Praha - Lidé jsou rádi, že mají kraje - i tak by se dala interpretovat analýza agentury STEM, která vychází z několikaměsíčního sběru dat. Krajská zastupitelstva vznikla teprve před osmi lety, lidé už si ale na jejich existenci zvykli. Ke svému kraji se hlásí, a dokonce mluví o silném poutu nebo citovém vztahu.
Fungování krajských úřadů i krajských samospráv lidé překvapivě často chválí. Na krajské politiky se dokonce nedívají tak kriticky, jako na jejich kolegy na celostátní úrovni. Ředitel agentury STEM Jan Hartl to vysvětluje tím, že lidé vnímají krajské politiky spíše v souvislosti s kompromisy a vůlí domluvit se napříč stranami, zatímco na celostátní politiky pohlížejí spíše v souvislosti střetů a rozhádanosti.
Lidé by chtěli větší pravomoci pro kraje i více peněz
Krajská politika je pro lidi srozumitelnější a problémy krajů jsou jim bližší než mnohdy nesrozumitelná témata řízení státu. Proto také volbám do krajů dávají větší vážnost, než paralelně probíhajím senátním volbám. Podle průzkumu by se také lidem líbilo posílení krajských samospráv, o čemž mluví i většina lídrů ve volební anketě ČT24. Podle politologa Petra Justa je to dopad toho, že považují krajskou samosprávu za daleko důvěryhodnější, než poslance a senátory: „I proto možná chtějí, aby kraje měly daleko více pravomocí, aby jejich pozice byla silnější v rozhodovacích procesech a aby se tím pádem jim jako voličům lépe kontrolovalo rozhodnutí a přímý výkon politiky krajských politiků."
Volání po vyšších pravomocech krajů je hlasitěji slyšet z Moravy, kraje by podle mínění lidí měly dostávat i více peněz. Oslovení ale často přiznávali, že toho na druhou stranu o činnosti krajů moc nevědí. Podle průzkumu STEM odpovědělo kladně na otázky Víte, jaké jsou pravomoci krajských orgánů? Jste dobře informován? Zajímáte se, co se konkrétně v kraji děje? pouze třicet procent oslovených. Lidé se nezajímají buď proto, že je podle nich všechno v pořádku, nebo proto, že mají pocit, že stejně nic neovlivní.
Hejtmani jsou vážené osobnosti v regionech
Nejznámějšími představiteli krajů jsou hejtmani. Ti jsou - až na výjimky - respektovanými osobnostmi. Ale jen několik z nich znají lidé i mimo jejich region. „Zdá se, že institut hejtmana byl vytvořen poměrně šťastně, lidé se s ním ztotožňují. Víme také z minulých výzkumů, že by lidé dávali přednost tomu, aby hejtmana mohli přímo volit ve volbách, což by nepochybně jeho prestiž a status ve vědomí lidí zvýšilo. Je to prostě instituce, která sama se sebou už nese vážnost," doplňuje Jan Hartl.
V krajích lidé nejhůř hodnotí oblast zdravotnictví. Mezi další problémy, které zmiňují, patří doprava a stav silnic, sociální nejistota, nedostatek pracovních míst a nájemních bytů. Zatímco Zlínský, Plzeňský nebo Jihočeský kraj jsou podle průzkumů regiony bez výrazných problémů, v Ústeckém, Karlovarském nebo Moravskoslezském kraji se problémy spíše kupí.
