Ve sněmovně se sešly dva koaliční návrhy upravující podobu daně z mimořádných zisků. První předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koaliční Piráti k jeho verzi vznesli svůj pozměňovací návrh. Chtějí v něm snížit ministrem navrhovanou sazbu daně z šedesáti procent na čtyřicet a požadují, aby se platila již za letošek. Navrhují také snížit limit, od kterého se daň bude vztahovat i na banky. Stanjurův návrh počítá se zdaněním až za rok 2023.
Piráti trvají na tom, aby daň z mimořádných zisků byla už za letošek. Navrhují zároveň nižší sazbu
Události ČT: Piráti chtějí Windfall Tax už v letošním roce (zdroj: ČT24)
Příjmy z daně mají podle ministra financí sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií. Návrhy by mohla sněmovna projednávat už v úterý. Na řadu má přijít druhé čtení vládního daňového balíčku, kam oba návrhy směřují, a v něm bude možné vznášet pozměňovací návrhy.
Stanjura minulý týden informoval, že vláda účinnost takzvané windfall tax projednávala i s ústavními právníky.
Platnost daně i pro letošní rok, jak navrhují Piráti, by podle jejich názoru nebyla protiústavní. Pirátský návrh se o možné retroaktivitě nezmiňuje.
„Vláda se obrátila na Legislativní radu vlády, která návrh daně z neočekávaných zisků posoudila, a převažující názor je, že je možné zdanit neočekávané zisky již v letošním roce, kdy vznikly. Nejde o pravou retroaktivitu,“ tvrdí předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek.
Pravá retroaktivita to je, míní Hajdušek
Vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců a náměstek jihočeského hejtmana Tomáš Hajdušek (ODS) se naopak domnívá, že pokud by zákonodárce na konci zdaňovacího období stanovil daň pro toto zdaňovací období zpětně, tak by se jednalo o pravou retroaktivitu, která je obecně zakázaná a přípustná jen ve zcela výjimečných případech.
„Důvody pro porušení tohoto obecného zákazu by měl zákonodárce velmi detailně popsat v důvodové zprávě. Tedy měl by uvést, že si je tohoto obecného zákazu vědom a z jakých vážných a výjimečných důvodů jej hodlá porušit. No a o tomto se v tom pozměňovacím návrhu, respektive v důvodové zprávě k němu nepíše ani písmeno. Považuji to za výraz arogance moci a neúcty k právu a k předvídatelnosti právního prostředí,“ míní Hajdušek.
V pirátském návrhu se píše, že kvůli rostoucí inflaci a vysokým cenám energií i v souvislosti s udržením sociálního smíru je nutné představit mimořádné a dočasné příjmy do veřejných rozpočtů, tedy daň z neočekávaných příjmů.
„Pro dosažení cíle je důležité i dobré načasování tak, aby bylo zasaženo období, v kterém došlo k tržnímu selhání a v jeho důsledku neočekávaným příjmům. Z tohoto důvodu navrhujeme posun období, v kterém je daň aplikována, a to o rok dříve od původního návrhu – tedy na roky 2022–2024,“ stojí v návrhu Pirátů.
Snížení prahu pro banky
„Pokud bude schválený odklad daně, tak se bojíme, že zdanění bank vůbec nebude fungovat a nevybere téměř žádné peníze na pomoc s drahými energiemi domácnostem a firmám,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů.
Piráti také chtějí snížit práh, který určuje, na jaké banky se bude daň vztahovat. Podle Stanjurova návrhu to má být čistý úrokový výnos šest miliard korun. Piráti chtějí snížit práh na dvě miliardy.
Zdůvodňují to tím, že chtějí srovnat podmínky, protože pro ostatní firmy, hlavně energetické, na které se má daň vztahovat, platí rovněž hranice příjmů dvě miliardy.
Chtějí snížit také navrhovanou sazbu daně koncipovanou jako přirážku k současné dani z příjmů. Navrhovaná sazba šedesát procent podle nich povede ke snahám vyhnout se dani. Proto navrhují snížit daň na čtyřicet procent. Snaha o daňové optimalizace se tím podle nich sníží.
Kritika opozice
Koaliční neshody se nelíbí ani opozici. Vládě vytýká, že na přípravu možných změn má méně času než při obvyklém jednání. Úpravy zvažuje například hnutí ANO, klub chce jednat třeba o variantě, aby daň platila místo tří let jenom jeden rok.
„Pouze pro rok 2023. Nechápeme, proč 2024 a 2025. Copak někdo ví, jaká bude situace v té době? Nemají jasno ani uvnitř pětikoalice a chtějí, aby měli jasno všichni ostatní,“ komentovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Těžko se můžeme vyjádřit, když vláda není schopná ani po týdnech diskuze na vládě předložit opozici nějaké finále,“ doplnil šéf SPD Tomio Okamura.
Michálek ale v Událostech řekl, že kdyby daň platila jenom jeden rok, mohly by ji firmy obcházet. „Firmy by přijaly taková opatření, která by jejich zisky odložila na příští roky, a tím pádem bychom my jako Česká republika nevybrali téměř nic,“ míní.
Reakce burzy
Nesourodá vyjádření ovlivňují také akcie firem, kterých se má odvod týkat. Začalo to už před týdnem, kdy místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) na sociální síť napsala, že koalice prosadí novou daň už z letošních zisků. Druhý den pak její slova potvrdili další vládní politici, například ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
V tu chvíli začaly cenné papíry společnosti ČEZ odepisovat téměř šest procent, investoři se začali zbavovat také akcií bank. Změna přišla už ve stejný den – na večerní tiskové konferenci vlády. „V této chvíli se vláda kloní k té bezpečnější variantě, to znamená, aby účinnost Windfall Tax byla od 1. ledna 2023,“ řekl na brífinku ministr financí.
Rozdílné výroky koaličních politiků mezitím zapříčinily propad hodnoty akcií o desítky miliard korun za jediný den. „Vytvářejí nestabilitu a nejistotu, což podle mě není dobře,“ komentoval generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. „Kdyby se to mělo opakovat, případně by to šlo do nějakých větších extrémů, tak nepochybně by mohla být důvěra poškozena,“ řekl generální ředitel Burzy cenných papíru Praha Petr Koblic. Právě i tyto kroky vlády bude chtít opozice vysvětlit.
Zdanění slazených nápojů
Stanjura chce vložit svůj návrh do vládního návrhu takzvaného daňového balíčku, který kromě jiného zvyšuje limit pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty z jednoho milionu na dva miliony. Zasahovat do zákona o DPH chtějí i Piráti. Navrhují snížit DPH na zeleninu z patnácti na deset procent, a naopak přeřadit sladké nápoje do kategorie se sazbou jednadvaceti procent.
Vyšším zdaněním sladkých nápojů chtějí získat peníze na zlevnění zeleniny. „Více zdaněné budou i sladké nápoje s umělým sladidlem. Ty totiž udržují závislost na sladkém, nutí tělo do zbytečné konzumace jiných cukrů a deformují přirozené chutě člověka, což významně přispívá obezitě, a tedy i smrtelným nemocem, které postihují největší podíl populace,“ odůvodňují Piráti.