Praha - Poslanci schválili ústavní zákon, podle kterého má sněmovna v současném složení skončit do poloviny letošního října společně s předčasnými volbami. Ty mají být nejpozději v pátek 9. a v sobotu 10. října. Přijetí normy, kterou předložili zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených, nyní může ovlivnit už jen Senát. Prezident ústavní zákony vetovat nemůže. Pro návrh hlasovalo 172 z přítomných 189 poslanců, potřeba byla ústavní většina, která čítá 120 hlasů.
Dvě nejsilnější strany spolu se zelenými se na zkrácení funkčního období dohodly jako na nejrychlejším řešení současné politické krize, vyvolané březnovým pádem vlády Mirka Topolánka. Takové řešení považovali za ústavně nečisté lidovci, místopředseda Senátu Petr Pithart už dříve nevyloučil podání ústavní stížnosti. Pět lidoveckých poslanců proto hlasovalo proti návrhu (Ambrozek, Hanuš, Carbol, Kasal a Svoboda); Ludvík Hovorka se zdržel. Proti byli i dva nezařazení zákonodárci - Olga Zubová a Miloš Melčák, a dva zástupci ODS - Miroslava Němcová a František Laudát).
Vedení KDU-ČSL ráno doporučilo svým poslancům nepodpořit zákon o zkrácení volebního období. „Jednorázové řešení znamená, že povyšujeme konflikt mezi dvěma politickými stranami, mezi ČSSD a ODS, na takzvaně ústavní krizi,“ uvedl Cyril Svoboda s tím, že jednorázovou změnu ústavy považuje za „projev jisté arogance“. Lidovci totiž preferovali starší senátní novelu ústavy, která by podobné situace upravila i do budoucna. Svoboda za chybu označil to, že se soud nezabýval podobným zákonem už v roce 1998.
Současná předloha je téměř totožný zákon právě z tohoto roku, který byl schválen po pádu poslední vlády Václava Klause a počítá se zkrácením lhůt pro vypsání a organizaci předčasných voleb. Například politické strany a hnutí mají předložit kandidátní listiny do 44 místo 66 dnů před dnem voleb, tedy nejpozději do středy 26. srpna. Registrace kandidátek bude 10. září. V tento den by měly i podle vlády dostat strany a hnutí od Státní volební komise volební čísla, ačkoliv obvykle je dostávají až po registraci. Prezentace stran v České televizi a Českém rozhlase začne 13 dní před volbami. Podle zákona mají kandidující subjekty celkem 14 hodin na své prezentace jak ve veřejnoprávní televizi, tak v rozhlase veřejné služby.
V Senátu by návrh neměl mít problém
„Jsme rádi, že se podařilo tento zákon prosadit,“ řekl Jeroným Tejc (ČSSD). „Máme o krok blíže k předčasným volbám a budeme se snažit komunikovat s našimi senátory, aby schválení ústavního zákona v horní komoře parlamentu proběhlo co nejdříve,“ dodal Tejc. Vzhledem k většině ODS a ČSSD v Senátu by ani tam neměl mít ústavní zákon problém s přijetím. Občanští a sociální demokraté mají dohromady 65 senátorů, ke schválení je potřeba 49 hlasů při účasti všech 81 senátorů.
Co už poslanci schválili
- zákon o volném pohybu služeb
- novelu, která usnadní přechod rádií na digitální vysílání
- novelu o podnikání na kapitálových trzích
- novelu o obchodu s vojenským materiálem
- vydání dluhopisů ve výši 23,6 mld
- advokáti by měli nově nosit v soudní síni talár
- oběti domácího násilí budou chráněny před pronásledováním a obtěžováním i mimo bydliště
Poslanci se už pustili do hlasování o dalších bodech. Zamítli návrh na dodatečné vyšší odškodnění klientů zkrachovalých kampeliček. Horní hranice odškodnění se měla zvýšit na dva miliony korun a vyplácet se
mělo 100 procent vkladů. Sněmovnou naopak prošel zákon o volném pohybu služeb, který umožní podnikatelům například poskytovat dočasně služby v jiných zemích unie pouze na základě povolení mateřské země. Nebude tedy třeba dalších povolení v cizině.
Zákonodárci schválili i poslaneckou novelu, která by měla rádiím usnadnit přechod na digitální vysílání. Provozovatelům rozhlasových stanic kvůli tomu umožňuje získat takzvané transformační licence, na jejichž základě by mohli vysílat do 10. října 2025. Stejně tak i prošla novela zákona o obchodu s vojenským materiálem, které by měla zvýšit průhlednost tohoto obchodování. Závěrečným čtením prošla i novela zákona o podnikání na kapitálových trzích - tato norma mimo jiné umožňuje penzijním fondům zavést poplatek za přechod zákazníka ke konkurenci. Prošlo i vydání státních dluhopisů ve výši 23,6 miliardy korun na krytí části letošního rozpočtového schodku. Proti původnímu úmyslu pro dluhopisy hlasovala i sociální demokracie.
