Pelikán podal stížnost kvůli postupu soudu při řešení smrti čtyř dívek v Lopeníku

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) nesouhlasí s postupem brněnského krajského soudu v případu tragické nehody při rallye v Lopeníku. Osudem traťového komisaře Petra Pláška, u kterého brněnská justice zrušila osmnáctiměsíční podmínku, se tak bude zabývat Nejvyšší soud.

Při tragédii na RallyShow Uherský Brod nedaleko obce Lopeník na Slovácku zemřely v roce 2012 po nehodě závodního vozu čtyři dívky. Plášek je měl jako traťový komisař vykázat ze zapovězeného prostoru, což ale neudělal. 

V únoru 2015 dostal u soudu v Uherském Hradišti 1,5 roku vězení s podmíněným odkladem na 1,5 roku.  Podle první instance závodní trať v místě nehody důsledně nestřežil. Plášek se hájil tím, že jej pořadatelé akce nedůsledně proškolili jako komisaře, a odvolal se. 

Krajský soudce Josef Teplý následně loni v prosinci uvedl, že pochybení traťového komisaře Pláška bylo marginální, odsuzující rozsudek zrušil a ostře kritizoval pořadatele závodů. Nařídil, aby státní zastupitelství s policií zkoumalo právě odpovědnost pořadatelů za neštěstí. 

Pelikán: Soud neměl zkoumat, kdo další je vinen. Měl rozhodnout

S tímto postupem ale nesouhlasí ministr spravedlnosti Robert Pelikán, podle kterého postupoval Krajský soud v Brně nezákonně. „Úkolem odvolacího soudu nebylo zkoumat, zda někdo další odpovídá za následek. Jeho povinností bylo rozhodnout, zda má trestní odpovědnost obviněný a v jakém rozsahu,“ zdůvodňuje Pelikán ve stížnosti, se kterou se obrátil na Nejvyšší soud. 

Ministr tak vyhověl Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, které podání stížnosti navrhlo. I pokud by Nejvyšší soud ale stížnosti ministra vyhověl, na výsledku se nic nezmění. Nejvyšší soud nemůže rozhodnutí odvolacího soudu zrušit, pokud bylo ve prospěch obviněného, porušení zákona proto může konstatovat pouze tzv. akademickým výrokem. Policie a státní zástupce proto musí věc znovu prošetřit a případně znovu podat obžalobu. 

„Dostal se do stadia před podáním obžaloby a teď musíme počkat, jak to dopadne, protože spis je na ministerstvu,“ řekl v červnu MfD státní zástupce Tomáš Pindur, který měl kauzu na starosti u okresního soudu. Úkolem státního zastupitelství je obnovit vyšetřování, důkladně zvážit odpovědnost všech za neštěstí a vyvodit z toho závěry v trestním řízení.

Tragická nehoda se stala 10. listopadu 2012. Při první rychlostní zkoušce Rallye Lopeník vyletělo závodní auto bratří Bartončíkových mimo trať a narazilo do skupiny pěti divaček; nejdříve srazilo dvě z nich poblíž hromady dřeva, otřelo se o betonový sloup, a asi o 50 metrů dále u plotu smetlo i další divačky. Dvaapadesátiletá žena utrpěla těžké zranění, čtyři dívky v rozmezí od sedmi do dvaceti let střet nepřežily.

Záznamy z kamer ze závodních vozů potvrdily, že k traťovému komisaři se pár minut před tragédií připojilo několik osob. Podle předpisů měl traťový komisař divačky z místa nebezpečného pro sledování závodu vykázat, ze záznamu vyplývá, že to neudělal. Paradoxem je také skutečnost, že tři ze čtyř obětí se měly stát traťovými komisařkami a několik hodin před rallye samy prošly řádným školením.

Jezdce Michaela Bartončíka ani navigátora Josefa Bartončíka police z nehody neobvinila. „Vznikla jezdeckou chybou řidiče a podepsal se na ní i poryv bočního větru, ale v tomto případě není možné vyvozovat odpovědnost posádky vozidla, protože šlo o řádně schválený závod na uzavřené trati s tím, že o bezpečnost v okolí se postará pořadatel. Ten také musí zajistit, že v nebezpečné blízkosti nebudou žádní diváci,“ vysvětlila Macalíková.

Pieta na místě nehody
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice kritizuje jednání o poplatcích. Mluví o „porušení všech principů“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 15 mminutami

VideoMasivní porušování jednacího řádu, říká Hřib k jednání o poplatcích. Vondráček o tom prý dopředu nevěděl

Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek nečekaně zařadila do projednávání předlohu, která ruší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, snižuje také příjem obou médií. V sobotu nad ránem ji poslala hlasy svých poslanců do druhého čtení. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že o projednávání bodu dopředu nevěděl. Poslanci prý připravovaný zákon „znají dost dobře a baví se o něm velice dlouho“, byť nebyl ani jednou načten na pořad jednání. Člen hospodářského výboru Zdeněk Hřib (Piráti) podotknul, že způsob projednávání není ani legitimní, ani legální. Podle něj dochází „k masivnímu porušování jednacího řádu“ – jak ze strany předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), tak i dalších členů koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 32 mminutami

Noc na neděli bude o hodinu delší, končí letní čas

O víkendu skončí letní čas a začne platit standardní středoevropský čas (SEČ) označovaný jako zimní. V neděli ve 3:00 se hodiny posunou zpátky na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. S posunem času by měli počítat mimo jiné lidé, kteří budou v tu dobu cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž ve stanicích hodinu vyčkají. Dopravní experti upozorňují na rizika spojená se změnou, která mohou negativně ovlivnit chování řidičů. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle.
před 32 mminutami

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 16 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.