Pravidla pro eurovolby se nezmění. ÚS zachoval pětiprocentní hranici

Brno - Ústavní soud zamítl návrh na zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule ve volbách do Evropského parlamentu (EP). Po loňských eurovolbách podal návrh Nejvyšší správní soud z podnětu Strany zelených a Pirátů. Obě strany loni zůstaly těsně pod pětiprocentní hranicí, která je podmínkou pro zisk mandátu v europarlamentu.

Po posledních volbách do EP podaly dvě politické strany stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) a žádaly zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule. Strany tehdy svorně tvrdily, že klauzule omezuje poměrné zastoupení politických proudů a nemá praktický význam. Po eurovolbách totiž nikdo nesestavuje vládu, a tak neexistuje zájem na stabilním a přehlednějším parlamentním prostředí s menším počtem stran.

Soud pak na konci června loňského roku těsnou většinou čtyř ze sedmi hlasů přerušil řízení o obou stranických stížnostech a požádal o přezkoumání klauzule ústavní soudce. Ti návrh na zrušení uzavírací klauzule zamítli. Volební stížnost dvou politických stran musí nyní dořešit NSS. Ten výsledky loňského hlasování a rozdělení mandátů s nejvyšší pravděpodobností potvrdí.

Výsledky voleb a získané mandáty
Zdroj: ČT24/Volby.cz

I bez umělé klauzule by se do EP nedostaly malé strany

Volební senát NSS totiž shledal, že „napadená ustanovení zákona o evropských volbách omezují volnou, respektive svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti, rovnost hlasovacího práva všech voličů a právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek“.

Dalším důvodem, proč se NSS obrátil na Ústavní soud (ÚS), bylo, že EP hraje ve fungování Evropské unie zatím méně významnou roli, než jakou hrají národní parlamenty ve fungování členských států. Proto se pětiprocentní hranice zdá jako méně potřebná než ve volbách do Poslanecké sněmovny (PS), ve kterých ji už dříve Ústavní soud schválil.

Z celkového počtu 751 europoslanců se jich v Česku volí pouze 21. I bez umělé klauzule by se tak do EP nedostaly malé strany, které by nepřekročily takzvaný přirozený práh daný volebním systémem a počtem kandidujících stran i účastí ve volbách. Ten se v posledních volbách pohyboval kolem tří a půl procenta. Bez pětiprocentní hranice by tak Česká pirátská strana získala po jednom mandátu, stejně jako Strana zelených, na úkor KDU-ČSL a ČSSD. Ty by naopak získaly každá o jeden mandát méně. Ostatní kandidující politické strany by se ani tak do EP nedostaly.

Poměr mandátů, kdyby neplatila pětiprocentní klauzule
Zdroj: ČT24

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že pětiprocentní klauzuli dlouhodobě považuje za rozumné opatření jak pro volby do Evropského parlamentu, tak do české sněmovny. „Znamená určitou koncentraci vůle občanů mezi omezené množství politických stran tak, aby vůbec bylo možné vytvářet nějakou společnou vůli,“ uvedl. Vzniku nových politických stran podle něj takové omezení nebrání. „V každých volbách do parlamentu pronikne jedna nebo dvě úplně nové politické strany. Čili není to bariéra, která by bránila změnám v politickém systému, ale je to bariéra, která brání tomu, aby se zbytečně politický systém netříštil a byl schopen vytvářet rozumné většiny,“ dodal předseda vlády.

Příliš mnoho stran v Bruselu?

Podle Ústavního soudu by zrušení klauzule vedlo k přemnožené politických stran v europarlamentu. „Dnes je tam přes 160 politických stran a ty malé, ty co jsou zastoupeny jedním až dvěma poslanci, se účastní těch politických frakcí, které nemají reálnou váhu,“ uvedl soudce zpravodaj Jiří Zemánek. 

To ale podle zelených není pravda. „Oba dva postupující kandidáti by s velkou pravděpodobností vstoupili do již existujících frakcí Evropského parlamentu, takže by k žádnému tříštění nedošlo. Tuhle argumentaci považuji za mylnou,“ uvedl jejich lídr kandidátky do eurovoleb a bývalý předseda Ondřej Liška. 

Nahrávám video

Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu

§ 47

Postup do skrutinia (sčítání hlasů při volbách)

(1) Na základě výsledků hlasování převzatých z volebních okrsků u pověřených obecních úřadů podle § 45 zjistí Český statistický úřad celkový počet platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny politické strany, politická hnutí a koalice.

(2) Do skrutinia postupuje každá politická strana, politické hnutí a koalice, která získala alespoň 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů.

Celý zákon naleznete zde.

ÚS potvrdil oprávněnost pětiprocentní hranice ve volbách do sněmovny

Česká pirátská strana podala před dvěma lety stížnost i proti oprávněnosti uzavírací klauzule ve volbách do sněmovny. Jejich stížnost tehdy ještě před Ústavním soudem zamítl i NSS. Strana napadla jak pětiprocentní hranici, tak i systém volebních krajů. Podle ní v menších krajích, jako jsou například Liberecký či Karlovarský, se volební práh zvyšuje až na 15 procent, což narušuje zásadu rovnosti hlasu.

Ústavní soudci tenkrát argumentovali tím, že účelem klauzule je, aby politické prostředí bylo stabilnější a aby se snáze dala sestavit vláda, což je žádoucí. Jiné stanovisko než ostatní soudci měla Kateřina Šimáčková, která je přesvědčená o protiústavnosti současné úpravy sněmovních voleb, a to jak kvůli uzavírací hranici, tak kvůli různě velkým krajům.

V parlamentních volbách v roce 2013 Piráti získali 2,66 procenta hlasů a žádný poslanecký mandát jim tak nepřipadl. Pětiprocentní hranici byli nejblíže Zelení, kteří získali 3,19 procenta hlasů, a podobného výsledku jako Piráti dosáhli i Svobodní s 2,46 procenta hlasů.

Německo uzavírací klauzuli pro volby do EP zrušilo

Ústavnost uzavírací klauzule nastavené na tři procenta hlasů v minulosti řešil také německý Ústavní soud a rozhodl o jejím zrušení. I tam klauzuli u soudu napadla tamní Pirátská strana. Původně v Německu jako v Česku platila pětiprocentní hranice. Menší politické strany si na ni ale stěžovaly. Poukazovaly na to, že v roce 2009 propadlo v evropských volbách 2,8 milionu hlasů. Na základě jejich stížnosti k Ústavnímu soudu pak v roce 2011 německý parlament snížil hranici na 3 procenta. I proti tomu se zástupci menších stran odvolali a v roce 2014 byla klauzule zrušena úplně.

Díky zrušení minimální hranice počtu hlasů se do EP loni dostalo 14 z 24 v Německu kandidujících stran. Jednou z nich byla i satirická strana s názvem Strana, která získala pouhých 0,6 procenta a dosáhla tak na jeden mandát.

Zrušení procentní hranice ale platí jen pro evropské volby. Při volbách do Spolkového sněmu má podle německého Ústavního soudu 5procentní hranice stále své opodstatnění a zajišťuje politickou stabilitu.

Hranice pro vstup do Europarlamentu
Zdroj: ČT24/epthinktank.eu

Volební systémy do EP se v členských zemích EU různí. Většina států včetně Británie, Španělska, Portugalska a Nizozemska nemá žádný práh pro vstup do EP. Devět zemí, včetně například České republiky a Polska, uplatňuje pětiprocentní hranici, což je maximální práh, jaký unijní zákon povoluje.

ÚS také rozhodl, že období pro přiznání podpory zůstane dvouleté

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení sporného ustanovení zákona o zaměstnanosti. Ten říká, že rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu jsou poslední dva roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

V rozhodném období totiž musí člověk získat zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností alespoň 12 měsíců důchodového pojištění. Započítává se také třeba péče o dítě nebo bezmocného člověka. Dříve přitom bylo rozhodné období o rok delší.

Podle hradeckého soudu, který návrh podal, je současná právní úprava v některých případech diskriminační. Jde například o zaměstnance, jimž v době dlouhé pracovní neschopnosti skončí pracovní poměr na dobu určitou a po uzdravení se zařazují do evidence uchazečů. Podle ústavních soudců ale norma diskriminační není. Mnohé evropské země mají totiž podobnou právní úpravu.

V konkrétním případě justice řešila situaci někdejšího zaměstnance státního úřadu, který měl pracovní smlouvu na dobu určitou. Smlouva skončila v lednu 2011, přičemž od prosince 2010 byl přes rok v pracovní neschopnosti. Když v únoru 2012 přišel na úřad práce, podporu v zaměstnanosti nezískal, protože měl v rozhodném období započitatelných jen 11 měsíců a 19 dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěNedělní debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok

Hlavním tématem Nedělní debaty je návrh státního rozpočtu na příští rok. Pozvání přijali předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V analytické části pořadu téma rozebírají experti.
11:30Aktualizovánopřed 13 mminutami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 1 hhodinou

VideoOd únosu chlapce, po kterém pátrala celá země, uplynulo 35 let

Zajít si na nákup a nechat dítě v kočárku před obchodem byla dřív běžná věc. Tedy až do 6. září 1991. Před prodejnou lahůdek na Ulrychově náměstí v Hradci Králové tam neznámá žena unesla šestitýdenního chlapce. Spustila tím jednu z největších pátracích akcí tehdejší policie a vyvolala obrovský zájem veřejnosti. K vypátrání však nepomohly prosby církve ani lest. Vytoužená zpráva přišla až po 25 dnech, když si chrudimská matrikářka všimla, že jí jedna žena přinesla padělaný rodný list.
před 4 hhodinami

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 5 hhodinami

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 6 hhodinami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 6 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 16 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.