Ruska a USA se na smlouvě předběžně dohodli už loni v červenci. Moskva v té době dávala najevo chuť obnovit svůj jaderný arzenál a už delší dobu vyjadřovala zásadní nesouhlas s americkým plánem na stavbu evropské části protiraketového deštníku v Polsku a České republice. Protiraketovou obranu v Evropě vnímala jako porušení strategické rovnováhy. Plán republikánské vlády George W. Bushe na vznik radaru v českých Brdech opustil Obamův Bílý dům loni v polovině září.

Nahrávám video

Obama a Medvěděv spolu museli kvůli nyní podepisované dohodě osobně či telefonicky jednat celkem čtrnáctkrát, intenzivně diskutovali i odpovědní ministři jejich administrativ. Na konečné podobě textu se oba prezidenti shodli po telefonu 26. března. Podle ruského ministra zahraničí Lavrova si ale Rusko vyhrazuje právo odstoupit od smlouvy o omezení jaderných zbraní, pokud by americká protiraketová obrana ohrožovala ruské strategické jaderné síly. Podle nové smlouvy mají jak Rusko, tak Spojené státy sedm let na to, aby svůj jaderný arzenál omezily o třetinu.

Pražský neformální minisummit má rozptýlit možné pochybnosti

Barack Obama využije cesty do Prahy na summit USA-Rusko také k setkání se zástupci jedenácti evropských zemí bývalého východního bloku. Na dnešní neformální večeři jim podle pozorovatelů bude chtít říci, že vztahy zastoupených zemí s USA se ani podepsáním nové odzbrojovací smlouvy s Ruskem nijak nemění. Ministr zahraničí Jan Kohout se odpoledne sejde s šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou.

Obama se bude muset připravit na to, že se ho evropští politici budou ptát na to, zda nemůže mít nejnovější vývoj rusko-amerických vztahů nějaký negativní dopad na vztahy USA se spojenci v NATO a s novými členy EU. Obama  je nejspíš bude ubezpečovat, že to nehrozí. Za Česko se setkání v ne zcela obvyklém formátu zúčastní prezident Václav Klaus a premiér Jan Fischer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Resort zdravotnictví získá dle Vojtěcha proti původnímu návrhu miliardy navíc

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokračuje v jednání s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po ministrovi kultury Otu Klempířovi (za Motoristy) a ministryni pro místní rozvoj Zuzaně Mrázové (ANO) dorazil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval, není tedy ani jasné, jaké bude celkové saldo. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 1 mminutou

Senát vrátil znovuzavedení EET i zákon o státních zaměstnancích sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Poslancům vrátil i změny podmínek zaměstnávání státních úředníků a návrh na zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí. Senátoři schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line a umožnili i přijetí úpravy sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Novelu stavebního zákona budou probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli ní na Ústavní soud.
09:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoO lžích politiků i o tom, kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska, hovořili Moláček a Golis

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 5 hhodinami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 7 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 12 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.