Ekonomičtí migranti, kteří se valí na Evropu, vzbuzují v mnoha lidech strach a obavy. Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové ale Evropa takové lidi naopak potřebuje. Nahrazují totiž málo kvalifikovanou pracovní sílu, která zde chybí.
„Chybí zde lidé, sociální systémy budou mít do budoucna problémy. Evropa z ekonomické migrace benefituje,“ řekla Faltová v Interview ČT24.
Evropa ovšem zároveň ekonomickým migrantům příliš nechce udělovat víza. Přichází tak role pro pašeráky a zaměstnávání načerno, na čemž ve výsledku tratí celá společnost. „Evropa nemusí nabídnout příležitost a vstup všem, kteří zde chtějí žít. Měla by ale umět otevřít cesty migrace v těch případech, kdy to potřebuje,“ dodává Faltová.
Nelze podle ní samozřejmě říct, že žádný z migrantů nebude zátěží sociálního systému. „V případě ekonomických migrantů jsou ale zákony nastavené tak, že pokud se to stane, zaniká mu právo pobytu a musí zemi opustit,“ poznamenala. Pokud si navíc lidé prodlužují pobyt, musí prokázat i poměrně vysoký legální příjem: „Ti, kteří pracují načerno, jsou velmi často odhaleni a jejich povolení k pobytu zaniká.“
Slovní paskvil nelegální uprchlík
Vedle ekonomických migrantů míří do Evropy i uprchlíci. Evropu zavazuje k jejich ochraně ženevská úmluva, kterou podepsala i Česká republika. Uprchlíkem je podle ní každý, kdo musí odejít ze své země z důvodu válečného konfliktu nebo například kvůli pronásledování za své politické názory. Faltová v této souvislosti upozorňuje na slovní paskvil nelegální uprchlík: „Uprchlíky z podstaty věci nelze nazývat nelegálními.“
S rostoucím přílivem uprchlíků se ale objevily názory, že by se ženevská konvence měla zrušit. To ovšem Faltová zásadně odmítá: „Právo uprchlíka hledat ochranu je jedna z absolutních hodnot… Nemůžeme říci, když se nám to nehodí a nechce se nám to financovat, že od toho ustupujeme. Takto mezinárodní právo nefunguje. Evropské hodnoty stojí na tom, že poskytují ochranu lidem v nouzi.“
- Vznikla v roce 1951 jako reakce na druhou světovou válku. Nárok na azyl podle ní mají lidé, kteří ze své země utíkají z důvodu politického, rasového, etnického, případně náboženského pronásledování. Azyl se uděluje i v případě, že jde člověku o život, svobodu nebo není zajištěno právo na spravedlivý soudní proces. Každý případ se posuzuje individuálně.
Ploty na hranicích vedou jen k dalším tragédiím
Za dobré proto nepovažuje ani stavbu plotů na hranicích. Ve výsledku to totiž opět podporuje jen převaděčské skupiny. „Cesta je nebezpečnější, stojí více peněz a vede k tragédiím jako je 71 mrtvých na dálnici v Rakousku,“ upozornila.
Lidé přesto mají z migrantů i uprchlíků strach. Obávají se jejich integrace do společnosti. Ta je obvykle úspěšná tehdy, pokud seženou práci. „Mezi nezaměstnanými se vytváří separované enklávy, které žijí svým životem a lidé se v nich dostávají do pasti chudoby, která plodí všechny sociálně patologické jevy,“ uvedl v Interview ČT24 vedoucí týmu geomigrace z Přírodovědecké fakulty UK v Praze Dušan Drbohlav.
Děs, že všichni urpchlíci zůstanou v Evropě, nicméně Drbohlav považuje za mylný. Existují podle něj různé formy ochrany, které jsou časově omezené: „Nepočítají tedy s tím, že se migranti budu integrovat ve společnosti, ale že se po zklidnění konfliktu vrátí.“ Riziko tohoto přístupu ale vidí v předpokladu, že se konflikt rychle vyřeší.
