Potvrzeno: Babiš ve svazcích StB být nemá

Bratislavský krajský soud potvrdil rozhodnutí soudu nižší instance z minulého roku, že český ministr financí a předseda ANO 2011 Andrej Babiš se dostal do archivních svazků komunistické tajné policie StB neoprávněně. V nich byl evidován jako agent s krycím jménem Bureš. Verdikt je pravomocný.

Podle předsedy soudního senátu „z důkazů vyplynulo, že aktivně nepůsobil coby vědomý tajný spolupracovník (StB). Jeho evidence coby agenta je v rozporu se skutečným stavem“. Dodal, že se všemi navrženými důkazy se okresní soud vypořádal v souladu se zákonem. Babiš sám v Bratislavě tentokrát nebyl, jeho právníci se k výsledku nevyjadřovali.

Babiš vědomou spolupráci s StB v komunistickém Československu dlouhodobě popírá. Žalobu vůči slovenskému Ústavu paměti národa (ÚPN), který archivní svazky po StB na Slovensku spravuje, podal v roce 2012. U okresního soudu Babiš s žalobou na ochranu osobnosti uspěl, ÚPN se ale odvolal ke krajskému soudu.

Dalo se to čekat, míní zástupci ústavu

Zástupci ústavu verdikt odvolací instance podle svých slov očekávali. Počkají prý na písemné vyhotovení rozsudku a zváží případné mimořádné opravné prostředky, jako je třeba ústavní stížnost.

Nahrávám video

Podle ÚPN z archivních dokumentů vyplývá, že v roce 1980 se Babiš stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho tajná policie získala ke spolupráci coby svého agenta. Někdejší důstojník StB Július Šuman, který Babiše údajně naverboval, ale tuto informaci během své výpovědi u okresního soudu loni popřel. Právě Šumanovo svědectví média označovala za klíčové v celém procesu.

Reakce českých politiků: Každý ať si udělá obrázek sám

Čeští politici se do přílišných komentářů nepouštěli. Opoziční politici rozhodnutí respektují, o minulosti Babiše si ale každý má udělat názor sám. „Respektuji samozřejmě rozhodnutí soudu, každý ať si udělá o minulosti Andreje Babiše obrázek sám,“ reagoval předseda ODS Petr Fiala. Podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska „je na každém, aby zvážil, jak moc vážně má brát rozhodnutí, které je postaveno na svědectví 'estébáků'“.

I místopředseda KSČM Jiří Dolejš má za to, že verdikt odvolacího soudu je třeba respektovat. „Ale už loni v létě šlo jen o oprávněnost evidence. O reálných kontaktech Andreje Babiše na StB to samozřejmě nic neříká,“ poznamenal. Místopředseda vlády a šéf lidovců Pavel Bělobrádek se nechtěl k záležitosti vyjadřovat. „Zásadně nekomentuji soudní rozsudky. A tuto zásadu dodržím i v případě svého vládního kolegy,“ poznamenal.

StB vznikla před 70 lety

Svou temnou historii začala psát nechvalně proslulá Státní tajná bezpečnost (StB) 30. června 1945, tedy přesně před 70 lety. Tajná represivní složka postupně sílila s prosazováním komunistické strany ve vedení státu. V padesátých letech se podílela na vykonstruovaných politických procesech, prováděla kruté výslechy, odposlouchávání i sledování. Na počátku 60. let podle historiků evidovala a kontrolovala téměř 100 tisíc lidí, v polovině 80. let registrovala 12 500 kmenových zaměstnanců a 75 000 tajných spolupracovníků. První seznamy jejich jmen se na veřejnost dostaly po sametové revoluci. Samotná složka přestala fungovat v lednu 1990.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 13 hhodinami

Evropský pohled