Má charakter i zkušenosti, aby byl dobrým prezidentem, říká o Zimovi bývalý předseda Akademie věd

Nahrávám video
Den s Tomášem Zimou
Zdroj: ČT24

Tomáš Zima má charakter, aby dokázal být dobrým prezidentem republiky, shodují se jeho podporovatelé – bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes a plastický chirurg Jan Měšťák. Sám Zima, který byl osm let rektorem Univerzity Karlovy, před volbami objíždí regiony a bojuje i s tím, že se voliči oslovení agenturami pro výzkum veřejného mínění na jeho stranu zatím příliš nekloní. Česká televize strávila jeden den s každým z prezidentských kandidátů, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. Se Zimou natáčel Milan Brunclík.

Tomáš Zima coby bývalý rektor Karlovy univerzity a předtím děkan její 1. lékařské fakulty má na své straně některá významná jména českého akademického prostředí. Podporuje ho například někdejší předseda Akademie věd Václav Pačes.

Ten je biochemik a s lékařem Zimou, který se rovněž specializuje na biochemii, se profesně setkal ještě předtím, než se oba dostali do čela dvou z nejvýznamnějších vědeckých institucí v Česku. Nyní je Pačes jedním ze Zimových podporovatelů, i když připouští, že to zatím vypadá, že je jedním z mála takových.

„V této chvíli se nezdá, že by byl vpředu mezi kandidáty, ale všechno se může změnit. Až teď opravdu nastane boj,“ míní Pačes. Zimu charakterizoval jako „mimořádně akčního a pilného člověka“.

Připustil, že ho ambice bývalého rektora nejstarší české univerzity stát se hlavou státu nejprve překvapila. Ale ne zase tolik. Ví, že je Zima ctižádostivý. „Myslím, že charakter a zkušenosti na to, aby dobře vykonával funkci prezidenta České republiky, má,“ je přesvědčen někdejší šéf Akademie věd.

Podobně smýšlí plastický chirurg Jan Měšťák. „Od prvopočátku mě zaujal tím, že je to velký formát. Bývalý děkan 1. lékařské fakulty – a on se chová normálně,“ podotkl. Na rozdíl od Pačese jej ovšem Zimova kandidatura nepřekvapila. Sám ho k tomu nabádal. „Přátel mám hodně, ale ne každému bych řekl, aby kandidoval na prezidenta,“ poznamenal.

V laboratoři i u voličů

Tomáš Zima se poté, co skončil v čele Univerzity Karlovy, vrátil k lékařské a vědecké práci. A tak je den prezidentského kandidáta také dnem přednosty Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Po vykonání ranních povinností se ale přece jenom mění přednosta v kandidáta. Kromě pracovních povinností dává rozhovory a objíždí regiony. V den, kdy jej doprovázel štáb České televize, vypravil se Tomáš Zima do Pardubického kraje.

V krajském městě se sešel s hejtmanem Martinem Netolickým (ČSSD). Hovořili spolu například o situaci firem v regionu, který pak dál objížděl. V Poličce navštívil pivovar jako jeden z malých podniků, které by chtěl podpořit.

V Moravské Třebové potom debatoval se studenty gymnázia – o své prezidentské kandidatuře i o energetické krizi a přístupu vlády. Sám její politiku kritizoval. „Tu vládu jsem volil, a jsem z toho rozčarován,“ řekl třebovským studentům.

V témže městě navštívil také novou nemocnici následné péče. Je jich podle něj potřeba víc. „Lůžka následné péče, léčebny dlouhodobě nemocných i sociální lůžka velmi chybí. Z hlediska stárnutí populace je tady velký deficit, a je třeba velmi investovat,“ upozornil.

A proč se vlastně Tomáš Zima rozhodl, že by vrcholem jeho kariéry nemusela být funkce rektora, a kandiduje ještě na prezidenta? „Protože celý život pomáhám lidem, předávám jim své znalosti, mám schopnost dávat lidi dohromady. Jdu do té volby srdcem i rozumem,“ ozřejmil.

  • Do letošního ledna byl osm let rektorem Univerzity Karlovy, předtím mezi lety 2005 a 2012 působil jako děkan 1. lékařské fakulty UK.
  • Od loňského podzimu stojí v čele konzilia, které dohlíží na péči o prezidenta Miloše Zemana. Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK (předchůdkyně 1. LF), později získal titul MBA na Vysoké škole ekonomické, je profesorem lékařské chemie a biochemie.
  • Jako rektor UK mimo jiné kritizoval Zemanovo rozhodnutí, kterým v květnu 2015 odmítl podepsat jmenování tří navržených vysokoškolských profesorů z UK a VŠE. 
  • Před rokem 1990 byl členem KSČ.
  • Jeho kandidaturu podpořilo třináct senátorů.
  • Zdroj: ČTK/ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna schválila základní údaje rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu. Národní rozpočtová rada již dříve uvedla, že navržený rozpočet je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Macron přivítal Babiše v Elysejském paláci

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu večer za silného deště vřele tradičním polibkem na obě tváře přivítal českého premiéra Andreje Babiše (ANO) v Elysejském paláci, kde spolu povečeří. Schůzka se koná v předvečer neformálního summitu Evropské unie, který se ve čtvrtek koná na belgickém zámečku Alden Biesen. Po setkání je očekáván Babišův komentář pro média.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na jih Čech se po 17 letech vrací ukradená socha, vypátrali ji ve Španělsku

Po sedmnácti letech se do Římova na Českobudějovicku vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel v květnu 2009 z kaple, která je součástí Křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali dřevěnou sochu až ve Španělsku. Tamní policie ji zajistila, umělecké dílo se tak mohlo vrátit na jih Čech. Originál sochy se ale přímo do kaple, která je jedním z 25 zastavení Křížové cesty, nevrátí. Venku zůstanou jen zabezpečené kopie, originál skončí v místním muzeu. Z poutního areálu se ztratilo celkem devatenáct soch, policisté jich našli sedm. Podle kriminalistů je v národní databázi hledaných památek celkem dvacet tisíc předmětů.
před 7 hhodinami

Výměna na „Mostě špionů“ má výročí. Účastnil se jí i Čechoslovák Javorský

Před čtyřiceti lety se dostal na svobodu Čechoslovák Jaroslav Javorský, kterého komunistický režim ve vykonstruovaném procesu odsoudil za špionáž na dlouhé roky do vězení. Přitom se jen snažil pomoci dívce, kterou miloval, s útěkem na Západ. Jeho případ pozorně sledovali i v zahraničí, na jeho obranu vystupovala třeba organizace Amnesty International.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ředitel pelhřimovské nemocnice po výpovědích lékařů rezignoval

Ředitel Nemocnice Pelhřimov Radim Hošek rezignoval. V nemocnici podalo nedávno výpověď dohromady čtrnáct lékařů z chirurgie a interny. O dalším směřování nemocnice bude Kraj Vysočina, který je jejím zřizovatelem, rozhodovat na mimořádné krajské radě svolané na čtvrtek. Kvůli situaci v nemocnici rezignuje i náměstek ředitele Jiří Běhounek, který je také krajským radním pro zdravotnictví za SOCDEM, napsaly následně Novinky.cz a iDnes.cz.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Senátoři odmítli zavedení systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2

Senát v souladu s vládou ve středu odmítl zavedení systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2 kvůli negativním sociálním a ekonomickým dopadům. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dříve senátory informoval o pozici kabinetu k setkání vedoucích představitelů Evropské unie. Hovořil také o vztazích s USA. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) představil balíček pro udržitelnou dopravu. Senátoři vpodvečer podpořili návrh ANO na změnu pravidel platnosti jednodenní dálniční známky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Novým evropským veřejným žalobcem za Česko byl jmenován Pavel Zeman

Bývalý tuzemský nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman byl ve středu jmenován evropským veřejným žalobcem za Českou republiku. V tiskové zprávě o tom informovala Rada Evropské unie, podle níž mu šestileté funkční období začne v červenci. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřuje případy zneužívání peněz Evropské unie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává trestným činem, rozhodl Ústavní soud

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že pokud odpůrci demokracie útočí, musí být demokracie připravena bránit se atakům. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Návrh na zrušení trestného činu podepsalo 24 senátorů, podle kterých je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná, a navíc se do trestního zákoníku dostala jako protiústavní přílepek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...