Praha - Vláda a premiér Jan Fischer dnes zveřejní sadu doporučení pro restituce nemovitého majetku obětí holokaustu a dalších obětí nacismu. Podle dřívějších informací je to poprvé, co se vážně řešilo důležité téma vracení majetku, o který byli lidé připraveni nacistickým režimem mezi lety 1933 a 1945. Restituce zabaveného soukromého majetku a další formy kompenzací by měly být součástí nezávazných mezinárodních pravidel pro odškodňování obětí holocaustu. Na nich se shodli zástupci třiceti zemí.
Dosavadní restituce tak daleko v Česku ještě nešly. Vraceny byly zatím jen majetky znárodněné po únoru 48. Změnit by to teď mohla takzvaná Terezínská deklarace.
Stuart Eizenstat, poradce americké ministryně zahraničí pro otázky holocaustu prohlásil: „Nemovitosti ukradli nacisté a komunisté je pak znárodnili. Domy už ale mají nové majitele a bylo by vůči nim nespravedlivé provádět nějaké restituce. Hledáme spíš cestu, jak vytvořit společný a nezávazný program odškodnění pro ty oběti holocaustu, které ještě žijí.“
Problematikou se zabývá například institut šoa, který byl zřízen letos v lednu na základě takzvané Terezínské deklarace, kterou v polovině loňského roku podepsali představitelé Evropské unie. Dokument požaduje mimo jiné právě restituce soukromého majetku zabaveného obětem holocaustu.
Přímý návrat majetku sice není podle institutu často možný, existují ale jiné kreativní cesty a možnosti kompenzací. Těch, co holocaust přežili, je už jen asi půl milionu. Často ale živoří pod hranicí chudoby. Spojené státy proto chtějí Evropský institut odkazu šoa financovat v příštích pěti letech asi 150 tisíci dolary ročně, české ministerstvo zahraničí přispívá osmi miliony korun.
