Čekání na verdikt u českých okresních soudů se zkracuje. Množství nevyřízených kauz v prvním pololetí letošního roku ubylo o deset procent na 185 tisíc případů, a počet soudních restů je tak nejnižší za posledních šest let. Za vyšší efektivitou tuzemské justice stojí personální posily, nové aplikace i pokles případů, které je potřeba soudní cestou řešit.
Zatímco na konci června před dvěma lety leželo u českých okresních soudů více než čtvrt milionu nevyřízených případů, v tomtéž období letošního roku šlo jenom o 185 479 kauz. Počet otevřených sporů v trestní, občanskoprávní a opatrovnické oblasti tak klesl pod hranici dvou set tisíc, což se stalo vůbec poprvé od roku 2008, kdy začalo ministerstvo spravedlnosti „výkonnostní“ statistiku okresní justice zveřejňovat.
„Ty soudy, kde byly největší problémy, jsme začali adresně posilovat, a právě tím se je daří odblokovat,“ vysvětluje šéf resortu Robert Pelikán (ANO) jeden z důvodů, proč se tuzemskému soudnímu systému podařilo zrychlit tempo.
Význam nových posil
Pozitivní dopad nových pracovních sil potvrzuje například předsedkyně jabloneckého okresního soudu Jana Brabcová. Na opatrovnickém úseku mají místo dvou soudců tři, k plynulému a rychlejšímu průběhu při rozhodování o tom, jak bude po rozvodu nastavena péče o děti, jim navíc pomáhá spolupráce s orgánem sociálně-právní ochrany dětí.
„Účastníci od něj dostanou poradenství a poučení, a když vstupují do řízení, už vědí, co se bude projednávat a jakým způsobem,“ dodává Brabcová, jejíž soud je tak už dopředu připravený i na blížící se nové legislativní zadání. Na projednání v Senátu totiž čeká novela, která opatrovnické soudy k neotálení pobízí. O dalším životě dítěte by v případě jejího přijetí měly rozhodnout do půl roku.
Odblokování personální tísně, které zmiňoval ministr Pelikán, pomohlo i u okresního soudu v Chomutově, který dokázal v prvním pololetí snížit počet nevyřízených civilních sporů hned o čtvrtinu.
K efektivnější činnosti zde také pomohla netradiční dělba případů. Jedna část soudců se věnuje pouze starým záležitostem, druhá řeší výhradně ty, které přicházejí nově. „V opačném případě by se dostaly na konec a na řadu by přišly třeba za rok a půl. Takto jsou zpracovány hned,“ uvádí předsedkyně zdejšího okresního soudu Kateřina Vltavská.
Chomutovská metoda by mohla být inspirací i pro jiné první instance v Česku, protože v polovině roku čekala na verdikt jeden až tři roky více než pětina všech nevyřízených případů. Nejpočetnější skupinu nedodělků – třiapadesát procent – nicméně tvořily kauzy staré maximálně šest měsíců.
Chvála aplikací
Za zrychlením tuzemské justice stojí také to, že nových případů není tolik jako dřív; kvůli snížení odměn pro advokáty už se nevyplatí soudně vymáhat malé částky a klesá také kriminalita. K rychlejšímu rozhodování pomáhají i vyšší počty úředníků, kteří můžou část agendy vyřizovat sami.
Nezanedbatelnou roli potom hrají také počítačové aplikace, na jejichž přínos upozorňují samotní soudci. Soudcům v Chomutově urychlila práci aplikace APSTR, která umí sama sestavit soudní příkazy nebo předvolání. „Těchto dokumentů náš soud za den vydá pět set až osm set. Od začátku roku jsme jich vydali padesát tisíc,“ dodává předsedkyně Vltavská.
Výkonnost soudů v prvním pololetí nicméně nestoupla jenom na severu republiky, ale ve všech krajích a nejvíc v jižních Čechách a na severní Moravě. Platí přitom, že v prvním pololetí roku má justice víc práce než v tom druhém.
„V prvním pololetí roku tradičně napadá větší počet věcí a soudy také vyřídí větší počet věcí než ve druhém pololetí. Jsou ve větší míře čerpány dovolené, a to nejen na straně soudců a justičního aparátu, ale taky na straně účastníků řízení, což se na výsledcích statistiky projeví,“ vysvětluje mluvčí krajského soudu v Ostravě Lucie Olšarová. Příznivou bilanci by tak soudy podle všeho měly hlásit i na konci letošního roku.
