Lidé v centru Prahy demonstrovali za navýšení peněz na vysoké školství

Za navýšení peněz na vysoké školství demonstrovalo v pondělí odpoledne v centru Prahy podle ČTK několik stovek lidí. Po proslovech na náměstí Jana Palacha se poté vydali k ministerstvu školství, zastavili se také u úřadu vlády a ministerstva financí. Akci nazvanou Kolaps systému pořádala iniciativa Hodina pravdy. Žádá navýšení peněz na vysoké školství o jedenáct miliard korun a plán na stabilizaci financování na období let 2025 až 2030. Akce se účastnili studenti, zaměstnanci vysokých škol i zástupci školských odborů.

Průvod protestujících po zastávkách před úřadem vlády a ministerstvem financí nakonec dorazil až k ministerstvu školství. Po cestě lidé skandovali hesla jako „Více peněz do školství“. Při příchodu k ministerstvu školství začali lidé v průvodu křičet „už jsme tady zas“. Teze iniciativy si od zástupců převzala za ministerstvo školství vrchní ředitelka sekce vysokého školství Radka Wildová.

„My si samozřejmě uvědomujeme, že rozpočet by měl být prediktivní, že by měl být stabilizovaný, že by se vysoké školy neměly dozvídat rozpočet z roku na rok. Střednědobý výhled by měl být tím, co bychom si do budoucna představili. Ale na druhé straně se pohybujeme v určité realitě, pohybujeme se také v situaci, kdy platí určitá rozpočtová omezení,“ řekla protestujícím Wildová. Ti skandovali, že šest miliard nestačí. „Nebojte se (ministra financí Zbyňka) Stanjury,“ skandovali protestující lidé.

Řečníci při úvodních i závěrečných proslovech připomínali, že se problém podfinancování netýká jen humanitních oborů, ale celého vysokého školství. „Opravdu jsme jeden vzdělávací systém,“ řekl šéf školských odborů František Dobšík.

Nahrávám video

Králíčková: Tyto investice posouvají celou společnost

„Investice do vzdělávání, výzkumu a vědy je něco, co posouvá celou naši společnost. Pokud chceme, aby se v České republice všem dařilo lépe, aby se ekonomika s nízkou přidanou hodnotou měnila ve znalostní ekonomiku a aby společnost byla odolná proti dezinformacím a rozdělování, pak musíme do vzdělávání, vědy a výzkumu investovat,“ řekla ve svém proslovu rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

Návrh rozpočtu vysokých škol pro příští rok počítá s navýšením prostředků o šest miliard, uvedl v dubnu ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Na vzdělávání na veřejných vysokých školách je nyní určeno 30,9 miliardy. Bek by chtěl pro příští rok rozpočet školství zvýšit kvůli potřebám škol o několik desítek miliard korun. „Já tu dnes (v pondělí, pozn. red.) stojím s apelem na vládu České republiky, aby tento návrh nebyl nijak krácen,“ dodala rektorka. Informaci o šesti miliardách navíc na vzdělávání na vysokých školách připomněla u ministerstva i Wildová.

Podle šéfa resortu financí debaty o rozpočtu na příští rok poběží následující čtyři měsíce. „Důležitý je názor vlády jako celku. Myslím, že metoda, kterou jsme zvolili, že jednáme o rozpočtu ve sboru jako všichni členové vlády, je správná,“ sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet bude návrh státního rozpočtu na příští rok schvalovat koncem září.

Pondělní akci přijeli podpořit i zástupci studentů a škol z jiných měst, například Brna, Olomouce či Hradce Králové. Řada z nich si přinesla transparenty, které požadují důstojné mzdy. K protestu se připojila i Asociace doktorandů. K vidění bylo i heslo „Jen z lásky se nedá učit“. „Učím také trochu na střední škole a pokud bych se rozhodl odejít na střední školu, tak mám dnes větší plat než odborný asistent na vysoké škole,“ popsal odborný asistent z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice Patrik Čermák.

Iniciativa plánuje s protestními akcemi pokračovat do doby, než budou vysoké školy stabilizované, oznámila za organizátory již dříve Nina Wanča z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Možností jsou další protesty, stávky nebo například nezahajování semestrů, vyjmenovala.

Kvůli nespokojenosti s financováním univerzit protestovali zástupci Hodiny pravdy se studenty, akademiky a pracovníky na některých vysokých školách v Česku také loni v říjnu. Stovky se jich tehdy sešly na náměstí Jana Palacha v Praze nebo se zapojily do hodinové výstražné stávky, kterou vyhlásil Vysokoškolský odborový svaz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 9 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 11 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 12 hhodinami

Evropský pohled