Praha - První panelové domy brzy oslaví šedesátiny, dnes v nich žije téměř každý třetí Čech. Přestože dnes mnohé byty i celá sídliště potřebují radikální opravy, Češi se z paneláků stěhovat nechtějí. Zůstávají totiž nejlevnější variantou bydlení, ceny panelákových bytů navíc klesly za posledních pět let skoro o čtvrtinu.
Když se první paneláky stavěly, stavitelé jejich výdrž odhadovali zhruba na třicet let, tedy polovinu doby, než slouží dodnes. Téměř dvě třetiny z nich už prošly velkou rekonstrukcí, což jejich životnost prodloužilo. Jenže na úpravy shánějí radnice peníze jen obtížně. Problémem ale nejsou jen budovy, ale také jejich okolí - to na sídlištích patří všem a zároveň nikomu. Projekt fakulty architektury ČVUT Sídliště, jak dál? proto hledá cesty, jak prostor líp využít.
Jak se žilo na pražském sídlišti Jižní město v 80. letech a dnes? Podívejte se na FOTOGALERII.
V Česku je 65 000 panelových domů, v nichž žijí víc než tři milióny lidí. Největší počet je jich v Moravskoslezském kraji a naopak nejméně jich stojí v kraji Pardubickém. V panelácích žije také necelá polovina obyvatel hlavního města, a to ve více než pěti desítkách sídlišť.
První paneláky se začaly objevovat po první světové válce. Měly sloužit jako rychlé a levné bydlení. V bývalém Československu se paneláky začaly stavět v 50. letech. První panelák, který v Česku vyrostl, nebyl podle odborníků vůbec k zahození. Vyrostl v roce 1955 v pražských Ďáblicích a panelovou strukturu na první pohled nepřiznával. Měl sedlovou střechu, ozdobné římsy, a dokonce i omítku, která zakrývala spárování. „Nejdřív se skutečně ta technologie zakrývala omítkami, ale už typ G-57, který vznikl ve Zlíně v roce 1957, naplno přiznával panelovou technologii,“ popsal zrod panelové šedi historik architektury Zdeněk Lukeš.
Boom zažívaly panelové domy v 60. letech. Nikde v západních zemích se ale nestavěly v tak masovém měřítku jako ve východním bloku. Západní Evropa od jejich výstavby upustila již v 70. letech, ve východní Evropě se stavěly až do začátku 90. let 20. století. S jejich výstavbou se přestalo prakticky ihned po pádu komunistického režimu.
Panelákový byt v současnosti pořídíte i o čtvrtinu levněji než před pěti lety a na poptávce je to znát. Malé byty z nabídek mizí rychle, potvrzují realitní makléři. Stále platí, že za nejvyšší cenu pořídíte byt v Praze. Garsonka v panelovém domě se dá koupit za jeden milion 300 tisíc. V Brně srovnatelný byt můžete pořídit až o 200 tisíc levněji. Hradec Králové, Ostrava nebo Karlovy Vary jsou potom příklady měst, kde se 30metrová garsonka prodává i za méně než 1 milion korun. Jedny z nejlevnějších nemovitostí jsou v Chomutově. Malý byt tam vyjde i o milion levněji než v hlavním městě.
Nová panelová sídliště už se nestaví, ale ani nebourají, nebo jen výjimečně. Před třemi lety skončil v demolici jeden z panelových domů v Havlíčkově Brodě, loni přikročila ke zbourání paneláků obec Obrnice u Mostu. Kvůli špatnému stavu odstranili některé paneláky i v Bečově u Mostu. Na volných pozemcích chce obec vybudovat park.
