Poslanci dokončili druhé čtení novely státního rozpočtu na letošní rok, která zvyšuje schodek ze 270 na 330 miliard. Projdou-li pozměňovací návrhy koaličních poslanců, mohl by být až 375miliardový. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by bez těchto peněz stát nedokázal proplatit všechny mandatorní výdaje. Deficit vláda vysvětluje mimo jiné výdaji souvisejícími s vysokými cenami energií. Opozice návrh zkritizovala. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) obsahuje rozpočet nepodložené příjmy 150 miliard korun. V závěrečné části schůze poslanci zrychleně schválili vznik garančního programu pro exportéry.
Přes sedm hodin trvalo, než poslanci dokončili druhé čtení změn v letošním rozpočtu. Do podrobné rozpravy s pozměňovacími návrhy se pak přihlásilo 22 poslanců. „Snažíme se v rámci rozpočtu peníze přesouvat, především prostředky z odvodů Evropské unie na ponechání tady,“ ozřejmil smysl návrhů svého hnutí poslanec SPD Jan Hrnčíř.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poslance v závěrečném slově vyzval, aby si vybrali, zda chtějí bojovat za menší deficit, anebo větší výdaje. „Pokud budete kritizovat vysoký deficit, a pak v pozměňovacích návrzích jde 98 procent směrem ke zvýšení deficitu, tak si myslím, že kritika není na místě,“ řekl.
Změny ve státním rozpočtu navrhla vláda zejména v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu i kvůli růstu cen, hlavně energií. Novela zvyšuje příjmy i výdaje, které mají překročit dva biliony korun.
Podle opozičního hnutí ANO obsahuje návrh rozpočtu na příští rok nepodložené příjmy 150 miliard korun. Stanjura se podle jeho předchůdkyně Schillerové při sestavování nedržel rozpočtových pravidel, když započítal příjmy i výdaje, pro které vláda zatím nepřipravila legislativní podklad. Rozpočet je tak podle nynější šéfky sněmovního klubu ANO ukázkou nekompetentnosti Stanjury, který by měl okamžitě rezignovat. Schillerová to řekla na tiskové konferenci a zopakovala při jednání Sněmovny.
Na straně příjmů počítá návrh rozpočtu s dividendami podniků s účastí státu ve výši 25 miliard korun, dalších 150 miliard korun je podle Schillerové ale pouze virtuálních, protože vycházejí z daně z mimořádných zisků, kterou ještě vláda neschválila, a z modernizačního fondu EU. Na výdajové straně nejsou stále stanoveny parametry zastropování cen energií pro domácnosti, není ani jasná podpora s energiemi pro velké firmy, uvedla.
Hlavní změnou na výdajové straně je 100 miliard korun odhadovaných na zastropování ceny elektřiny a plynu. Na příjmové straně to kompenzuje 100 miliard korun, které vláda chce získat z daně z mimořádných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a ze stoprocentního odvodu, který budou výrobci elektřiny platit z prodejů nad cenovým stropem, který Evropská komise stanovila na 180 eur (4440 korun) na megawatthodinu.
Schillerová: Válka na Ukrajině je pro vládu dýmová clona
Schillerová ve sněmovně také řekla, že drtivá většina nových výdajů rozpočtu nesouvisí s dopady války. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle ní pouze dorovnává výdaje, které dříve podcenil.
Schillerová obvinila vládu z bezprecedentní arogance. Stanjura podle ní už v době předkládání státního rozpočtu věděl, že válka na Ukrajině mu bude vytvářet dýmovou clonu a že aktualizace rozpočtu bude skrývat za tento konflikt.
Stanjura její kritiku odmítl. Poukázal například na to, že vláda letošní rozpočet předkládala do sněmovny 11. února, zatímco Rusko vtrhlo na Ukrajinu až 24. února. „Já nevím, jestli to Putin oznámil dopředu hnutí ANO, že už to věděli dopředu u rozpočtu. Já myslím, že ne,“ poznamenal.
Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) řekl, že s novelou rozpočtu pokračuje zadlužování státu. Stejně jako Schillerová obvinil vládu z toho, že rezignovala na úspory.
Stanjura v reakci na to připomněl svá dřívější slova, že podpoří rozumné pozměňovací návrhy, které povedou k úsporám. Podotkl však, že žádné takové zatím nenašel, protože opoziční návrhy vedou pouze k navýšení deficitu.
Schodek chce zvýšit Jurečka i další koaliční poslanci
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce zvýšit letošní schodek státního rozpočtu o dalších sedm miliard korun na 337 miliard korun. Pozměňovací návrh, který při druhém čtení vládní rozpočtové novely vložil do sněmovního systému, zdůvodnil potřebou zajištění peněz na sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti. Celá částka má jít do kapitoly Jurečkova ministerstva.
„Pokud chceme dovybavit do konce roku všechny mandatorní výdaje, které máme v rámci nároku na vyplacení nemocenského, důchodů, na výplatu všech dávek sociální podpory, víme, že nám část prostředků chybí. Pozměňovací návrh doplňuje do naší kapitoly částku tak, abychom byli schopni vyplatit vše, jak máme,“ uvedl Jurečka.
Podle něj se čerpání zvýšilo kvůli energetické krizi i válce na Ukrajině. Jurečka ujistil, že pozměňovací návrh vychází z dohody s koaličními partnery včetně ministra financí Zbyňka Stanjury. Ten připustil, že bude muset počítat ještě s větším schodkem, než původně navrhoval, zároveň ale zdůraznil, že se ho při reálném hospodaření pokusí zase snížit. „Budeme se snažit, aby skutečný schodek byl o něco nižší,“ podotkl.
Na dávky nemocenského pojištění má jít podle návrhu o 2,3 miliardy korun navíc kvůli vyšší nemocnosti související s dopady epidemie covidu-19. „Dávky pomoci v hmotné nouzi se navrhuje navýšit o 1465 milionů korun kvůli vysokému čerpání mimořádné humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny,“ napsal v úpravě Jurečka.
S dalším návrhem vystoupili předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) a poslanec STAN Tomáš Müller. Chtějí na řešení nárůstu cen energií přidat 38 miliard korun. V součtu s Jurečkovým požadavkem tedy hrozí navýšení schodku ještě o dalších 45 miliard nad rámec schválený v prvním čtení.
Uspořit by naopak koaliční poslanci chtěli 30 milionů, které navrhli vzít Lesní správě Lány v souvislosti s odsouzením jejího šéfa Miloše Baláka, kterému ovšem udělil prezident Miloš Zeman milost.
Stát poskytne záruky exportérům
Kromě změn v letošním státním rozpočtu byla na programu mimořádné schůze i další čtveřice vládních předloh. Zrychleně v jediném čtení schválili poslanci vznik šestimiliardového programu státních záruk pro exportéry, kterým uškodily dopady války na Ukrajině.
Za investiční úvěry nebo půjčky na pracovní kapitál by měl ručit stát prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Zrychlené schválení požadoval jménem vlády vicepremiér Jurečka, aby záruky mohly být poskytnuty co nejrychleji.
Zrychlené projednání žádal i u dalšího bodu. Tím je zvýšení příspěvku na mobilitu pro zdravotně postižené lidi a předčasných důchodů zdravotnických záchranářů. To však odmítla opozice, návrh se tedy bude projednávat ve třech čteních, za sebou má zatím to první a podobně jako u rozpočtu i u této novely schválili poslanci zkrácení lhůt.
Příspěvek na mobilitu pro handicapované navrhuje kabinet zvýšit z 550 na 900 korun měsíčně. Novela o poskytování dávek předpokládá také například růst dotace na zdvihací plošinu. Podle důchodové novely by zdravotničtí záchranáři mohli odcházet do předčasného důchodu bez sankce až o pět let dříve. Zaměstnavatelům by se u těchto pracovníků zvedla do roku 2026 postupně sazba důchodových odvodů z 21,5 na 26,5 procenta.
Stejně skončil i návrh na zrychlené projednání dřívějších odchodů do důchodu zdravotnických záchranářů. I on bude mít zkrácené lhůty. Kdyby novela – k jejíž podpoře se navzdory vetu zrychleného projednání hlásí i opozice – prošla, mohli by zdravotničtí záchranáři od příštího roku předčasně do důchodu bez sankce, a to až o pět let.
Prvním čtením prošel bez větších výhrad také návrh, podle kterého by zdravotní stav kvůli příspěvkům na péči či invalidním penzím nemuseli hodnotit jen posudkoví lékaři, ale i jiní zdravotníci.
