Alžběta Pezoldová, nevlastní sestra Karla Schwarzenberga, se dál domáhá uznání dědictví po hlubocké větvi šlechtického rodu Schwarzenbergů. Podle zjištění ČT si podala dovolání proti předchozím zamítavým rozhodnutím, případem se tak bude zabývat Nejvyšší soud. Informaci České televizi potvrdil právní zástupce Pezoldové Petr Meduna.
Pezoldová je dcerou Jindřicha Schwarzenberga, dědice Adolfa Schwarzenberga. Kvůli starým rodovým zvykům dal její otec v závěti přednost mužskému dědici, svému adoptivnímu synu Karlovi z orlické větve rodu. Pezoldová ale tvrdí, že Karel Schwarzenberg porušil poslední vůli jejího otce, která mu přikazovala aktivně usilovat o vrácení celého majetku. Protistrana sporu namítá, že mezi Schwarzenbergy se dědilo vždy po mužské linii.
Spor o pozůstalost po Adolfu Schwarzenbergovi se řeší už od roku 2006. Pezoldová uspěla až u Ústavního soudu v roce 2012, který vrátil spor zpět na začátek. Nárokem Pezoldové se tak následně znovu zabýval Okresní soud v Českých Budějovicích. Ten žalobu loni zamítl a verdikt letos v únoru potvrdil i odvolací soud.
Specifičnost hrobky
Předseda senátu krajského soudu tehdy uvedl, že „reálné možnosti usilovat o navrácení majetku po jeho zabavení zákonem Lex Schwarzenberg tady nebyly. Jedinou výjimkou je rodová hrobka v Domaníně, kterou vrátil soud do majetku Schwarzenbergů“.
K rodinné hrobce v Domaníně u Třeboně otevřel Pezoldové cestu Ústavní soud, a to svým rozhodnutím z roku 2009. Hrobka je ale po právní stránce specifická stavba, a proto nelze nález soudu uplatňovat na ostatní nárokované nemovitosti.
Hlubocká větev Schwarzenbergů spravovala před druhou světovou válkou obrovský nemovitý majetek. Stát však v roce 1947 schválil takzvaný lex Schwarzenberg, speciální zákon, který rod připravil o všechny državy.
Po roce 1989 stát vrátil majetek pouze chudší orlické větvi Schwarzenbergů, z níž pochází i někdejší ministr zahraničí. Nemovitosti hlubockého majorátu zůstaly státu. O zrušení lex Schwarzenberg neúspěšně žádala Pezoldová opakovaně Ústavní soud.
