Lhůta pro zpochybnění otcovství komplikuje osudy mnoha lidí

Praha - Začátkem září, tedy po návratu z prázdnin, se poslancům dostane na stůl novela zákona o rodině. Novela počítá s prodloužením lhůty, kdy bude možné zpochybnit biologické otcovství. Zdánlivě nenápadná změna, přitom ale může převrátit život tisícům rodin a v první řadě hlavně mužům. Pokud testy DNA prokáží, že pochybující otec měl na své pochyby nárok a jeho dítě není vlastně jeho, bude zbaven svých rodičovských povinností včetně placení alimentů. Podmínkou je, že to musí stihnout do tří let věku dítěte.

Česká republika je jediným evropským státem, kde stále platí zákon, že muž v podezření, může zpochybnit své otcovství pouze do půl roku dítěte. Po této lhůtě bez ohledu na důkazy včetně zkoušky DNA nemá šanci zpochybnit otcovství. Stává se otcem automaticky, i když s ním nemá dítě po biologické stránce vůbec nic společného. „Pozice otce je přinejmenším nevýhodná, až diskriminační,“ tvrdí ředitelka Českého helsinského výboru Markéta Kovaříková.

Novou naději takovýmto otcům dává příběh Zdeňka Slavíka, který po sedmi letech soudního martyria dosáhl rozhodnutí, že biologická realita je nadřazená právní domněnce. Cesta k tomuto výroku však nebyla jednoduchá a soudní tahanice musel ukončit až Ústavní soud (ÚS). „ÚS řekl, že ta současná doba šesti měsíců je nepřiměřeně krátká, je třeba ji změnit a dal zákonodárcům lhůtu do konce roku a oni se s tím musí vypořádat,“ konstatuje mluvčí ÚS Jana Pelcová.

Zdeněk Slavík

"Dostalo se to až před Ústavní soud, kde ve mně byla hodně malá dušička na to, jak  vlastně to rozhodnutí dopadne. Soud nakonec rozhodl o tom, že biologická realita je nadřazená právní domněnce.

Novela zákona o rodině z pera poslance Pavla Staňka tuto lhůtu stanovuje na tři roky od narození dítěte. „Při samotné tvorbě toho návrhu, který je svým způsobem velmi jednoduchý, docházelo ke komparaci evropských úprav, kde jsou tyto lhůty víceméně podobné,“ popisuje novelu Staněk. Podle něj jsou šance na její schválení vysoké, protože tato změna již prošla nejenom třetím čtením v Poslanecké sněmovně, ale už i Senátem.

Organizace hájící zájmy otců berou ale plánované rozšíření časového limitu, kdy může podvedený muž zpochybnit bilologické otcovství, jako Pyrrhovo vítezství. Tříletá lhůta prý nestačí, alespoň tak to tvrdí Sdružení za dodržování práv dětí a rodičů v ČR. „Naše sdružení dlouhodobě bojuje proti nepravostem a proti křivdám. Pokusíme se medializací zvrátit rozhodnutí poslanců a senátorů tak, aby ta lhůta byla neomezená,“ říká člen sdružení Karel Mifek.

Nahrávám video

Příběhy (ne)biologických otců jsou někdy velmi dramatické

Jedním takovým je příběh rozvedeného nezaměstnaného technika Jaroslav Kučery z Mladé Boleslavi. Jeho dcera Lucie se narodila do 180 dnů od uzavření manželství, ale po šesti měsících manželství mu žena utekla ze společné domácnosti s odůvodněním, že otcem nezletilé je jiný muž. „V tu dobu jsem si podal žádost k popření otcovství,“ říká Kučera.

Jaroslav Kučera tvrdí, že ještě v povoleném limitu, pět měsíců po narození dcery Lucie, zaslal na úřady žádost o zpochybnění otcovství, jenže tuto věc nikdo nikdy nepotvrdil. „Oni do dneška tvrdí, že to neprošlo podatelnou nebo to nebylo přes notáře a že ten dopis neexistuje,“ dodává.

Nejistý otec z přesvědčení, že Lucie není jeho dcerou, neplatil výživné a jednoho dne přišli exekutoři. „Abych to řekl od počátku, musel jsem prodat rodinný dům v Mnichově Hradišti, abych jednorázově splatil dluh, který jsem neplatil. Poté jsem se přestěhoval do Mladé Boleslavi do bytu 1+1, rok jsem dál neplatil z toho důvodu, že se dohledá dopis, který potvrdí to, že jsem včas a řádně a legálně zažádal o popření otcovství,“ vypráví pan Kučera. Jeho neplacení alimentů ho dokonce zavedlo až do vězení na dva a půl roku.

Testy DNA nakonec nařídil soud v Náchodě. Výsledky byly pro pana Kučeru překvapením, protože se ukázalo, že Lucie je jeho biologickou dcerou. Ten je na ni patřičně hrdý, protože přes těžké dětství je nyní studentkou medicíny na Karlově univerzitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat ve středu 18. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 6 hhodinami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 9 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 9 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 9 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.