Problémem v českých vazebních věznicích je nedostatek soukromí či zachování důstojnosti lidí ve vazbě. Vyplynulo to z informací pracovníků Kanceláře veřejného ochránce práv, kteří tato zařízení navštívili a zjišťovali, v jakých podmínkách obvinění žijí. Přímo špatné zacházení s nimi veřejný ochránce práv během série návštěv vazebních věznic nikde nezaznamenal. Za zásadní narušení soukromí považuje zpráva ombudsmana používání kamer v celách. Dokument ochránce práv zaslal i s doporučeními Generálnímu ředitelství vězeňské služby.
Pracovníci kanceláře navštívili pět vazebních věznic z patnácti, a to v Liberci, Ostravě, Praze, Plzni a Českých Budějovicích. Ve věznicích je v Česku asi devatenáct tisíc lidí, z toho v těch vazebních přibližně patnáct set. „Jde právně o nevinné lidi a podmínky, ve kterých žijí, se musí odlišovat od podmínek lidí, kteří jsou ve výkonu trestu,“ připomněl Křeček.
Kamery na celách, které ombudsman považuje za zásadní narušení soukromí, byly nainstalované ve dvou navštívených věznicích. „Sledování obviněných v celách by mělo být zcela výjimečné. Ospravedlnitelné je po individuálním posouzení pouze v případech, kdy hrozí, že by si obviněný mohl ublížit, nebo dokonce sáhnout na život,“ upozornil právník Milan Svoboda, který v kanceláři ombudsmana působí jako garant pro vězeňství.
Důstojnost lidí ve vazebních věznicích narušuje podle zjištění nevhodné prostředí. Častým problémem je podle ombudsmana například nedostatek soukromí na toaletách. V jedné z věznic měla toaleta v kulturní místnosti kolem sebe jen nízkou zídku do výšky pasu, jinde zase měli místo dveří jen plastový závěs.
Výtky podle redaktora ČT Ondřeje Šimečka směřovaly i k nedostatku spodního prádla „Například osoby ve výkonu trestu ho podle ombudsmana mají více,“ uvedl.
Nedostatek světla
Na psychiku obviněných má podle zprávy ombudsmana negativní dopad nedostatek denního světla na celách a omezená možnost větrání. Obvinění si stěžovali například na dusno, zároveň museli i během léta v historických budovách celodenně svítit.
Věznicím se také podle zjištění ombudsmana stále nedaří naplňovat pravidlo, že všichni obvinění musí mít možnost trávit minimálně osm hodin denně mimo svou celu. Tento čas by měli využívat k různým smysluplným aktivitám, jako je práce a vzdělávání nebo sportovní, kulturní a jiné volnočasové aktivity. Vzhledem k tomu, že české věznice nezajišťují zaměstnávání obviněných, nedostanou se vazebně stíhaní mimo cely ani za prací.
Bez zaměstnání během výkonu vazby navíc obvinění zcela přicházejí o příjem a ztrácejí možnost platit běžné výdaje, jako je nájem bytu nebo jiné pravidelné náklady. Nezaměstnávání tak současně ohrožuje i celou rodinu obviněného v situaci, kdy obviněný byl a je hlavní výdělečnou osobou.
Vězeňská služba aktuálně připomínky analyzuje. Podle ní už v posledních letech, kdy se systematické návštěvy opakují, přijala řadu opatření a investovala do zlepšení stavu přes sedmdesát milionů korun, uvedl Šimeček.
