O gigafactory u Plzně se musí rozhodnout do konce roku. Vyrůst může i v Polsku a Maďarsku

Nahrávám video

Stát se snaží přesvědčit odpůrce o výhodách továrny na baterie do elektromobilů, kterou chce vybudovat na letišti Líně u Plzně. Podle vlády přinese do rozpočtu miliardy korun a zajistí konkurenceschopnost českého autoprůmyslu. Plzeňský kraj, okolní obce a aerokluby ale se záměrem nesouhlasí. Koncern Volkswagen chce rozhodnutí do konce roku. Zvažuje totiž i lokality v Polsku a Maďarsku.

Vláda tento týden schválila záměr vybudovat gigafactory na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Práci by tam mohly najít zhruba čtyři tisíce lidí, vedle toho si kabinet od projektu slibuje příjmy do státního rozpočtu. Podle ministerstva průmyslu by to mohlo být víc než sedmdesát miliard.

„Jsou to přínosy vyjádřené v sociálních odvodech a v daních, je to v několikanásobcích toho, co by do projektu měl vložit stát. Dnes se bavíme o nákladech na zónu maximálně v objemu devíti miliard,“ vypočítává náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko.

Vláda i experti z průmyslu vznik areálu pokládají za nutnou investici, aby tuzemský automobilový sektor zůstal konkurenceschopným. V roce 2030 by podle společnosti Škoda Auto mělo sedm z deseti prodaných aut jezdit na elektřinu, ostatní značky to vidí podobně, a baterie jsou potom nezbytnost.

Zachování konkurenceschopnosti

Od roku 2035 bude navíc v Evropské unii platit zákaz prodeje nových vozů se spalovacími motory. Návrh je součástí klimatického balíčku, který má snížit produkci skleníkových plynů a v polovině století zajistit uhlíkovou neutralitu. Detaily Unie zatím ladí, automobilky už s ní ale počítají.

„Takovýto projekt by mohl přinést nejšpičkovější technologii do České republiky a také nabídnout pracovní místa zaměstnancům v autoprůmyslu, kteří o ně přijdou kvůli této transformaci,“ je přesvědčen člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn.

„Konkurenceschopnost je nepochybně jeden z faktorů a určitě je to i zachování potenciálu, který v automobilovém průmyslu je. Kdyby k investici nedošlo, bude postupně ochabovat,“ předpokládá odborník na automobilový průmysl z KPNG Jan Linhart.

Autoprůmysl je přitom tahounem českého hospodářství. Skoro ze čtvrtiny se podílí na tuzemském exportu, zaměstnává téměř dvě stě tisíc lidí a tvoří zhruba deset procent HDP.

Obce si stěžují na špatnou komunikaci

O tom, zda továrna na baterie skutečně u Plzně vyroste, ovšem zatím není jasno. Ve hře jsou i další lokality v Polsku a Maďarsku. Koncern Volkswagen se chce rozhodnout do konce roku. „Z jiných zemí také žádají o to, aby tato velká investice proběhla v jejich zemi,“ připomíná předseda představenstva Škoda Auto Klaus Zellmer.

Kraj, město Plzeň, další okolní obce i letecké školy navíc se záměrem nesouhlasí. Stěžovaly si hlavně na nedostatek informací a špatnou komunikaci. „Věc, která nás vyloženě šokovala, je, že aby kraj obešel obce, tak navrhl, že postaví krajské sídliště pro všechny, kteří budou v gigafactory pracovat. Neřekl to ani obci, na jejímž katastru to má být,“ stěžoval si v červenci starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany).

Firmy v kraji se zase bojí, že jim nová továrna přeplatí zaměstnance. „Sledují to s velkými obavami, protože v Plzeňském kraji je nízká nezaměstnanost,“ vysvětluje ředitelka Krajské hospodářské komory v Plzeňském kraji Radka Trylčová.

Aerokluby protestují

Místní odborníci také poukazovali na to, že ekologicky projekt může region zatížit. „Jak ukazuje dokumentace, spotřeba vody pro výrobu baterií je docela vysoká a je otázkou, jakým způsobem se voda na letiště Líně dostane,“ zvažuje geograf Jan Kopp ze Západočeské univerzity.

„Máme výhodu, že patnáct procent dotčeného území v severovýchodní části patří městu Plzeň a máme výhodu, že (společnost) Vodárna je městská vodárna, proto se k tomu bude rada města v pozici valné hromady vždy vyjadřovat,“ říká primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO).

V srpnu plochu letiště na protest dokonce zaplnila více než padesátka letadel, vrtulníků a větroňů. Aeroklubům vadilo prohlášení ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) o tom, že aerodrom je využíván jen minimálně. „Dráha tady má 1450 metrů, což vyhovuje pro letadla střední kategorie, já osobně si myslím, že letiště je tady nepostradatelné,“ domnívá se pilot a kapitán Vladimír Flégr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Slibované čtyři miliardy na vodní hospodářství chce Šebestyán v roce 2027

Ministr životního prostředí Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoZpěvačka Lenny dokončila nové album, vydá ho v září

Zpěvačka Lenka Filipová, známá jako Lenny, dokončila nové studiové album. Slibuje, že na něm bude rockovější. Vydá ho koncem září, ke třem skladbám už zveřejnila videoklipy. I nadále v textech zpívá anglicky o věcech odpozorovaných kolem sebe, je však znát odklon od popovějších písní. Dokládá to letní, rockově laděný song Casanova.
před 6 hhodinami

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Národní koalici proti suchu povede Babiš, členy budou i ministři a experti

Ministři se v pondělí sešli na prvním zasedání vlády po dvoutýdenní dovolené. Zabývali se mimo jiné opatřeními pro zadržování vody v krajině. Obnovení práce takzvané Národní koalice proti suchu oznámil v reakci na dlouhotrvající velmi vysoké teploty a vysychání vodních zdrojů ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO). Na brífinku po jednání kabinetu doplnil, že orgán bude řídit. Členy budou i ministři zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) nebo životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Koalice poprvé jednala v pondělí odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Antimonopolní úřad potvrdil vysoké pokuty za kartel stravenkových firem

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna potvrdil pokuty v celkové výši 280 milionů korun za kartelovou dohodu stravenkových firem Edenred, Pluxee (dříve Sodexo) a Up. Pokuty jsou pravomocné, firmy je musí zaplatit. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Společnosti Up a Pluxee reagovaly, že se kvůli pokutě obrátí na soud.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vyšetřování dotací pro Agrofert zůstane v rukou evropských žalobců, rozhodlo NSZ

Vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací pro holding Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle rozhodnutí NSZ se tak EPPO má ve věci zabývat jak evropskými, tak i národními dotacemi dohromady, dle NSZ jde o jeden neoddělitelný celek. Rozhodnutí je konečné. Na webu NSZ o tom v pondělí informoval mluvčí instituce Petr Malý. EPPO bude dle mluvčí Tine Hollevoetové podle tohoto rozhodnutí dále postupovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.