Lidé v centru Prahy demonstrovali za navýšení peněz na vysoké školství

Za navýšení peněz na vysoké školství demonstrovalo v pondělí odpoledne v centru Prahy podle ČTK několik stovek lidí. Po proslovech na náměstí Jana Palacha se poté vydali k ministerstvu školství, zastavili se také u úřadu vlády a ministerstva financí. Akci nazvanou Kolaps systému pořádala iniciativa Hodina pravdy. Žádá navýšení peněz na vysoké školství o jedenáct miliard korun a plán na stabilizaci financování na období let 2025 až 2030. Akce se účastnili studenti, zaměstnanci vysokých škol i zástupci školských odborů.

Průvod protestujících po zastávkách před úřadem vlády a ministerstvem financí nakonec dorazil až k ministerstvu školství. Po cestě lidé skandovali hesla jako „Více peněz do školství“. Při příchodu k ministerstvu školství začali lidé v průvodu křičet „už jsme tady zas“. Teze iniciativy si od zástupců převzala za ministerstvo školství vrchní ředitelka sekce vysokého školství Radka Wildová.

„My si samozřejmě uvědomujeme, že rozpočet by měl být prediktivní, že by měl být stabilizovaný, že by se vysoké školy neměly dozvídat rozpočet z roku na rok. Střednědobý výhled by měl být tím, co bychom si do budoucna představili. Ale na druhé straně se pohybujeme v určité realitě, pohybujeme se také v situaci, kdy platí určitá rozpočtová omezení,“ řekla protestujícím Wildová. Ti skandovali, že šest miliard nestačí. „Nebojte se (ministra financí Zbyňka) Stanjury,“ skandovali protestující lidé.

Řečníci při úvodních i závěrečných proslovech připomínali, že se problém podfinancování netýká jen humanitních oborů, ale celého vysokého školství. „Opravdu jsme jeden vzdělávací systém,“ řekl šéf školských odborů František Dobšík.

3 minuty
Události: Demonstrace za vysoké školy
Zdroj: ČT24

Králíčková: Tyto investice posouvají celou společnost

„Investice do vzdělávání, výzkumu a vědy je něco, co posouvá celou naši společnost. Pokud chceme, aby se v České republice všem dařilo lépe, aby se ekonomika s nízkou přidanou hodnotou měnila ve znalostní ekonomiku a aby společnost byla odolná proti dezinformacím a rozdělování, pak musíme do vzdělávání, vědy a výzkumu investovat,“ řekla ve svém proslovu rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

Návrh rozpočtu vysokých škol pro příští rok počítá s navýšením prostředků o šest miliard, uvedl v dubnu ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Na vzdělávání na veřejných vysokých školách je nyní určeno 30,9 miliardy. Bek by chtěl pro příští rok rozpočet školství zvýšit kvůli potřebám škol o několik desítek miliard korun. „Já tu dnes (v pondělí, pozn. red.) stojím s apelem na vládu České republiky, aby tento návrh nebyl nijak krácen,“ dodala rektorka. Informaci o šesti miliardách navíc na vzdělávání na vysokých školách připomněla u ministerstva i Wildová.

Podle šéfa resortu financí debaty o rozpočtu na příští rok poběží následující čtyři měsíce. „Důležitý je názor vlády jako celku. Myslím, že metoda, kterou jsme zvolili, že jednáme o rozpočtu ve sboru jako všichni členové vlády, je správná,“ sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet bude návrh státního rozpočtu na příští rok schvalovat koncem září.

Pondělní akci přijeli podpořit i zástupci studentů a škol z jiných měst, například Brna, Olomouce či Hradce Králové. Řada z nich si přinesla transparenty, které požadují důstojné mzdy. K protestu se připojila i Asociace doktorandů. K vidění bylo i heslo „Jen z lásky se nedá učit“. „Učím také trochu na střední škole a pokud bych se rozhodl odejít na střední školu, tak mám dnes větší plat než odborný asistent na vysoké škole,“ popsal odborný asistent z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice Patrik Čermák.

Iniciativa plánuje s protestními akcemi pokračovat do doby, než budou vysoké školy stabilizované, oznámila za organizátory již dříve Nina Wanča z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Možností jsou další protesty, stávky nebo například nezahajování semestrů, vyjmenovala.

Kvůli nespokojenosti s financováním univerzit protestovali zástupci Hodiny pravdy se studenty, akademiky a pracovníky na některých vysokých školách v Česku také loni v říjnu. Stovky se jich tehdy sešly na náměstí Jana Palacha v Praze nebo se zapojily do hodinové výstražné stávky, kterou vyhlásil Vysokoškolský odborový svaz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obchodníci se učí legislativu k prodeji kratomu

Už měsíc platí nařízení vlády, které povoluje prodej kratomu pouze ve speciálních obchodech s licencí. Aktuálně ji má padesát prodejen. Odborníci v pátek vysvětlovali novou legislativu k prodeji kratomu vietnamským podnikatelům. Za prodej kratomu bez licence hrozí prodejcům milionové sankce. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) navrhuje, aby se na tuto látku a jí podobné navíc zavedla spotřební daň. To bude řešit nová vláda. „Nebudu se bránit diskusi,“ říká místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Téma dalších látek se bude ale řešit i ve sněmovně, kde vznikl nový podvýbor pro léčebné konopí a přírodní látky.
před 6 hhodinami

Jedna z poškozených lokomotiv po nehodě na Českobudějovicku skončí nejspíš ve šrotu

Poškozené vlaky po železniční nehodě u Zlivi na Českobudějovicku z 20. listopadu jsou po komisní prohlídce. Podle prvních závěrů půjde zničená zastaralá lokomotiva rychlíku pravděpodobně do šrotu, tento typ stroje má už i tak z trati do dvou let zmizet. O opravě RegioPanteru, který byl v provozu teprve tři roky, České dráhy teprve rozhodnou. Škody se podle odhadu komisařů pohybují kolem 65 milionů korun. Vyšetřování nehody stále pokračuje. Několik zdrojů teď naznačuje, že se vyšetřovatelé zabývají verzí, podle které za nehodou nebylo jen lidské selhání.
před 7 hhodinami

Fiala: Ukrajina letos získala skrze muniční iniciativu 1,8 milionu kusů munice

Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek tak byl splněn, napsal vpodvečer na síti X končící premiér Petr Fiala (ODS). Loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice. Tuzemskou muniční iniciativu oceňuje jak Ukrajina, tak i spojenci Česka v EU a NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kamion, z něhož se vysypaly klády na dálnici, byl přetížený o 13 tun

Nákladní vozidlo s kulatinami, které zapříčinilo čtvrteční tragickou nehodu na dálnici D56 u Ostravy, bylo přetížené. Náklad byl těžší zhruba o 13 tun, uvedla v pátek policie. Šedesátiletý muž, který při nehodě utrpěl vážná zranění, v nemocnici zemřel. Policie proto nyní případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU hodlá od července zavést clo tři eura na malé balíky

Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 eur (zhruba 3600 korun) přicházející do Evropské unie budou od července podléhat clu ve výši tří eur (zhruba 73 korun). Dohodli se na tom v pátek podle agentur ministři financí EU na jednání v Bruselu. Doposud byly takovéto balíky od cla osvobozeny. Česko na schůzce zastupoval odcházející ministr Zbyněk Stanjura (ODS).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rakousko prodlouží o půl roku kontroly na hranicích

Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí, prohlásil podle agentury APA tamní ministr vnitra Gerhard Karner. Naposledy prodloužilo Rakousko hraniční kontroly v říjnu, a to o dva měsíce do 15. prosince.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami
Načítání...