Nový předseda lidovců je otec tří dětí a gymnaziální učitel. Chce podporovat pracující rodiče

Nový předseda lidovců pochází z Heřmanova Městce na Chrudimsku, kde od roku 2006 zasedá v městském zastupitelstvu. S manželkou Markétou vychovávají tři děti: Vendelína, Michaelu a Amálku. Výborný označuje za svůj velký dar právě rodinu, kterou spolu s křesťanstvím považuje za životní kompas a pevný základ.

Po gymnáziu nastoupil na vojnu, kde sloužil na letišti v Čáslavi. Poté vystudoval teologii a historii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Školu neopustil ani po studiích, sedmnáct let učil na gymnáziu dějepis, základy společenských věd a latinu. V letech 2012 až 2018 byl ředitelem pardubického gymnázia Mozartova. Na škole dosud působí, vyučuje seminář z dějepisu a latinu.

Členem lidovců je od roku 2005 a jak už bylo zmíněno, o rok později byl v komunálních volbách poprvé zvolen zastupitelem Heřmanova Městce, kde po dvě volební období zastával funkci radního. V roce 2012 byl díky preferenčním hlasům zvolen zastupitelem Pardubického kraje, ale z funkce odstoupil, protože krátce poté se stal ředitelem gymnázia a ze zákona nemohl být zastupitelem a ředitelem zároveň.

Syn významného lidovce

Do Poslanecké sněmovny kandidoval už před třinácti lety, poprvé uspěl až předloni. Působí v ústavně právním a mandátovém a imunitním výboru a je také předsedou podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, členem podvýborů pro regionální školství, pro mládež a volnočasové aktivity, pro ochranu spotřebitele a pro kulturu. Zasedá i ve volební komisi a komisi pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Nahrávám video
Události ČT: Sjezd lidovců v Brně
Zdroj: ČT24

Jeho otcem je někdejší výrazný lidovecký politik, ministr obrany z let 1996 až 1998 a emeritní soudce Ústavního soudu (2003 až 2013) Miloslav Výborný, který v současnosti působí jako soudce Nejvyššího správního soudu. Výborný senior byl v minulosti místopředsedou KDU-ČSL (2001 až 2003).

Svoboda musí být spojena s odpovědností

Výborný na pátečním sjezdu zkritizoval špatné výsledky ve volbách. „Je to, jako by strana povstala, ale zase si lehla. Nepodařilo se nám navázat na nadějný výsledek z roku 2013. Ztratili jsme skoro třetinu poslanců, několik senátorů a v komunálních volbách skoro 350 mandátů. V aktuálních volebních průzkumech bojujeme o parlamentní přežití,“ řekl ve svém projevu a dodal, že nabízí změnu. Chce podporovat pracující rodiče, vzdělávání, vědu, kreativitu a řemeslnou zručnost.

Před sjezdem debatoval s protikandidáty v Událostech, komentářích. V diskusi uvedl, že lidovce „musí zajímat člověk, práce, rodina, vlast“. Svoboda podle něj musí být spojená s odpovědností a solidarita nesmí být vnímána jako slabost. Akcentuje potřebu řešit exekuce a oddlužení.

Nahrávám video
Kde je budoucnost KDU? Diskutují zájemci o předsednický post
Zdroj: ČT24

Protože jako jediný z uchazečů o předsednictví nebyl v lidoveckém vedení, měl i větší prostor pro kritiku – minulé předsednictvo podle něj nedokázalo vždycky dostatečně účinně využít potenciál, který mají tváře lidovecké politiky na komunální a krajské úrovni. Právě personální síla lidovců a zaměření se na získávání voličů nejen na Moravě, ale v celé republice by straně podle Výborného mělo pomoct dostat se i k vyšším než jednociferným ziskům, které si připisuje ve volbách do dolní komory.

Marek Výborný hrál závodně basketbal a později ho i trénoval, je skautem, působí ve vedení pěveckého sboru a je členem České křesťanské akademie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...