Praha - Některá ministerstva, ale také například Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), plánují od září zveřejňovat všechny své smlouvy na internetu. Poslanec Jan Farský (TOP 09) spolu s kolegy připravuje návrh zákona o registru smluv. V něm by mělo být možné vyhledat smlouvy a výdaje státních orgánů, ale také obcí a státních firem. Platilo by přitom pravidlo, že smlouva není platná, pokud není v registru zveřejněna včetně všech svých dodatků. Příslušný návrh zákona je už hotov, poslanci vládní strany jej hodladjí předložit v červnu.
Zveřejňování smluv by mohlo znamenat úsporu desítek miliard
„Ve finančním objemu se to bude nově týkat asi 180 miliard korun, na které uvidíme a které budou utráceny transparentně,“ spočetl Farský před novináři. Na Slovensku, kde podobný registr už funguje, dosáhli podle zatím neoficiálních propočtu zhruba dvacetiprocentní úspory výdajů. Rovněž v Česku by se tak mohly uspořit desítky miliard korun.
Návrh zákona, na jehož přípravě spolupracovala i vicepremiérka Karolína Peake odpovědná za boj s korupcí, je nyní hotov, poslanci vládní strany jej chtějí předložit v červnu. „Čekáme už pouze na vyjádření ministerstva spravedlnosti,“ řekl Farský. „Dočkali jsme se podpůrných slov jak ze strany ODS, tak ze strany opozice,“ poznamenal. V krátkém návrhu zákona je podle něj minimum „krizových ploch“, které by poslancům či stranám umožnily zákon odmítnout. Čeká prý však vůči zákonu velký odpor ze strany politiků, úředníků, ale také ze strany vedení státních firem.
Farský: Registr smluv je zásadním krokem v boji proti korupci
Za velkou změnu označil Farský také fakt, že nově budou veškeré informace dohledatelné na jednom místě. „Přehledně, čitelně a také systémem, který umožňuje vyhledávání,“ upřesnil. Opoziční poslanec Jiří Petrů se – jako bývalý starosta – domnívá, že není vhodné zveřejňovat na internetu úplně všechny smlouvy, například typu smlouva o spolupráci. „Smluv je strašné množství,“ varuje před nárůstem administrativy Petrů. Proti principu této myšlenky ale nic nenamítá a je ochoten ji podpořit. Nejprve se ale chce seznámit s paragrafovaným zněním návrhu zákona.
Komentář politiků pro ČT:
Jan Farský: „Ve chvíli, kdy úředník připravuje dokumentaci pro výběrové řízení a ví, že se na to bude moci kdokoliv podívat, pak odvede mnohem kvalitnější práci, než když zpracovává dokumentaci, kterou zacvakne do šanonu.“
Karolína Peake: „Jako ve zdraví platí, že kam chodí slunce, tam nechodí lékař, tak v korupci platí, že co je vidět navenek, není potřeba složitě prozkoumávat a nedějou se tam nepravosti.“
Zbyněk Stanjura: „Osobně podporuji tu myšlenku, že když někdo obchoduje s veřejným sektorem, tak musí být smlouva zveřejněna.“
Jiří Petrů: „Taková věc se dá podpořit, pokud to co nejméně zatíží starosty.“
Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) projekt podpořil. „Všechny resorty, které má TOP 09 ve svém referátu, k tomuto aktu přistoupí dobrovolně ještě před tím, než bude zákon uveden do života,“ řekl. Návrh podle něj není „nic extravagantního“, funguje v řadě evropských zemí a smlouvy už nyní zveřejňují některé obce.
Podle Farského představy by nejlépe od ledna příštího roku měl stránku registru smluv spravovat Úřad vlády, její „prozatímní“ podobu s resorty za TOP 09 chystá od 1. září spustit ministerstvo financí.
Na Slovensku náklady na vznik registru byly v přepočtu přibližně 650 000 korun. Česká verze, která má být rozsáhlejší, by podle Farského mohla stát „v jednotkách milionů“. Mária Kolíková, která na slovenském ministerstvu spravedlnosti stála u zrodu tamního systému, poznamenala, že klíčovou otázkou je existence sankce, tedy, že smlouva není bez zveřejnění účinná. „Zavedení takové právní úpravy je považované za jeden z nejefektivnějších právních nástrojů pro boj s korupcí,“ uvedla.
Podle slovenské pobočky Transparency International je zavedení registru smluv a faktur druhým nejúčinnějším nástrojem proti korupci hned po reformě soudnictví. Povinnost zveřejňovat faktury platí na Slovensku od 1. 1. 2011. „Snažili jsme se být struční, ale efektivní,“ popsal právník Robert Dobrovodský implementaci tohoto systému do slovenského právního řádu. Slovenští právníci využili hlavně občanský zákoník. Pokud smlouva není do určité doby zveřejněna, má se za to, že vůbec nevznikla. Smlouvy obsahující důvěrné informace se nezveřejňují.
