Praha - Na opravný termín státních maturit se přihlásilo přes 23 tisíc studentů, pět tisíc z nich zůstalo doma. U zkoušky tentokrát uspělo 52 procent studentů, tedy přes polovinu. Celkově v tomto roce u zkoušky propadlo zhruba deset procent studentů, kteří mají k dispozici ještě druhý pokus. Největší problém činila studentům opět matematika a německý jazyk. Opravný termín maturit proběhl na téměř 200 školách. Náklady byly nakonec 21 milionů korun. Podle ministerstva školství Josefa Dobeše proběhl opravný termín „hladce a bez problémů“. Řekl to na dnešní tiskové konferenci.
Podle dnes zveřejněných statistik ministerstva školství dopadli nejhůř němčináři, propadlo jich 59 procent. Z matematiky pak neuspělo 53 procent studentů, z češtiny 24 procent. „Z celkového počtu 23 700 přihlášených bylo na základě výsledků podzimních zkoušek vystaveno 12 388 maturitních vysvědčení. Matematika je bolest státní maturity, ale i celé společnosti,“ prohlásil na dnešním brífinku ministerstva školství Dobeš.
Josef Dobeš, ministr školství:
„Stále máme 5 tisíc žáků, kteří se nedostavili. Ti to zřejmě vzdali. Zjistili, že je tu určitý nárok a tento systém opustili.“
Neúspěšné studenty čeká rekvalifikace
Úspěšnost podzimních maturantů rovná se 52,3 procenta,„ stojí ve statistikách ministerstva. “Po prvním ročníku státní maturity tak zůstává bez zkoušky dospělosti z téměř 99 tisíc studentů celkem 14,4 procenta. Z toho 9,5 procenta u zkoušek propadlo, skoro pět procent se k nim vůbec nedostavilo. Ti, co nepochodili, mohou jít k dalšímu termínu v dubnu či si zkoušku dodělat do pěti let. Pro ty, kteří by ani tak zkoušku dospělosti neudělali, navrhuje Dobeš rekvalifikace. V minulých letech se přitom neúspěšnost u maturit pohybovala kolem 2,5 procenta.
U takzvané profilové části maturity, tedy té, kterou si každá škola připravuje sama, se přitom celková neúspěšnost u všech typů škol pohybuje kolem 1,8 procenta, jednotné maturity ukázaly na velké rozdíly. Zatímco neúspěšných gymnazistů je po podzimním termínu státní maturity jen 0,7 procenta, na technických a ekonomických středních školách je to 5,4 procenta žáků. Na nástavbových oborech je pak neúspěšnost 24 procent. „Toto je to síto, laťka, kterou jsme nastavili,“ uvedl ministr.
Právě jednotná úroveň nutná pro získání maturity má podle ministerstva vést ke zvýšení kvality vzdělávání. Na 169 školách byla totiž celková neúspěšnost přes 50 procent, na 25 školách dokonce propadlo 70 procent maturantů. „To je katastrofa,“ komentoval to Dobeš. Na tyto školy chce poslat školní inspekci.
Naproti tomu školy, které vychovaly žáky s nejlepšími výsledky, by měly v budoucnu dostávat více peněz, stejně jako ty, jejichž žáci excelují ve znalostních olympiádách. Více peněz mají dostat také vysoké školy, na které se tito premianti hlásí.
Maturita je „masová záležitost“, míní šéf Cermatu
„Maturita se stala masovou záležitostí, nikoli výrazem elitního vzdělávání. Maturita nutně musela změnit charakter, dramaticky se zvětšily rozdíly v jejím pojetí i náročnosti,“ konstatoval šéf centra pro přípravu maturit Cermat Pavel Zelený. Zatímco nyní šlo k maturitám 77 procent populačního ročníku, v roce 1991 mělo zkoušku dospělosti jen 30 procent obyvatel.
Studenti vsadili letos na jistotu a vybírali si většinou základní úroveň obtížnosti. Přitom zhruba čtvrtina z nich by uspěla i u úrovně vyšší. „Pětadvacet až třicet procent studentů, kteří si zvolili základní úroveň, by nemělo problém s obtížnější variantou v tom smyslu, že by je to nepoškodilo, maturitu by udělali,“ podotkl Zelený.
Za rok studenty čekají další změny. „Máme rok adaptační fázi, pak budou zavedeny tři povinné předměty, kde jedním z nich bude i cizí jazyk,“ poznamenal Dobeš. Podle něj to může znamenat hrozbu pro mnoho studentů a školy by se měly řádně připravit.
Pavel Zelený, ředitel Cermatu:
„Nejlepší češtináře máme v Hradci králové, respektive v Královéhradeckém kraji, matikáři jsou nejlepší na Vysočině a na cizí jazyk jsou nejlepší v Praze.“
V prvním kole zkoušek dopadli dobře studenti středních škol v Praze, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji a taky na Vysočině. Na chvostu z povinných předmětů naopak skočili na severu Čech a ve Středočeském kraji. Detailní žebříček úspěšnosti škol ale ministerstvo školství samo zveřejňovat nehodlá.
Polsko muselo snížit laťku nutnou pro získání maturity
Studii o tom, jak úspěšní byli čeští žáci u státní maturity ve srovnání se sousedními zeměmi, ministerstvo teprve chystá. Třeba v Polsku ale v prvních dvou ročnících zkoušku nesložilo víc než 50 tisíc studentů a hranice pro získání maturity se musela snížit.
