Vláda schválila koncepci sociálního bydlení, jak ji navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Na jejím základě má vzniknout očekávaný zákon. Návrh počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné – s krizovým bydlením, sociálními byty a dostupnými byty, jejichž fond by měla vytvořit obec. Jaké procento z bytů na jejím území by do něj mělo patřit, dokument neurčuje.
Zákon o sociálním bydlení by měl podle koaličního plánu začít platit od roku 2017. Jeho obrysy měl mít kabinet původně na stole už v dubnu a pak v červnu. Koncepci začal projednávat až před prázdninami, shodu ale nenašel. Koalice pak žádala ještě analýzu dopadů. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) připustil, že se původní termín asi nestihne. Na přípravu a prosazení normy má podle něj vláda čas do konce volebního období na podzim 2017.
Platforma pro sociální bydlení průtahy kritizuje. Obává se toho, že před volbami už nebude vůle složité téma prosazovat.
Koncepce počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné. Krizové bydlení by byla sociální služba pro lidi bez přístřeší či v ohrožení zdraví a života. Sociální byt představuje jednodušší bydlení, nájemníkům by se věnovali sociální pracovníci. Dostupný byt je běžné bydlení, má být hlavně pro seniory, postižené, rodiny s dětmi, oběti domácího násilí či mladé po odchodu z dětských domovů. Pomoc by mohli dostat lidé či rodiny, jimž na přiměřené bydlení nestačí 40 procent příjmu. Poskytnout by ji měla obec.
Podle návrhu koncepce by měl zákon obcím uložit povinnost, že by určité procento bytů na jejich území patřilo do fondu sociálního bydlení. Vyčíslení podílu i termín jeho naplnění ale v dokumentu chybí, stanovit je má až zákon. Autoři koncepce uvádějí, že se o tom bude ještě jednat. V dřívější verzi označili jako optimální pětiprocentní podíl. Právě stanovení povinné části a také nejasnosti kolem financování systému vyvolávaly největší spory.
Podle návrhu by byly potřeba ročně po dvě desetiletí investice 14,6 miliardy. Putovaly by z úvěrů či dotací. Koncepce počítá i se zaměstnáním 696 lidí v úřadech práce, kteří by agendu vyřizovali. Jejich vybavení by vyšlo na 31,3 milionu, obnos na platy by pak ročně činil minimálně 282,6 milionu. Dalších 45 míst by vzniklo na ministerstvu práce.
Podle koncepce je přijatelná čekací doba na byt do šesti měsíců. Je to prý ale cílový stav až po dokončení celého sociálního bydlení. V jeho fondu by obec měla byty svoje i od soukromníků. Nájem by neměl překročit úředně stanovené náklady na bydlení. Lidé by dostali smlouvu na dva roky, mohla by se prodloužit. Pokud by podmínky neplnili, museli by byt opustit. Senioři a postižení by měli mít smlouvy na neurčito.
Opozice vládní plán kritizuje. „Svou koncepcí chce zatížit obce a narazí na ústavu,“ prohlásila expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová. „Sociální bydlení by měl zajišťovat stát. Postrádám diskusi nad zaviněnou a nezaviněnou hmotnou nouzí a další nadstavba, která chybí, je to, že sociální dávky, a i ty na bydlení, musí být podmíněny prací.“
