Polovina krajů v Česku plánuje zdražit jízdné. O zvýšení cen uvažují i větší města

Nahrávám video

Zhruba polovina krajů plánuje zdražit veřejnou dopravu, zbylé ji kvůli vyšším cenám pohonných hmot a energií budou muset víc dotovat. Přistoupit k vyšším cenám plánuje například Středočeský kraj, Vysočina a Ústecký kraj. Moravskoslezský kraj zatím změnu pouze zvažuje, nerozhodnuto je v Karlovarském kraji. Úpravy tarifů připravují i velká města.

Středočeský kraj už nyní počítá se zdražením jízdného a u vybraných tarifů se má cena změnit ke konci roku. „Zdražovat jízdné budeme muset, ale teď jednáme o tom, aby to bylo co nejnižší. Bavíme se o intervalu mezi patnácti a dvaceti procenty,“ uvedl náměstek hejtmanky pro oblast veřejné dopravy Petr Borecký (STAN).

Kraj má dopravu částečně propojenou s Prahou, a proto očekává, že se ceny časem upraví i v metropoli. Ta změnu nyní nechystá, hledá úspory. V příštím roce má provoz MHD stát o miliardu navíc, tedy zhruba dvacet miliard. „Určitě nechceme brzdit investice, budeme muset najít peníze v provozních úsporách,“ podotýká pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Za dopravu platí lidé více už od července například ve Zlínském kraji. Kvůli pokračujícímu růstu nákladů si ale od nového roku připlatí ještě více. „Mělo by to být do deseti procent, nepřipravujeme, že by to mělo výrazněji narůst, a půjde hlavně o jednotlivé jízdné,“ vysvětluje náměstek hejtmana Zlínského kraje pro dopravu Radek Doležel (ANO) s tím, že časových jízdenek se zdražení týkat nebude. 

Kde uvažují o navýšení jízdného
Zdroj: ČT24

Na Vysočině o patnáct procent více

Podobné je to také na Vysočině, kde by podle propočtů mohli cestující od konce roku platit o patnáct procent víc. Jen letos dává hejtmanství na veřejnou dopravu přes miliardu. „V příštím roce nám bude s největší pravděpodobností se stejným počtem cestujících chybět 200 milionů, předpokládáme, že mírnou úpravou sazby jízdného vybereme něco přes dvaačtyřicet milionů,“ podotýká mluvčí Krajského úřadu Kraje Vysočina Jitka Svatošová.

Navýšení jízdného čeká po dvou letech i cestující v Ústeckém kraji. V příštím roce mají náklady na dopravu stoupnout až o dvě stě milionů korun. „Nejlevnější základní jízdenka, která stojí 14 korun, by měla po zdražení stát 17 korun. Jízdenka pro běžnou cestu na 15 kilometrů se zdraží ze 30 na 37 korun,“ uvedla tisková mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková.

Rovněž Moravskoslezský kraj kvůli drahým energiím a pohonným hmotám zvažuje, že ke konci roku navýší jízdné. V Karlovarském kraji se ještě nerozhodli. Na Liberecku náklady nejspíš přenesou na dopravce. „Připravujeme dodatky k našim smlouvám s autobusovými dopravci, protože ten skokový nárůst cen pohonných hmot jsme zatím vyřešili zvýšením záloh, ale budeme samozřejmě přehodnocovat i výpočet ceny dopravního výkonu,“ vysvětluje hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).

Jednání s vládou

Zbylé kraje zatím se zdražováním nepočítají, a to i přesto, že očekávají skokový nárůst nákladů – někde je pokryjí z rezerv, hejtmani zároveň jednají kvůli inflaci, energiím i pohonným hmotám s vládou.

„Jak kraje, tak stát jsou závislé na daňových příjmech. V tomto směru i částka, kterou dostávají kraje, mírně roste,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a dodal, že kraje tak dostanou v příštím roce více peněz než v letošním. 

První zdražování ohlašují i některá krajská města. S úpravou tarifů počítá Plzeň a zvažují ji i v Hradci Králové nebo ve Zlíně. Postoj radnic se ale může během následujících týdnů ještě změnit, a to také kvůli zářijovým komunálním volbám. Se změnou vedení města může přijít i změna postoje ohledně cen jízdného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 21 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled