Stát se snaží přesvědčit odpůrce o výhodách továrny na baterie do elektromobilů, kterou chce vybudovat na letišti Líně u Plzně. Podle vlády přinese do rozpočtu miliardy korun a zajistí konkurenceschopnost českého autoprůmyslu. Plzeňský kraj, okolní obce a aerokluby ale se záměrem nesouhlasí. Koncern Volkswagen chce rozhodnutí do konce roku. Zvažuje totiž i lokality v Polsku a Maďarsku.
O gigafactory u Plzně se musí rozhodnout do konce roku. Vyrůst může i v Polsku a Maďarsku
8 minut
Události: Vláda přesvědčuje odpůrce o výhodách gigafactory
Vláda tento týden schválila záměr vybudovat gigafactory na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Práci by tam mohly najít zhruba čtyři tisíce lidí, vedle toho si kabinet od projektu slibuje příjmy do státního rozpočtu. Podle ministerstva průmyslu by to mohlo být víc než sedmdesát miliard.
„Jsou to přínosy vyjádřené v sociálních odvodech a v daních, je to v několikanásobcích toho, co by do projektu měl vložit stát. Dnes se bavíme o nákladech na zónu maximálně v objemu devíti miliard,“ vypočítává náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko.
Vláda i experti z průmyslu vznik areálu pokládají za nutnou investici, aby tuzemský automobilový sektor zůstal konkurenceschopným. V roce 2030 by podle společnosti Škoda Auto mělo sedm z deseti prodaných aut jezdit na elektřinu, ostatní značky to vidí podobně, a baterie jsou potom nezbytnost.
Zachování konkurenceschopnosti
Od roku 2035 bude navíc v Evropské unii platit zákaz prodeje nových vozů se spalovacími motory. Návrh je součástí klimatického balíčku, který má snížit produkci skleníkových plynů a v polovině století zajistit uhlíkovou neutralitu. Detaily Unie zatím ladí, automobilky už s ní ale počítají.
„Takovýto projekt by mohl přinést nejšpičkovější technologii do České republiky a také nabídnout pracovní místa zaměstnancům v autoprůmyslu, kteří o ně přijdou kvůli této transformaci,“ je přesvědčen člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn.
„Konkurenceschopnost je nepochybně jeden z faktorů a určitě je to i zachování potenciálu, který v automobilovém průmyslu je. Kdyby k investici nedošlo, bude postupně ochabovat,“ předpokládá odborník na automobilový průmysl z KPNG Jan Linhart.
Autoprůmysl je přitom tahounem českého hospodářství. Skoro ze čtvrtiny se podílí na tuzemském exportu, zaměstnává téměř dvě stě tisíc lidí a tvoří zhruba deset procent HDP.
Obce si stěžují na špatnou komunikaci
O tom, zda továrna na baterie skutečně u Plzně vyroste, ovšem zatím není jasno. Ve hře jsou i další lokality v Polsku a Maďarsku. Koncern Volkswagen se chce rozhodnout do konce roku. „Z jiných zemí také žádají o to, aby tato velká investice proběhla v jejich zemi,“ připomíná předseda představenstva Škoda Auto Klaus Zellmer.
Kraj, město Plzeň, další okolní obce i letecké školy navíc se záměrem nesouhlasí. Stěžovaly si hlavně na nedostatek informací a špatnou komunikaci. „Věc, která nás vyloženě šokovala, je, že aby kraj obešel obce, tak navrhl, že postaví krajské sídliště pro všechny, kteří budou v gigafactory pracovat. Neřekl to ani obci, na jejímž katastru to má být,“ stěžoval si v červenci starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany).
Firmy v kraji se zase bojí, že jim nová továrna přeplatí zaměstnance. „Sledují to s velkými obavami, protože v Plzeňském kraji je nízká nezaměstnanost,“ vysvětluje ředitelka Krajské hospodářské komory v Plzeňském kraji Radka Trylčová.
Aerokluby protestují
Místní odborníci také poukazovali na to, že ekologicky projekt může region zatížit. „Jak ukazuje dokumentace, spotřeba vody pro výrobu baterií je docela vysoká a je otázkou, jakým způsobem se voda na letiště Líně dostane,“ zvažuje geograf Jan Kopp ze Západočeské univerzity.
„Máme výhodu, že patnáct procent dotčeného území v severovýchodní části patří městu Plzeň a máme výhodu, že (společnost) Vodárna je městská vodárna, proto se k tomu bude rada města v pozici valné hromady vždy vyjadřovat,“ říká primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO).
V srpnu plochu letiště na protest dokonce zaplnila více než padesátka letadel, vrtulníků a větroňů. Aeroklubům vadilo prohlášení ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) o tom, že aerodrom je využíván jen minimálně. „Dráha tady má 1450 metrů, což vyhovuje pro letadla střední kategorie, já osobně si myslím, že letiště je tady nepostradatelné,“ domnívá se pilot a kapitán Vladimír Flégr.
