Praha - ODS nesouhlasí s tvrzením, že jednání Petra Nečase bylo korupční. Pokud by policie v souvislosti s kauzou požádala sněmovnu o jeho vydání, ODS by tak byla proti. Podle dokumentu, který zveřejnil deník E15, měl premiér v demisi slíbit trojici rebelujících poslanců úplatek a zajistil i jeho poskytnutí. Naváděli ho k tomu prý šéfka jeho kanceláře Jana Nagyová a bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Náměstek olomouckých žalobců Pavel Komár ČT potvrdil, že Nečas je veden mezi podezřelými, nepřímo tak uvedl, že by mohl být obviněn. Advokáti obviněných ale trvají na tom, že v případě dohod s poslanci se o korupci nedá mluvit. Pokud ano, měli by být podle některých z nich stíháni všichni, kdo se na domluvách podíleli.
Z policejního dokumentu:
- Předseda vlády České republiky a poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky RNDr. Petr Nečas nejméně ode dne 18. 9. 2012 dal slib prostřednictvím Mgr. Jany Nagyové a Mgr. Romana Bočka, MBA, poslancům Bc. Petru Tluchořovi, Bc. Marku Šnajdrovi a Ing. Ivanu Fuksovi poskytnutí této formy úplatku.
Benda: Jednali bychom všichni stejně jako Nečas
Strana ODS se ohradila proti tvrzení, že jednání Petra Nečase mělo co do činění s korupcí. „Jestli byla celá policejní akce, která proběhla, jen vyjádřením jiného právního názoru na to, co je, nebo není korupce, tak my říkáme celou dobu: Toto není korupční jednání ve smyslu trestního zákona,“ uvedl Marek Benda.
Petr Nečas: „Považuji to za věc, kdy skutečně dochází ke kriminalizaci někomu nevonících politických postupů, a kdyby se to takhle skutečně udělalo, že toto má být kriminální čin, tak je to na zavření celé politické reprezentace.“
Jiří Pospíšil (ODS), exministr spravedlnosti: „Sama podstata kauzy kolem možného uplácení exposlanců ODS je mezi právními kapacitami vnímána jako velmi sporná. Vůbec si nejsem jist, že toto jednání je trestným činem.“
Pokud někomu byly přiděleny lukrativní posty, plat na těchto pozicích dostává za práci, kterou odvádí. Nejedná se tedy podle ODS o korupční jednání. „Takovým způsobem bychom se já i všichni mí kolegové posléze chovali ve sněmovně. To je tak absurdní, to bychom museli zrušit politiku jako takovou, nebo ať jsou za posledních dvacet let rozdány těchto trestních oznámení stovky, možná stovky tisíc, když do toho započítám obce a kraje,“ zdůraznil Benda.
Nynější faktický šéf ODS a ministr průmyslu v demisi Martin Kuba souhlasil a poukázal na nedávné stanovisko výkonné rady ODS. „My máme pohled na dělení pozic ve veřejné sféře ten, že ho považujeme za legitimní součást politického rozdělení moci,“ řekl Kuba. Míní, že práce v dotčených funkcích není finančním benefitem. „V těchto případech byl i ten finanční benefit mnohdy mnohem nižší, než byl v té práci poslance,“ poznamenal.
Benda proto uvedl, že poslanci ODS případnou žádost o vydání Nečase k trestnímu stíhání nepodpoří. Exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) ale v Interview ČT24 řekl, že občanští demokraté na věc nemají jednotný názor: „Nevím o tom, že by ODS hlasovala a bylo přijato takové usnesení… Nedělejme paušální teze, že ODS už má jasno.“
VV by s vydáním Nečase k trestnímu stíhání souhlasily
Sociální demokraté se případnou žádostí o vydání budou zabývat, až dorazí. Šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc zdůraznil, že celá záležitost je „na hraně“. „Je otázkou, jaké byly ony podmínky, z jakých důvodů oni poslanci rezignovali na své mandáty, a zda toto bude prokázáno,“ uvedl Tejc. Sám si netroufá odhadovat, zda Nečasovo jednání bylo trestné, či nikoliv. „V tuto chvíli je potřeba zdůraznit, že platí novela ústavy, a podle té, i kdyby bylo odepřeno trestní stíhání, je možné stíhat toho konkrétního poslance po skončení mandátu,“ připomněl.
Seznámíme se nejprve se spisem, říkají komunisté
Na informace, že to měl být právě Nečas, kdo bývalé poslance ODS uplácel funkcemi, Filip uvedl, že se to s ohledem na dosud zveřejněné materiály dalo očekávat: „Můžeme očekávat, že sdělení obvinění tady bude,“ poznamenal. Pokud by policie sněmovnu požádala o Nečasovo vydání, Filip nechtěl předjímat, jak by poslanci jeho strany hlasovali: „Nejdřív požádáme naše poslance v mandátovém a imunitním výboru, aby nás seznámili s tím, co je ve spise. Podle toho se rozhodneme.“
Naopak pro vydání Petra Nečase by hlasovali poslanci Věcí veřejných. „Pokud by policie požádala o vydání Petra Nečase, budou poslanci Věcí veřejných hlasovat pro jeho vydání k trestnímu stíhání,“ zdůraznil předseda strany Vít Bárta.
Nečase, který spolu s některými dalšími vrcholnými politiky trvá na tom, že nešlo o korupci, ale o běžný politický obchod, zatím policie neobvinila ani nevyslechla. Nevyloučila však, že tak učiní. Vyslechnut bude ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který řekl, že pozici v Čepru nabídl Šnajdrovi on. Předvolání prý již dostal. „Nepůjdu k výslechu pro to, že jsem nabídl někomu post. Půjdu k výslechu jako svěděk a samozřejmě budu pravdivě výpovídat o skutečnostech tak, jak jsem je zažil,“ řekl ministr České televizi. Také on však záležitost nepovažuje za korupci.
Miroslav Kalousek: „Pokud tam není žádné jiné obvinění než obsazení příslušných pozic, tak jsem si naprosto jist, že o žádný úplatek nejde. Pokud policie požádá o vydání Petra Nečase jenom z tohoto důvodu, myslím si, že je přímo principiální povinností parlamentu Petra Nečase nevydat. Právní stát není justiční stát.“
Dohoda o „obsahu úplatku“ byla podle policie mezi oběma stranami dosažena 6. listopadu, den nato se poslanci vzdali svého mandátu. V následujících měsících jim pak byl „z iniciativy předsedy vlády… poskytnut úplatek“.
Žaluda i Beneš s Nagyovou probírali možné posty pro rebely po telefonu
V korupční aféře, která stála za pádem vlády, také údajně figurují generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš a šéf Českých drah Petr Žaluda. Generální ředitel ČEZu s Nagyovou podle policejního dokumentu jednal loni v září. „Předseda představenstva obchodní firmy ČEZ, a. s. Ing. Daniel Beneš uvádí, že ho napadlo, aby (předseda vlády RNDr. Petr Nečas) přijal jejich požadavky - pro toho funkce v NKÚ, pro toho VZP,“ píše se v poznámkách k odposlechu telefonického hovoru Beneše a Nagyové.
Žaluda podle šestnáctistránkového policejního dokumentu údajně působil na členy dozorčí rady ČD, aby do funkce člena představenstva zvolili Romana Bočka. O jeho zvolení se podle zveřejněného obvinění zasazovala právě Nagyová. S Benešem a Žaludou měla probírat i možné posty pro rebelující poslance, kteří se podle kriminalistů vzdali mandátů za nabídku výhod – členství v orgánech státních firem. Nagyová ale u výslechu zatím řekla, že v celém kole byla jen prostředník. Podle svého obhájce Eduarda Bruny uvedla, že komunikovala pouze tak, že například dohodla čas schůzky v restauraci nebo v jídelně parlamentu.
Kdo je kdo:
Daniel Beneš - šéfem polostátního energetického gigantu ČEZ se Beneš stal v září 2011, když ve funkcích generálního ředitele a předsedy představenstva nahradil Martina Romana. Předtím byl Beneš výkonným ředitelem ČEZ a místopředsedou představenstva a stál po Romanově boku při expanzi společnosti. Absolvent strojní fakulty Vysoké školy báňské - Technické university v Ostravě Beneš pracuje ve společnosti ČEZ od roku 2004. Je dlouholetým blízkým spolupracovníkem Martina Romana, který býval v médiích často zmiňován jako manažer s velkým vlivem na politiky. V létě 2009 se Romanovo jméno objevilo v takzvané toskánské aféře. Rozpoutalo ji zveřejnění fotografií, na nichž byli kromě tehdejšího předsedy ODS Mirka Topolánka také lobbisté a podnikatelé včetně tehdejšího šéfa ČEZu Romana.
Petr Žaluda - šéf Českých drah (ČD) a předseda představenstva (od února 2008), předseda představenstva ČD Cargo (od října 2012). Jeho jméno padlo v souvislosti s kontroverzním lobbistou Romanem Janouškem. V únoru 2011 média informovala, že Žaluda odletěl na golf do Spojených arabských emirátů ve společnosti několika významných byznysmenů, mimo jiné s Janouškem či šéfem Škoda Transportation Tomášem Krskem. Tato firma přitom patří k předním dodavatelům ČD. Absolvent Vysokého učení technického v Brně (1989) byl opakovaně kritizován v souvislosti se statisícovými platy manažerů ČD. Trnem v oku jsou také obří úvěry, které si podnik vzal na nákup nových vlaků.
Jednání Tluchoře a dalších dvou bývalých poslanců Ladislava Fuksy a Marka Šnajdra vyšetřovatelé hodnotí jako korupční. Prý dostali nabídku členství v managementu Českých drah a firem Čepro a Český Aeroholding. Fuksa v lednu zasedl v představenstvu Českého Aeroholdingu, Šnajdr byl loni v prosinci jmenován do dozorčí rady státní společnosti Čepro a letos v únoru se stal jejím předsedou.
Úředníka, který místo Tluchoře zasedl do dozorčí rady ČD, vyslechne policie
Spekulovalo se o tom, že i Tluchoř zamíří do některé státní či polostátní firmy, nejspíš do ČEZu, exposlanec ale začátkem roku oznámil, že pracuje jako konzultant. Úředníka ministerstva financí Libora Antoše, který prý místo exposlance ODS Petra Tluchoře zasedl v dozorčí radě Českých drah (ČD), chce policie vyslechnout.
